Cesta do zatratenia

Poctivý hold gangsterkám, který v několika momentech přesahuje i své vzory a stává se sám nezapomenutelným. Film táhne dokonalé herecké obsazení a vychutnané čekání na povinnou, od začátku tušenou finální přestřelku, která je opravdovou pocitovou lahůdkou a překrásným zadostiučiněním pro diváka. Mendes má perfektní cit pro vymezení si vlastního hřiště a následné rozehrání bravurní hry. Nádhera. (24.09.2009)

Mafiánské filmy dokážou mít sílu, dokážou. Je k tomu ale potřeba pár dost zásadních věcí a ty tady dobré sice jsou, ale ne natolik dobré, abych si je nadobro vypálil do hlavy. Příběh? Nechci říkat, že je úplně nezajímavý, ale přiznám se, že zajímavých částí bych v něm našel méně než pomálu. Hudba? Hezká, vždyť jí složil Thomas Newman, ale v závějích mlhy a šedě, jako celý film. Herci? Dobře, ti jsou dobří, těm se skutečně nic vytknout nedá. Akce? Rychlá, efektivní, ale okamžitě jsem na ní zapomněl. Výsledkem je film, který u mě skončil tak nějak na půli cesty. Prvně jsem u něj usnul, podruhé jsem ho s veškerým vypětím sil shlédnul. Nezaujal mě a asi nikdy nezaujme. Holt mafiáni ve filmech své krále už dávno mají. (09.05.2011)

Sam Mendes splnil očekávání a po Americké kráse natočil další vynikající film, který vás strhne svou atmosférou a originální režií. Netradiční gangsterce dominuje skvělá kamera a herecké výkony všech zúčastněných. Přestože jde teprve o druhý Mendesův film, již nyní je znát jeho "rukopis" a i v žánrově natolik odlišném filmu, jakým Road to Perdition je, můžeme nalézt mnoho prvků, které oba jeho snímky spojují. Jedno je jisté - Sam Mendes dokáže natočit film plný dechberoucích scén, nad kterým prostě musíte přemýšlet. (08.08.2002)

Když řeknu, že ve filmu hraje Tom Hanks, Paula Newman a Jude Law, je jasný, že herecké výnoky budou na hodně vysoké úrovni. Když řeknu, že režisérem byl takový profík jako Sam Mendes (Americká krása, Mariňák), dává celkem smysl, že ani Road to Perdition nebude nějakým průměrným dílkem. A dodejme ještě, že za kamerou stál Conrad L. Hall, který si nakonec odnesl Oscara, a že hudba je dokonalou pastvou pro uši. Tak proč sakra ty čtyři hvězdičky? Především proto, že mě Road to Perdition nikdy nedokázalo úplně strhnout a to ač se můžu pokládat za fanoušky gangsterek a mafiánských filmů. Moc tomu všemu ani nenapomáhá fakt, že je vám od prvního záběru jasné, jakým směrem se bude celý film odvíjet a jak skončí, čož nás přivádí k tomu, že po většinu času prostě jen čekáte až dojde k tomu, k čemu má od začátku dojít. Navíc si připočtěte značné množství sentimentu, pomalých "dojímavých" scén a (jak už jinak) předvídatelné dialogy. I přes všechny tyto výtky, má Road to Perdition určitě něco do sebe. Na nejvyšší ligu to ale bohužel nestačí. (29.10.2006)

Gangsterka? K čertu ani studie vztahu otce a syna to není. Nemít tak skvělý obsazení, ani pes by po tom neštěkl. Je to příliš nudný, plný vaty a bez něčeho, co by člověka opravdu připoutalo k příběhu. Zápletka je příliš neuvěřitelná, hloupá, trapná a možná i trochu směšná. Atmosféru doby zachytili jenom pomocí kostýmů a dekorací, ale žádná postava tu neměla ten šmak starýho, prohibičního. Možná je to tím, že je to vlastně strašlivě povrchní. Celou dobu jsem to srovnával s hrou Mafia, která tu atmosféru má od prvních okamžiků. Navíc se tu objevuje jistý nešvar, a sice předvídatelnost děje (už při slovech: "Nebylo nám dopřáno mít vlastní děti," mi bylo jasný, jak to skončí). Konec už je jen posledním hřebíčkem do rakve. Předvídatelný je slabý slovo. Připadal jsem si, jako kdybych v křišťálové kouli viděl, co se bude dít. A okamžik, kdy zastřelí Newmana je doslova zářnej příklad hlouposti. Kulometem na padesát metrů rozstřílí šest chlapíků kolem něj a Newman nemá ani škrábnutí. Navíc absence zvuku při té scéně, dodávající filmu "poetičnost" ztracené šance na dobrý snímek mě opravdu dostala. Je smutný, že každý tu píše, jak se zklamal, ale dá s ostatním stádem čtyři hvězdy. To není můj případ. (24.09.2006)