Trabantem tam a zase zpátky

Celou cestu hodně narušovalo spěchání k porodu a vypršení víz. Hodně to šlo na snímku poznat. Naštěstí ale slobodnou a fajn atmosféru zachraňoval oblíbenec Marek Sloboník. A měl co dělat, protože po díle Trabantem až na konec světa jsem začala zjišťovat, že mi Dan Přibáň moc nevoní. Dělá zbytečné dusno, furt mele pantem a není mi humorem vůbec blízký. Je to zkrátka takový brouk Pytlík, který všechno zná nejlíp, všude byl, všechno ví, se vším si poradí. Za Čínskými hranicemi naštěstí čekal Radek, který je absolutní pohodář, blázen a chaotik a obstarává zábavu. Destinace byly bohužel jen tak zběžně popsané a projeté. Nemůžu ale dát míň, protože se pořád jedná o pohodovou a zajímavou výpravu. (06.05.2024)

Dramaturgicky o chlup lepší než předchozí díl, nicméně pokračuje větší a větší odklon od cestopisného charakteru, který byl nejlépe zhmotněn na cestě Afrikou, jenž je podle mě filmařsky nejzdařilejší. Proto je to především příběh o bandě magorů jedoucí ve vracích přes půl zeměkoule, ale pokud nemáte slušný přehled v zeměpise, nevíte, kdese zrovna nachází a pokud jste pozorně nesledovali jejich reportáže z cest, tak dost možná například ani nepostřehnete, že během této cesty byli v Nepálu. Mně to přijde jako škoda, nicméně to beru tak, že v tomto ohledu vděčnějším formátem bude seriál. (22.04.2019)

Žlutý cirkus se rozhodl – navzdory nebo natruc (?) celosvětovému poselství pomatené švédské autistky – zanechat tentokrát svou nepřehlédnutelnou uhlíkovou stopu na trase Indie - Nová Ves pod Pleší, kde v místní autoopravně obě bakelitová monstra druhdy hibernují po dobu, než se Danu Přibáňovi podaří sehnat peníze na jeho další taškařici. Po předchozím zaneřádění zbytku světa čmoudícími poruchovými východoněmeckými dvoutakty už ostatně na zeměkouli nezbývá mnoho míst, která by se s jejich výfukovými zplodinami důvěrně neseznámila, snad s výjimkou Antarktidy. Jako obvykle záměrně značně nesourodá parta tentokrát toužebně čeká na pomyslného polského Godota, který by do fádního reportu vnesl trochu toho rozruchu, ale ten se v podobě poněkud oplácanějšího Radoslawa zjeví jako deus ex machina až někde v Uzbekistánu, a tak vydržet svéráz náčelníkova dirigování se daří pouze čím dál objemnějšímu a zarostlejšímu Marku Slobodníkovi a také Vojtěchu Duchoslavovi, který hned po svatebnímu obřadu dal své těhotné manželce vale, přičemž permanentně naléhá na žluté cirkusáky, aby to stihli domů do termínu porodu (možná proto je na těch „posledních“ pět tisíc (!) kilometrů na trase Samarkand - Praha vyhrazeno jen pár minut). Na rozdíl od natahovaného seriálu, kde první dva díly byly vlastně zbytečné, je film alespoň lépe sestříhán, jakkoliv oproti cestě napříč Jižní Amerikou je to v podstatě potvrzení, že jde pouze o další, již několikrát vyvařený guláš, jehož (pa)chuť by už snad nezabrala ani v Prostřeno! (07.05.2020)

Nechcem, nechcem sa v Trabantových komentároch opakovať ale už nejaký ten čas, je to v samej podstate to samé. Ono, ťažko tu priniesť niečo novátorské (samozrejme s výnimkou nových prírodných scenérií a zážitkov). Ešte raz Dane a spol.: Veľká vďaka za tieto dobrodružstvá, precestovali ste všetko. Konečná! (24.05.2020)

Banda buranů si zdokumentovala svůj výlet tentokrát po Indii a Himalájích. Nezapomněla to okořenit spoustou trapných hlášek, které byly úplně mimo mísu. Těch je víc než kdejakých krás Asie, kterých je tu fakt po skrovnu. Místo toho furt rozebírají své trabanty, ukazují své nahé prdele, kecají samé píčoviny, píču si malují na auto a imrvére nadávají, že se jim něco rozbilo. Tohle není žádný dokument, ale jen natočená dovolená bandy křupanů na amatérskou kameru. [1495. hodnocení, 59. komentář, 78%] (06.05.2020)