Šofér slečny Daisy

Nejakú výraznejšiu dramatickú scénu alebo režijnú exhibíciu by ste hľadali márne, ale prekvapivo to vôbec nevadí. Šófér slečny Daisy totiž hladí po duši. Perfektne vykreslený vzťah medzi naoko upätou a konzervatívnou židovkou a rozverným a vždy dobre naladeným černošským šoférom je skutočne jediným pilierom snímku, avšak aj napriek tomu dokáže udržať diváka zaujatého počas celej stopáže. Je to hlavne zásluha skvostne zohraného dua Tandy - Freeman. Prvá menovaná dodala postave slečny Daisy mieru strohosti vysokú tak akurát, aby sa pod ňou stále dala rozoznať jej dobrá povaha a Morgan potom obdaril Hokea priam nákazlivou milotou, optimizmom a nezabudnuteľným prízvukom. Ako som ale spomenul na začiatku, Beresfordov film nie je prekvapujúci a ten, kto si ho pozrie v súčasnosti, môže navyše zápasiť s myšlienkou, že niečo podobné už veľakrát videl. Ja osobne však pochybujem, že niektorý z iných príbehov o priateľstve medzi dvoma na prvý pohľad úplne rozdielnymi hrdinami vôbec niekedy dosiahol takúto čistotu a formálnu bezchybnosť. (26.12.2011)

Již jsem přesycena filmů o úžasných, milých a báječných černoušcích. Ještě tak dva tři uvidím a bude ze mě vynucený rasista. Ale abych jen nežehrala, jsem přešťastná, že film vzniknul ještě v minulém století. Kdyby ho natáčeli nyní, řidič by byla ona a s Daisy by se do sebe zamilovaly a polovinu filmu by strávily v posteli. Takhle to minimálně polovinu snímku mezi hlavními postavami příjemně jiskří a z celého filmu sálá pohoda. Zimmer sice odvedl opět velmi dobrou práci, ale zdá se mi, že se spíše jedná o neuplatněné přebytky z Hoosiers. (17.12.2023)

Tenhle film se chová stejně jako automobily, které v něm řídí přesympatický šofér hraný Morganem Freemanem. Na začátku nastartuje a jede, jede a jede. Nijak zvlášť se nežene, hlavní je, že se pohybuje vpřed, ke spokojenosti všech, a že posádka po mírné počáteční nedůvěře příliš nebrblá, protože vlastně ani nemá proč. Stejně jako slečna Daisy mohou být i diváci rádi, že se vezou, mohou se dívat po krajině, poslouchat přitom Zimmera i Dvořáka a užívat si milou, akademií oceněnou jízdu, která sice ničím nepřekvapí, neboť se přesně drží známé mapy, ale na druhou stranu citově nevydírá, pohladí na duši, uchlácholí a zahřeje. (19.11.2011)

Dojemný příběh bílé židovské postarší paní a jejího "nového" černošského řidiče. Nesourodý pár si k sobě postupem let vybuduje cestu, která je lemována celou řadou veselých, ale i smutných zážitků a na jejímž konci naleznou přátelství, které přetrvá až do samotného konce. Krásný film, s perfektními herci, s půvabnou hudbou. Třešničkou je Dvořákova Rusalka, která ve snímku zazní. (15.04.2012)

Velmi příjemné překvapení. Nic moc jsem od snímku neočekával, nicméně v rámci hodinky a půl nenásilnou formou zapůsobil svojí upřímností, podmanivou atmosférou a sociálně kritickým sdělením. V několika ohledech možná až příliš naivní nebo při zemi, nicméně v tomto případě drobné nedostatky rád přehlédnu. (24.02.2013)