Smrtonosná pasca

|| Scenár: Steven E. de Souza, Jeb Stuart / Based on Forever by Roderick Thorp | Hudba: Michael Kamen | Produkcia: Lawrence Gordon, Joel Silver, Beau Marks / Executive: Chrles Gordon | Distribúcia: 20th Century Fox, | Štúdio: Silver Pictures, Gordon Company | Rozpočet: 28 miliónov $ | Tržba: 138,708,852 $ || (03.09.2011)

Skutečnost, že americký filmový průmysl vedou židé, cenzuru katolíci a diváci jsou protestanti, ukazuje na tamní mimořádnou spolupráci: jedněm jdou do kapsy výdělky, druzí zajistí odstřiháním závadností návštěvnost a třetí se přijdou poveselit do kina. Nestojí právě na tomto velký trik Hollywoodu, o němž vypráví první Smrtonosná past? Na elementární úrovni ten film můžeme samozřejmě číst jako příběh o newyorském policajtovi, který vystřílí bandu teroristů, ale vedle toho tu máme i příběh o nacistovi Gruberovi, kterého přivábila do mrakodrapu chuť nastřádaných židovských peněz. Gruber se svými německými pohůnky představuje cosi jako relikt, který se nepodařilo chytit spojeneckým oddílům před Norimberskými procesy. Jestliže měl Goebbels za nacistického Německa na starost vnitřní Německo a Hitler válku, pak tady zajišťuje analogicky PR-ko dekadentní aristokrat s pokřiveným světonázorem Gruber a válku jeho pochopové určení na špinavou práci. Co je ovšem klíčové a co si uvědomil Marlon Brando, židé a představitelé mocné židovské lobby, kteří kontrolují a vládnou Hollywoodu, si dávají dobrý pozor, aby ve filmech nebyli nikdy zobrazováni negativně a už vůbec ne jako loutkáři hýbající světovou šachovnicí, a proto jsou v první Smrtonosné pasti filmu vydávány za Japonce, konkrétně za japonskou finanční společnost Nakatomi sídlící v moderním mrakodrapu v centru L.A. Podobná cenzura proběhla mimochodem v Německu, kde jména jako Karl a Hans, ale i Fritz, Kristoff nebo Heinrich nahradily jejich anglické ekvivalenty. Kdo je pak ale Willis, který nám v triádě teroristé-oběti-zachránce chybí? Willis je nejspíš novodobá kombinace Abraháma, Mojžíše a krále Davida v jednom. Prostě Superman, sám velký Jahve, který se zjevil, aby po Egyptu, Asýrii, Babylonu, Římu opět vysekal židy z problémů. Odsud chápeme i původ slavného výroku Johna McClanea o krůtě a obyčejným vánočním stromečku, kterým odkazuje k šábesu (židé Vánoce neslaví, to je další kamufláž pro západní křesťanské publikum), kdy by se mělo v klidu odpočívat, jenže on musí lízt v nějaký blbý rouře. Podobný výrok známe z Biga Lebowskiho, který rovněž o šábesu nekoulí. Jenže záchrana lidských životů je přece jen něco jiného než kuželky. (08.09.2011)

Bruce Willise by měli zarámovat a pověsit vedle Mony Lisy, protože to co předvádí v tomhle filmu je neskutečný. V jednom článku jsem se dočet, že Johna McClana měl hrát Richard Gere a to mě tak neuvěřitelným způsobem rozesmálo až.... no nic. No pardon ale dovedete si představit romantika Gera jak hází jednu hlášku za druhou (viz. Bože kdo jede v tom autě? Steve Wonder?) a skáká z mrakodrapu na laně? To asi ne. Pro mě je tenhle film pecka pecek a na ten článek musím zapomenou jinak se znova neudržim... (04.06.2007)

Oh the weather outside is frightful / but the fire is so delightful / and since we've no place to go / Let It Snow, Let It Snow, Let It Snow.. Z nebe ovšem nebudou padat vločky, nýbrž němečtí gangsteři, nepočítající při plánování své akce s faktorem John McClane. Čistokrevná akční roznětka Willisovy hvězdné kariéry. (01.09.2008)

Účinkovaním vo filme "Smrtonostná pasca" naštartoval Bruce Willis svoju hviezdnu hollywoodsku karieru. V tomto akčnom thrillery stvárnil hlavnú úlohu, drsného policajta Johna McClanea, ktorý musí čeliť celej bande bezcitných, nemeckých teroristov, čo obsadili počas snobského, vianočného večierku výškovú budovu v centre Los Angeles. V roku 1988 bol Willis v podstate ešte len mladý, neopozeraný herec, ale už vtedy muselo byť každému vnímavému divákovi jasné, že sa z neho v krátkom čase stane nová akčná ikona. **** (03.09.2011)