FeriusParfax

Po skončení dílu padla s přítele shoda, že se jednalo o nejslabší díl. V jesenickém putování se totiž víc mluví, než putuje. Takže málo přírody, neusměvavý Vladyka, rozhovory a mlha zapříčinily mírný pokles atraktivity.

Film jsem viděla s tátou, se kterým podobný český filmy žereme. A rozhodně jsme nesáhli vedle. Bratři Hádkovi jsou oblíbení čeští herci, kteří dokázali, že herectví mají prostě v krvi. Film o rodině, přátelství, životě nahoře a dole. Vlastně o životě. Kobra se postaral o nejednu vtipnou scénu a Užovka ukázala, jak většina lidí přemýšlí, když jsou na vrcholu. Celý to šlapalo a ani na vteřinu jsem se nenudila. Při této scéně mi naskočila husí kůže. Mimořádně vydařený film, téma, zpracování a herecké obsazení.

Při sledování jsem chvílemi jala podezření, že jde o parodii, což mi bylo vymluveno. Chvíli mi taky přišlo, že koukám na speciální sekci porna, kdy si Prasátko, Medvídek Pú a silikonová laidy dost tvrdě zašpásují. Místo toho vás čeká dost laciné rozjetí hlavy.  Nápady na usmrcení holek nebyly špatný, ale provedení a umělá krev byly laciný až běda. Horor to samozřejmě nebyl. Zkrátka extrémně nepovedené cosi. Bohužel mě čeká ještě druhý díl. U toho snad neusnu…

Jak se dá z filmu o hledání provazu udělat něco tak zajímavého? Samozřejmě v tom ale bylo víc… Tým humanitárních pracovníků na cestě pro kus provazu na vytažení mrtvoly ze studny zažívá jednu nepříjemnost za druhou. Ať už jde o pochopitelnou neochotu místních, rozčileného psa, oběšence až po morbidnost předpisů. Cesta se nese v duchu naprosto perfektního humoru s troškou cynismu, zatímco na pozadí pozorujete dozvuky války a předpisy, které se samozřejmě v praxi nedají absolutně aplikovat. Tim Robbins, jakožto flegmatický pohodář naprosto exceloval a touto rolí si potvrdil místo v mém srdci. Extrémně milé překvapení a skvěle zpracované vážné téma. I 4 dny od zhlédnutí mě vzpomínka na film hladí po duši.

Tohle byla vyčerpávající podívaná i na indický film… Už jsem se začínala bát, že se nedočkám konce. Ten naštěstí po šílených 3 hodinách přišel, ale samozřejmě byl na pokračování, takže jsem se po 3 hodinách teroru dozvěděla velký ee. Sledujete, jak se z dítěte stává dravý, odvážný a čestný muž, který se dozví, že má být dědicem trůnu. Po cestě ho samozřejmě potkává spousta nepříjemností, které hravě a mistrně zdolává. Herec byl ale extrémně nesympatický a jeho pedo knírek mu na sympatičnosti rozhodně nepřidával. Efekty byly dost… zvláštní. Ještě, že při CGI scénách jsme na to byli v rožku upozorněni! Nebylo lehké to rozeznat od skutečnosti… Líbila se mi jedna písnička a konečná bitva, kdy musím ocenit zajímavou bojovou formaci a nějaké ty zvláštní zbraně. Jinak se celý film nesl v duchu obrovské stupidity a vůbec mě to nedokázalo vtáhnout.

Ve 4DX se mi pěkně proklepaly šunčičky. Předně bych chtěla pochválit skvělý výběr malé Anny Taylor-Joy. Jako by jí z oka vypadla. Akce začíná hned na začátku a téměř celou stopáž se nestíháte nudit. Nuda přichází až při vleklém konci, kdy si hlavní hrdinka pomstu sice vychutnávala, ale já už tolik ne. Moc se mi líbil hezky vystavěný svět s různými rasami a jejich zvláštnostmi a úchylnostmi. Kostýmy a kulisy mě zaujaly. Nejvíc ze všeho mě ale bavily různé vymoženosti a AUTA. Romantická linka mi překvapivě vůbec nevadila a chlápek byl celkem pohlednej kousek 😊 Ač na akčňáky vůbec nejsem, tak tenhle mě hodně mile překvapil a držel moji pozornost celou dobu.

Mlhavé počasí, ve kterým si Vladyka vykračoval není rozhodně nic pro mě a uvítala bych radši díly se sluníčkem. Jinak zase krásná a netknutá příroda. Škoda jen toho bordelu na odpočívadlech. Lidi jsou hovada.

Hodně neatraktivní téma – rap – mě ze začátku rozhodně nechytlo. Postupně však bylo zajímavé sledovat zase jiný život a diametrálně odlišné myšlení, koníčky a životní cíle. Filmy podle skutečné události jsou lahůdka, tak jsem nakonec dokázala ocenit zrod Bushida. Snímek vás vezme na cestu od jeho dětství až po dospělost. Krátkou roli si tu zahrál i Karel Gott. Byla zábava ho sledovat při vystoupení s mladým rapujícím přistěhovalcem.

Orlické hory mě nadchly především malým turismem. Tentokrát se k Vladykovi přidali vozíčkáři na kolech. Hudba opět perfektní. Nejvíc mě paradoxně zaujal kostel a farář. Snad první kostel, který se mi líbil a možná bych se tam zašla i podívat. Putování mi utíká rychleji než zdejší vozíčkáři, a tak si musím s dalšími díly šetřit.

Někdy se vyplatí být hluchej. Sledovalo se to ale hodně těžko...