Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob, založený na skutečném životním příběhu amerického sériového vraha Henryho Lee Lucase. Michael Rooker podává v roli charismatického samotáře, který se potlouká po ulicích Chicaga a s děsivou nenuceností vraždí, nezapomenutelný výkon. Režisér John McNaughton nabízí ve svém debutu nejautentičtější portrét psychopata, jaký byl kdy natočen. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (214)
Tenhle film je vším možným jen ne příjemným zpestřením nudného večera. Pokud jste totiž slabší povaha, tak se na tohle superdílo vůbec nedívejte. Mohli by jste totiž přijít o své iluze milujících spoluobčanů, kdy ‘‘láska a víra zvítězí nad zlem a nenávistí‘‘. Tenhle snímek je totiž krutým průvodcem neobyčejného života masového vraha, který na rozdíl od vás nemá absolutně žádné výčitky, emoce nebo slitování. Pro něj jste jen obtížný hmyz, který je potřeba co nejrychleji eliminovat a je mu naprosto jedno kolik vám způsobí bolesti či jak potom naloží s vašimi ostatky. Henry je parchant nejvyššího kalibru a zároveň i jednou z mých nejoblíbenějších postav ze světa filmů či dokumentů o masových vrazích. Tenhle kultovní thriller patří mezi moje nejoblíbenější filmy a vždy si ho pustím s velkou chutí. Můj největší obdiv si po právu zaslouží Michael Rooker, který svou roli zvládl s naprostou bravurou. Přestože jde více méně o smyšlený film je až neuvěřitelné co všechno se může zrodit v hlavě takového zelenáče, jakým v té době John McNaughton byl. ()
Na tomhle filmu je podle mě zajímavější jeho (svého času) nedostupnost a možná kultovost - než film samotný. Už dřív jsem se zdejšími komentáři nechala trochu předstrašit, ale nebylo to ani šokující ani tak strašné (budiž - až na scénu "domácího videa"). Je to tím, že se mnou víc zamává to plíživé a rafinovaně zakomponované, než mrtvoly a krev většinou bez dějového zázemí a psychologického podloží. Henry vyprávěním o ztrátě svého "panictví" sice naznačí, kde je zakopaná fena, ale většinou se chová jako stroj, který se ke všemu porouchal. Do makovice parťáka Otise se dalo kouknout mnohem víc - napřed je to jen flákač, pak zažije šok a pak se rochní. Ten konec byl nevyhnutelný, ale jako by vystřihli jeho "předehru". ()
Už prvé zábery filmu naznačujú veľmi drsnú a zároveň nekonvenčnú formu rozprávania. Po záberoch na mŕtve telá sledujeme nejaký čas mlčiaceho Henryho, vraha daných obetí a tak v nás McNaughton vzbudzuje zvedavosť, čo všetko sa o jeho zvrátených motiváciách časom dozvieme. Problém nebude iba v nie tak úplne luxusnom genofonde, vinu na jeho činoch má samozrejme hlavne prostredie a ťažké detstvo. Režisér ponúka poriadne hlboký pohľad pod povestnú pokrývku západnej spoločnosti, pod ktorým si zvyčajne predstavujeme maximálne rodinné hádky a nejaké to rodinné násilie. Zavedie nás na úplné morálne dno, ktoré dokáže táto spoločnosť vyprodukovať a pohľad je to neskutočne autentický. Zamýšľa sa nad fenoménom videa, ktoré v danej dobe zaplavilo trh a sprístupnilo tak násilie najširším vrstvám obyvateľstva. Najlepšia scéna filmu je tak až Cronenbergovské, šmírácke sledovanie natočených vrážd na videu očami vrahov. Režisér používa skratky, spočiatku vystriháva samotné vraždy, ponecháva iba úvod a záver scény, alebo ich rôzne kombinácie, aby nás tak hneď tou prvou zobrazenou prekvapil a tými ďalšími šokoval. ()
K filmu nemám, co dodat, ostatní komentáře plně vystihují i mé pocity z téhle autentické záležitosti. Jen bych měl takovou zajímavost, týkající se hudby. Nevím nakolik to svědčí o kvalitě, ale ústřední melodii si vybral Mike Patton (ano, ten týpek z Faith No More) a předělal ji k obrazu svému do dosti drsňácké verze a vydal společně s jinými známými filmovými melodiemi (např. z The Godfather, Der Golem, The Omen) na desce Director´s Cut své formace Fantomas. Vřele doporučuji, pokud snesete dost tvrdou a zároveň dost alternativní muziku. ()
„It´s always the same and it´s always different.“ McNaughtonův vražedný realismus ukazuje, že zabíjení je stejně snadné jako vzít si z ledničky plechovku piva. Čtyři natáčecí týdny, rozpočet lehce přes 100 tis. USD, živočišný výkon debutanta M.Rookera a brilantní realizace nápadu audiozáznamu mordu při pohledu na tělo oběti. Obyčejný a přitom velmi chytrý film, nechávající současné slashery na kusy rozřezané v zakrváceném kufru u cesty. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (15)
- Překlad názvu filmu do češtiny je velmi chybný. „Serial Killer“ je přeložen jako masový vrah. Rozdíl mezi sériovým vrahem a masovým vrahem je ten, že sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, kdežto masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas. (Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno, spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami, což Henry (Michael Rooker) za celý film nespáchá.) (Zek)
- Henry Lee Lucase (Michael Rooker) jezdí v Chevroletu Impala r. v. 1970, zatímco jeho partner Otis (Tom Towles) v Chevroletu Caprice r. v. 1974. (Lumberjack)
- Režisér John McNaughton dostal nabídku, že za 100 000 amerických dolarů si může splnit sen a natočit svůj první celovečerní film. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o horor. Dle jeho slov by na nabídku kývl, i kdyby měl rozpočet činit jen 10 000 dolarů. Dodal také, že naopak i pokud by měl k dispozici peněz víc, na filmu by nic neměnil. (H34D)
Súvisiace novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (viac)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (viac)
Reklama