Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (viac)Obsahy(1)
Kouzelník Pasparte, majitel maringotky, několika triků a promítacího přístroje, sní o tom, že si jednoho dne otevře první stálý český biograf, v němž bude promítat pouze české filmy. Chybí mu však potřebný kapitál, aby svůj sen zrealizoval, a tak zatím objíždí zapadlé vísky a láká jejich obyvatele na pozoruhodnou show. Cestou se setkává i s umírajícím kolegou, který mu svěří nejen všechny své filmové pásky, ale také velmi pohlednou dceru Aloisii. Pasparte dorazí i s dívkou do Prahy, kde se Aloisie stává středem pozornosti všech mužů v okolí. To by ani tak nevadilo, horší je, že na krásku nepříčetně žárlí i Paspartova bytná Evženie. Pasparte nakonec milou schovanku nabídne jako hospodyni svobodnému fotografovi Janu Kolenatému, jenž touží po jediném - natáčet živé obrazy staré Prahy. Ovšem kouzelník má s mládencem ještě jiné plány. Chce ho jako společníka do budoucího podniku. Avšak ten je stále jen jeho velkým snem, protože dosud nesehnal potřebné prostředky. Navíc je tu paní Evženie, jež striktně odmítá jakékoli novoty, tedy s výjimkou těch, které by Pasparte vykompenzoval tím, že by se s ní oženil. Přesto si kouzelník podá na magistrát žádost o koncesi na stálé kino a začne jednat s Kolenatým a kabaretiérem Šlapetou o natočení prvního filmu. Jenže celý projekt je záhy ohrožen divadelní umělkyní Emilií Kolářovou - Mladou, jež je zapřísáhlou odpůrkyní biografu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (87)
Menzel tímto snímkem předvedl jak dokáže odvést poctivou práci co se filmařského umu týče. Výborná retro barva zpracovaného materiálu. Takřka dokumentární vstupy pomocí dlouhých záběrů ze starých prvotin pohyblivých obrázků. Nekompromisní pohled na těžkosti života podnikatelů v rakousko-uherské monarchii jsou dobře podávány běžnými existencionárními problémy hlavních postav. Už to, že film pojednává o filmovém umění mu dává punc artu. už tehdy Menzel ukázal cit pro vyprávění příběhu. Drží tempo, má svůj originální styl a také nezaměnitelnou atmosféru, kterou dokáže vytvořit živočišným pudem v oblastech jídla a lásky. Ač v tuhé době normalizace nenajdeme nikde po celou dobu sebemenší politický podtext či odkaz. Samotné vyprávění kolísá ve své kvalitě minimálně. Herecké vystoupení není potřeba sáhodlouze popisovat či hodnotit. Titány naší kinematografie v podobě Hrušínského, Somra či Menšíka a dalších není potřeba představovat. A tak proč vlastně tedy ode mě lepší tři hvězdy? Protože film sým tématem nedokázal naplno oslovit moji duši a uspokojit tak dosytosti mou filmovou chuť. Ve všem tom výborném povídání mě chyběl nějaký ten větší či hlubší záchytný bod příběhu. Vím sice, že hloubka je právě vtom samotném vyprávění, ale na mě to úplně nezapůsobilo. ()
Průkopníci čehokoliv to neměli nikdy lehké, ale bez nich by to nešlo. A nemusí jít jen o film. Na koleni vyráběná udělátka, velká šikovnost a schopnost s malými prostředky udělat něco velkého, nezdolná touha jít za svým snem. A na každé takové cestě čeká člověka překážka na každém kroku a spousta nečekaných drobných katastrof. Nádherný film, který s typickou menzelovskou poetikou dokázal toto nadšení zachytit a předložit ho divákům v takové podobě, aby na něj nikdy nezapomněl, ba právě naopak, aby si na jeho hrdiny vzpomněl vždy ve chvíli, kdy sám usiluje o něco zajímavého. Mimochodem, atmosférou jako by byl film příbuzný s Jára Cimrman ležící, spící. A na rozdílu mezi těmito filmy lze docela zajímavě vysledovat rozdíl, kdy se látky chopí filmový nebo divadelní režisér (čímž nechci nijak shazovat Smoljakovo dílo, které má zase jiné zbraně, ale u Menzela je tady obrovská přidaná hodnota). ()
Neměli tehdejší filmaři na růžích ustláno. Film byl něco nového. Jak sledujeme, nevěřili mu jak umělci, tak úředníci ani samo publikum. Svou slávu si museli teprve získávat. A neměli to zrovna jednoduché. Kinematograf stál peníze, lidé jich navíc sami moc vydat nemohli a získat filmy také nebylo snadné. Byli to odvážní muži, kteří měli jen víru a odhodlání. Jiří Menzel film natočil tak nějak po svém. Tedy s dobrými herci prostě mile. On to skoro ani jinak neuměl. Snímek se nevyhýbá černobílým záběrům a nostalgii přidává krásná, ještě starobylá Praha. ()
Jeden z mála Menzelových filmů, ke kterým nepoužil jako předlohu dílu nějakého našeho význačného autora, nýbrž svůj vlastní scénář. Báječní muži s klikou jsou velmi zajímavé ohlédnutí se do minulosti k úplným prapůvodním počátkům filmového řemesla jako takového, s autentickými reakcemi diváků a společnosti. Poměrně nápaditý snímek protkaný spoustou jakoby dobových záběrů, až radost pohledět. K mužskému obsazení není co vytknout, Hrušínský a Menšík jsou jednoduše neokoukatelní v jakékoliv roli a ani sám Jiří Menzel také není vůbec špatný herec, snad jedinou větší slabinou filmu jsou ženské postavy, které jsou bez výjimky nesympatické. ()
To charizma zašlé éry je skvělé a ta nostalgie tomu patří!! ()
Tak jak psáno, pocta tvůrcům, ale to je vše. Něco tomu chybělo. Nevím, co zcela přesně, ale chybělo. Podruhé ne. ()
Obrazově to bylo super, ovšem herecky a scénářem to mohlo být lepší, slavní herci byli svázáni ne moc vydařeným scénářem a celkově se z toho dalo vytěžit více. Menzelovy filmy mi prostě nesedí a to skoro všechny až na výjimky. Hodnocení: 55 % ()
skvělá groteska, která ukazuje jak to všechno vznikalo a bez čeho bychom dnes neměli CSFD:-) ()
Jo to byla paráda. Hrušinský, Menšík, Menzel, Fabianová - a spousta dalších.No a hlavně Hana Burešová - už jen kvůli ní stálo za to ten film vidět. Škoda, že se vykašlala na herectví a věnuje se skoro výhradně divadelní režii. Myslím, že pan Menzel se v tomto filmu velmi angažoval a film vznikl skvělý. Bohužel už jsem ho dlouho neviděl v našich televizích. Tenhle film by si to zasloužil. 80 % plus 10 % za paní Burešovou (to mohla být další O. Schoberová). ()
Mám pro tento film určitou srdeční slabost. A je to i díky dvěma hereckým géniům, kteří se v tomto filmu potkali. Ryzí herectví pánů Hrušínského a Menšíka je prostě darem z nebes!! 89% ()
Jiří Menzel udělal mnohem lepší filmy, přesto je i zde jeho cit pro poetiku velmi dobře čitelný. ()
Prvorepublikové reálie , režie p. Menzel a o scénář se podělil s hercem ND panem Vlčkem , kupodivu není to sice p. Hrabal , ale výsledek víc než uspokojivý , a jako bonus představitelka dcerky Pepičky, naše paní Mílová. ()
Humorný příběh o průkopnících kinematografie v Česku. Toho humoru v něm ale vlastně moc není a děj je poměrně plytký. Plusem filmu Jiřího Menzela ja krásně navozená atmosféra staré Prahy a herecká představení mistrů Rudolfa Hrušínského a Vladimíra Menšíka. 55 %. ()
Pôvabný film o počiatku kinematografie v Čechách prostredníctvom zinscenovaného príbehu kúzelníka Viléma Pasparteho. Produkcia výborne sprostredkuje atmosféru s nádychom nostalgie a scenáru sa darí nenápadne do príbehu vpašovať typický český humor. Každý z hercov a herečiek podal vynikajúci výkon. Trojici Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel sedia role ako uliate s kontruje im Blažena Holišová. 75% ()
Báječně obsazená, stylová, historická veselohra se spoustou nápadů a specifickou Menzelovou atmosférou, která v historických kulisách nepůsobí tak depresivně :-) ()
Ano, moc hezké Menzlovy obrázky...moc pěkně natočeno. ()
Film o filmu od filmaře pro filmové fanoušky. Lehce depresivní, smutné, místy nezáživné, ale je vidět, že točené s láskou. ()
I přes výbrovné obsazení a krásnou straobilou Prahu, mě film nijak zvlášť neoslnil.... Možná za pár let bych mu mohl dát ještě šanci, ale příběhově pro mě nikterak zajímavé 57% ()
Krásný obrázek staré Prahy, pěkný příběh, trochu rozumné legrace, zkrátka dobře namíchaný koktejl a dobře odvedená práce. 75%. ()
Poklona, pomníček, hold průkopníkům filmařiny? Ano. Zajímavý film sám o sobě? Ani moc ne. Atmosféra milá poetická, pár skečů povedených, ale všichni zúčastnění během svých kariér mnohokrát ukázali, že umí mnohem víc. Tenhle pomníček je sice důstojnej, ale zároveň takovej nevýraznej a placatej jako pamětní deska umístěná na baráku někde mimo zorné pole. ()
Reklama