Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Snaživá hra s dávkováním příběhu, která bohužel potvrzuje, že jakmile vezmete výraznou vedlejší figurku a dáte ji do středu dění, přijde o velkou část kouzla, protože najednou nestačí jen energické vstupy, ale musí fungovat jako komplexní charakter. A právě ona konkretizace najednou vezme veškeré tajemství a tím i faktor zábavy. Margot Robbie do té role dává všechno, ale jakmile utváří situace a jen na ně vtipně nereaguje, nemá vlastně úplně jak zářit. A zbytek, tam se bohužel sešly jen průměrné prvky, ze kterých nedokázal se ctí vybruslit ani jindy jistý Ewan McGregor. Spálená šance za 50%. (31.07.2020)

6/10 Audiovizuální paráda, u které smrdí fakt, že jde o film točený ženskou režisérkou s ženským ansáblem pro ženské diváky. A co hůř, i tak to neplní nastavené předpoklady. Ony témata jsou totiž promarněny až hanba. Postavy fungují v rámci možností dobře (hlavně ty vedlejší - Huntress ftw!) ale ústřední postavy (Harley či Black Mask) jdou až moc na sílu - okatě a nefunkčně. Příběh svou naprostou jednoduchost ukrývá za tunou scénáristických kliček (nespolehlivý vypravěč, flashbacky ve flashbacku z jiného pohledu, rychlostřihy atd...) a jako celek jde o takový mišmaš všeho možného. Má to své momenty a určitě tu byla kupa nápadů, které potěší - jen by to do příště chtělo výraznější rukopis a dotáhnutí linek do zdárného konce. (09.02.2020)

Když se Harley Quinn objevila v Sebevražedném oddílu, tak jsem jí vnímal jako to nejlepší, co film nabídl. Samostatný film je ale podle mě už těžká přeháňka. Moc šílenosti, moc ztřeštěnosti, moc bláznovství naráz. Margot Robbie si tu hraje s postavou Harley úplně neskutečně a mě teda, musím říct, srala kam pohlédla. Jelikož film ale disponuje hodně slušnou akcí a takovým tím girl power feelingem, tak jsem nakonec setrval a tři hvězdy filmu vpálil. Fajn expresivní akční výmaz. (02.02.2021)

Naprosto respektuju, že když studio zjistilo, že trainwreck, jakým byla Suicide Squad, dokázal vygenerovat jednu relevantní věc, a sice figuru Harley Quinn, která se stala notoricky oblíbenou hrdinkou fan-fiction a nesmírně se s ní sžily dospívající dívky, tak bylo potřeba na tom nějak vydělat. Tak Hollywood funguje. Takže nejsem nějak pohoršený tím, že existuje film motivovaný zájmen pubertálních holek. Tahle demografie byla vždy démonizovaná a věci tvořené pro ni byly vnímány jako automaticky špatné a nehodné pozornosti. Zatímco produkty motivované oblibou nedospělé chlapecké fascinace jako Ready Player One jsou legitimizovány jako správné a hodnotné projevy cinefilní zalíbenosti a jsou do nich lity stamiliony (ačkoliv jde v důsledku o projevy té samé infantility s toxickým potenciálem, pokud se na ně díváme dospělou optikou), holčičí ekvivalenty jsou většinou direct-to-video béčka pašovaná studii na trh skoro s pocitem ponížení. Takže je vlastně dost fajn, že tu máme takovýhle film. Jde velmi učebnicově po tom, co malé holky na Harley milují, je to přímočará girl power, která je snadno přeložitelná do cosplay. Pokud nechápete, proč ten film kladl v marketingu takový důraz na to, že Harley má hyenu, když ta hyena je ve filmu v pár záběrech, a je to podle vás chyba, tak sorry, ale vůbec nechápete, jak svět funguje, jste staří a brzo umřete. A jakkoliv to není film mluvící primárně ke mně, tak jeho místo na světě mi dává smysl a je dostatečně cool, abych si ho i já užil. Taky je cool, že postava koncipovaná původně jako male gaze ozdoba z milionté dementní komiksárny si žije svým životem. Umím si představit, že kdybych byl třináctiletá holka, tak by mi to dalo vše, co od umění potřebuju a chci. A tahle třináctiletá holka ve mně tedy dává 85 %. (28.03.2020)

Rozjuchaná drsná sranda, přesně v duchu komiksů, kde Harley řádí utržená z Jokerova řetězu. Hodně se asi bude srovnávat s Deadpoolem, a částečně to bude oprávněné, ale pro mě jsou Birds of Prey o kus lepší než Deadpool, kterého mi pokazila přemíra příliš pubertálních vtipů. Tady je totiž vše ve správném poměru, film je velmi pestrý, bohatý na leccos od třpytek po přelámané nohy, a přitom drží pěkně pohromadě a nic z něj netrčí. Královnou je samozřejmě Margot Robbie, která do role dává úplně všechno a užívá si ji stejně jako jsem si ji užil i já. Kromě fajn ztřeštěného psychohumoru ale musím vyzdvihnout i režii a hlavně dokonalou choreografii akčních scén, protože něco tak povedeného jsem viděl naposledy asi v Johnu Wickovi 3. Tipuji, že tenhle film bude patřit k těm, které mají mnohem raději diváci než kritici, a jedním dechen dodávám: No a?___P.S. Tak on se na akčních scénách podílel Chad Stahelski! To všechno vysvětluje. (05.02.2020)