Trabantem tam a zase zpátky

I přes to, jaký "fame" mají ostatní díly cestování s trabanty, byl pro mne tento první, který jsem viděl. Postavy, které jsem v životě neviděl, jsem si oblíbil a kamera byla i přes příšerné podmínky úžasná a kameraman dokázal zachytit jak chlapy v trabantech, tak přírodu a krásu země. Velké nadšení z filmu ve mně vzbudila také hudba od Wohnoutů, která dávala putování pořádný šmrnc. Celé road movie také doprovázel humor a můj smích v kině se jen a jen stupňoval. Asi se budu muset kouknout na ostatní epizody.. (23.04.2019)

Zda jsem zvolil správnou strategii při sledování Trabantové série, když jsem jako první zhlédl snímek o poslední cestě z Indie až do České republiky, netuším. Upřímně ani mně samotnému se tahle strategie nezamlouvá, jelikož preferuji chronologické sledování v závislosti na času distribuce. Ale pro jednou jsem se spontánně (a tak trochu v cestovatelském duchu) rozhodl, že na Přibáňův snímek "Tam a zase zpátky" zajdu do kina a tak se stalo. V prvních minutách byl proto zřejmý deficit z minulých dílů, jelikož jsem se se členy posádky teprve seznamoval a zvykal si na jejich, pro zbytek diváckého osazenstva známého, počínání s překážkami na cestě. Rychle jsem se ale do postav vcítil, čemuž podle mě velmi pomohla nostalgická vzpomínka na mou návštěvu Indie. Leč bych preferoval rovnoměrnější rozdělení jednotlivých částí cesty ve filmu (Indie zabírala drtivou většinu a trasa Uzbekistán-Slovensko sotva 5 minut), hodil jsem tenhle zmar za hlavu. Postupem času jsem se totiž do snímku ponořil víc a víc a poslední půlhodinku jsem už jen nadšeně hltal. Narozdíl od pravidelných diváků Přibáňových dokumentů se mé prvotní nadšení z šíleného pokusu objet trabantem celý svět dostavilo právě v tomto díle a díky neznalosti předchozích dílů přehlížím nedostatky, kterých si už znalý divák při porovnání s předchozími cestami asi snadno všímá. Pro mě ale zvítězila síla přítomného okamžiku a bezmezně nadšeného pocitu z nespoutaného cestování a dalekého překročení komfortní zóny všech účinkujících. Za toto nadšení jim děkuji a už se těším na retrospektivní sledování zbylých trabantových dobrodružství. (14.06.2019)

Poslední film série "žlutého cirkusu" je zároveň prvním, který jsem viděl. A jelikož to nebyla vůbec špatná podívaná, nejspíš v budoucnu přelouskám i předchozí filmy. Mám vlastně jen dvě výhrady. Líbilo by se mi, kdyby snímek působil alespoň o trochu více cestopisně a poskytoval více zajímavostí o navštívených lokalitách. Určitě by pomohlo, kdyby bylo více přehledné, kde se zrovna procházka nachází. Rozhodně by nebylo od věci některé záběry například doplnit grafikou na mapě. Druhá výhrada se týká konce filmu, který působí velmi odfláknutě. Poté co je detailně vykreslen přejezd Indie a Himalájí, cesta z Uzbekistánu na Slovensko je kompletně vystřižena. Příliš tak neodpovídá ani název, neboť zpáteční cesta není de fakto vůbec zachycena. Rozumím tomu, že této trase se již věnoval první film, ale to na mém rozpačitém diváckém dojmu příliš nemění. (27.07.2019)

Celou cestu hodně narušovalo spěchání k porodu a vypršení víz. Hodně to šlo na snímku poznat. Naštěstí ale slobodnou a fajn atmosféru zachraňoval oblíbenec Marek Sloboník. A měl co dělat, protože po díle Trabantem až na konec světa jsem začala zjišťovat, že mi Dan Přibáň moc nevoní. Dělá zbytečné dusno, furt mele pantem a není mi humorem vůbec blízký. Je to zkrátka takový brouk Pytlík, který všechno zná nejlíp, všude byl, všechno ví, se vším si poradí. Za Čínskými hranicemi naštěstí čekal Radek, který je absolutní pohodář, blázen a chaotik a obstarává zábavu. Destinace byly bohužel jen tak zběžně popsané a projeté. Nemůžu ale dát míň, protože se pořád jedná o pohodovou a zajímavou výpravu. (06.05.2024)

Dramaturgicky o chlup lepší než předchozí díl, nicméně pokračuje větší a větší odklon od cestopisného charakteru, který byl nejlépe zhmotněn na cestě Afrikou, jenž je podle mě filmařsky nejzdařilejší. Proto je to především příběh o bandě magorů jedoucí ve vracích přes půl zeměkoule, ale pokud nemáte slušný přehled v zeměpise, nevíte, kdese zrovna nachází a pokud jste pozorně nesledovali jejich reportáže z cest, tak dost možná například ani nepostřehnete, že během této cesty byli v Nepálu. Mně to přijde jako škoda, nicméně to beru tak, že v tomto ohledu vděčnějším formátem bude seriál. (22.04.2019)