Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Chaos, girl power a rozkošně šílený australský klenot Margot Robbie. Se zelenovlasým kriminálníkem Jokerem to neklaplo, mezi mnoha zlouny se tak culíkatá potížistka Harley Quinn ocitá sama samotinká bez ochrany, takže hnedle zbystří tací, kterým jakkoliv v minulosti ublížila. A není jich zrovna málo. Ona ale není žádné ořezávátko, navíc je ve hře vzácný diamant, který je třeba ve spolupráci s dalšími nebojácnými hrdinkami (holt si zrovna vzájemně přijdou vhod) ochránit. Než se k tomu dostaneme, proběhne několik kroků, které nedávají úplně logiku, ale s tím se asi krapet počítalo. Tvůrci nechávají jednotlivé charaktery definovat velmi povrchně, moc se nerozhlíží a sypou jednu scénu za druhou, skáčou při tom v čase, jsou násilní, černohumorní, jízliví, ale prostě tam něco chybí. Nebo možná přebývá. Neprobudilo to ve mně třeba to, co oprsklý Deadpool. Přitom akce má slušnou choreografii, krve se tvůrci nebojí, vše prokládají říznými songy a zvukovými efekty, navíc to má zmiňovanou nevypočitatelnou Margot. Třeba ale druhé zhlédnutí udělá z těch dietních čtyř hvězd poctivější čtyři hvězdy. (10.03.2020)

Zdaleka ne tak předvídatelné a unavené, jak naznačovaly trailery nebo první reakce, vzhledem k vynucenosti v podobě těžení titulní hrdinky dokonce příjemné. Jenže tím největším plusem stejně zůstává to, že jsem se na rozdíl od spřízněného Sebevražedného oddílu bavil. Margot Robbie předvádí harleyovský standard, kdy jí je občas trochu moc a ostatní dravci nedostanou dost prostoru, ale většinu času je její bezuzdné bláznění tak akorát. Snad jen s tou výtkou, že do komiksového předobrazu má pořád strašně daleko, protože podstata Harleen Quinzel opravdu není jen ve smíchu a palici. Za úspěch beru i hlavního záporáka, který si sice Black Mask říká zbytečně, ale Ewana McGregora není nikdy dost na to, aby si nemohl střihnout vděčnou roli ve filmu, který vejde do širokého povědomí. Škoda jen, že mu parťáka dělá sympaťák Chris Messina, jehož role nemá s hrozivým Victorem Szaszem, kterého by měl představovat, společného opravdu nic. A podobných rozporů je film plný. Huntress je úžasná, ale prostor skoro nemá. Jedna hláška je dobrá, u další je mi skoro trapně. Zkrátka a dobře jsem čekal všechno možné, jen ne neurážející jednosměrku, kde nula od nuly pošla, a na kterou se (opět) nebude nijak navazovat. 50% (11.02.2021)

Chtělo by se napsat všechno špatně. Jenže by to nebyla pravda, protože celkový dojem je násobně horší o to, že spousta toho špatně být nemusela. Choreografie je nápaditá, hravá a založená na poctivé kaskadérské akci. Jenže nemá žádnou šťávu. Jakože osmdesátková flitrově-popíková wannabe punková stylizace je nedůsledná "deset minut nic a pak dvě minuty na 110 procent", což jde ruku v ruce s nekoncepčně se střídajícím přestřeleným tónem a bezmála až vážnou polohou. Vyprávění je na papíře překotné, plné flashbacků, prostě jak od Ritchieho. Jenže tak tomu bylo možná na tom papíře, ale při převodu do praxe skutek utek. A pak ten casting... Nezadá si to s kultovně špatným castingem Schumacherových Batmanů. Není tu dobře obsazené role. Včetně Margot Robbie. Zdejší Harley je více přepálená, diblíkovská a stylizovaná do odvaru Deadpoola/Gwenpool. Nemá s umírněnější polohou téže postavy ze Sebevražedného oddílu mnoho co společného (navíc tam byla na třetí koleji a ne v popředí) a tuhle polohu Margot nedává. Přitom scény typu "vajíčkový sendvič" šly prodat vtipně (ostatně Deadpool či animovaná Harley Quinn právě na takových scénách stojí). To samé oba záporáci i ostatní; v čele s obsazením bezmála šedesátileté babičkovské Rosie Perez do drsné role z ranku "na tělo napsané pro Michelle Rodriguez, ale neměla zrovna čas". Castingový úlet desetiletky, navíc neumětelsky maskovaný v akci skrze konstantní zabírání zad s parukou. To by bylo na pováženou v amatérském fan filmu, natož v blockbusterové produkci. A ne, nejde o podvratný prvek. Navíc při trefeném obsazení ta postava i mohla fungovat. A takto je to tu se vším. Mohlo to fungovat, ale nefunguje. Bohužel však ne natolik, aby to bylo alespoň nechtěně směšné. Takže je to jen esence nudné nezáživnosti. (28.02.2021)

Konečně po všech těch dnes už úmorně generických rádoby vážných a patosem i umělými CGI pasážemi oplývajících komiksárnách přichází pořádný zábavný biják ze superhrdinského univerza. Přiznejme si, že pouze Nolan dokázal superhrdiny pojmout opravdu komplexně a všichni ostatní jen blafují hloubku. A ten marketingově vycpaný tajtrlík Deadpool se svým jalovým mýtem "krvavého R ratingu" je jen druhou stranou stejné mince, žádnou alternativou. Jako spása naštěstí přichází sólovka Harley Quinn, která je vším, čím komiksy tradičně byly, a současně není tím, čím byly komiksové filmy posledních dvacet let. Máme tu konečně zase šestákovou pestrobarevnou přízemní taškařicí s praštěnými figurami v maniakálním světě. Navíc "Birds of Prey" po těch dekádách, kdy CGI blockbustery (především ty komiksové) vytlačily akční filmy z kin, oznamuje snad už definitivní návrat pořádné kinetické a fyzické akční podívané (čímž završuje trend nastartovaný sériemi "Mission: Impossible" a "John Wick"). Zatímco jiné komiksové blockbustery mají zcela plytkou akci, která nikdy neutkví v paměti, "Birds of Prey" to kontruje hned několika skvostně vypiplanými a nápaditě rozvrženými sekvencemi s úžasnou choreografií, příznačně od Chada Stahelskiho - vrcholem je sekvence z policejní stanice, ale super je i karnevalová fun-house pasáž na konci s estrádní bitkou. Sice si i tento film neodpustí některé úmorně plytké CGI výjevy, ale naštěstí pouze v rovině simulace exteriérů. Naopak hlavní přednost filmu spočívá v klasické dobré analogové práci lidí z oddělení make-upu, kostýmů, výpravy a akční choreografie, ale ostatně také castingu. Moc doufám, že incelovští fňukači nevyhrajou a Harley Quinn dostane další biják, protože tohle je přesně to, co soudobá jednotvárná produkce komiksových bijáků potřebuje: drzou holku, která nezachraňuje svět v dalším unylém spektáklu, ale jen svůj zadek v rozverně brakové a fanfarónsky pestrobarevné báchorce, která se umí ohánět baseballkou i granátometem a hlavně která miluje egg cheese sandwich (což je mimochodem zcela zásadní definiční moment postavy a navíc taky zatraceně skvělý příspěvek do domácí kuchařky). (08.04.2020)

"Naštěstí pro mě, dostávám nejlepší nápady, když jsem nalitá." Nemám zrovna moc v oblibě zmalovaný a zlitý blondýny, který občas něco nedomyslí. Ani můj psychiatr však netuší  že když si nazujou kolečkový brusle, vytáhnou baseballovou pálku a rozněžní se nad vaječným sendvičem, tak jsem schopen je i milovat. Tady je to ale jedno, protože s Harley byla docela sranda, ale srdce mi ukradla Black Canary. Od jejího nástupu jsem věděl, že jakmile mi zaklepe na dveře, tak ji oslním svými bicepsy. Pokud je do tý doby najdu. Tohle je prostě film, u kterýho se dá myslet i jiným orgánem, než je mozek. Já jsem to udělal a nelituju toho. Jen jsem nějak nepochytal moc informací. Pouze jsem zaznamenal, že Joker je Koblížek, ale asi s tím nepůjdu machrovat do Gothamu. (23.09.2022)