Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Na začiatku 20. storočia v šľachtickom sídle žije regent so svojimi deťmi. Uvádza služobníctvo a ostatných zamestnancov do rozpakov svojimi "plebejskými" zvykmi. Usiluje sa o zakúpenie zámku a získanie spoločenského rešpektu, preto zorganizuje honosnú poľovačku, ktorou si chce nakloniť miestnu smotánku. Na slávnostnú hostinu príde podozrivé indivíduum, vystupujúce ako knieža Alexej, ktoré nás ani na chvíľu nenechá na pochybách, že patrí do rodu Baróna Prášila, Dona Quijota či Dona Juana. Na zámku Kratochvíle nastávajú krásne chvíle... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (229)
Tohle jsem měl dlouho jako velký nenakoukaný hřích. Dneska jsem to napravil a nelituju. Abrhám září a ostatní mu skvěle sekundují! ()
Pro mě zmatené, zbytečně patetické, nenavazující, nehumorné bez špetky zajímavosti v příběhu. To, že si někdo hraje na ruského šlechtice... no a co...? ()
Velice roztomilá záležitost, po dlouhý době jsem viděl film zajímavej nejenom atmosférou, herecky, ale hlavně příběhem. Ale herecky to je samozřejmě paráda, Abrhám je tu nejspíš v životní roli. 🔝 Nakonec ještě hvězdičku přidám, protože jsem film za poslední půlrok viděl asi čtyřikrát. Takhle milej a zábavnej film jsem už dlouho neviděl. ()
Komedie, která ukazuje, a) že od doby, v níž se děj filmu odehrává, se česká mentalita nijak zvlášť nezměnila, b) že by se tehdejším lidem náramně hodil internetový vyhledávač Google. Literární předlohu jsem nečetl, ale některé scény mi přijdou dost nadsazené a některé vtipy příliš laciné. Jako celek však příjemný, zábavný film. ()
Josef Abrhám v roli, ve které ho neznám. Aby Kratochvíli obrátil vzhůru nohama, to je fakt husarský kousek. A ty staročeské hlášky byly opravdu trefné a přiléhavé. Ovšem nechápu, jak se mu mohlo podařit získat kteroukoli ženu v baráku. Asi pro svou nonkonformitu. Mě by však neoslovil. Velmi dobře hrál Marián Labuda a Jaromír Hanzlík, nemluvě o Janu Hartlovi (bez brýlí vypadá jako krtek). Takové typické české povahy. Jo a ještě mi přišlo, že se to ve filmu míhá nadrženými chlapy. Každopádně to filmu neuškodilo, naopak příjemně okořenilo. Menzel to ztvárnil stylově s humorem sobě vlastním. ()
Josef Abrhám a jeho téměř one-man show. Jeho bohémský pan "kníže" Alexej je vynikající. ()
Musím říct, že mě tento film dvakrát neuchvátil, ale zase Abrhám zahrál velice dobře a jeho charisma čišelo s každou minutou tohoto filmu. 65%. ()
Krásné dílo, které ve filmografii Jiřího Menzela zasluhuje pozornost a to pro odvahu znovu zvolit předlohu Vladislava Vančury a pojmout ji filmovým básnickým jazykem, který vše krásně zarámuje a dodá punc starých časů. Jako zamyšlení nad koncem jedné éry a začátkem druhé obstojí na výbornou a člověk si uvědomí, kteří herci starší generace dokázali dát do svých rolí eleganci a důstojnost. Taková herecká generace se nevrátí a je to veliká škoda, poklad, který nám v takovýchto filmech zanechala se naštěstí uchová a budeme se jím moci kochat na věčné časy. ()
[3,5*] "Pokud jde o ženské, nelez, Váňo, nikomu do zelí, ale očaruje-li tě nějaký kyprý loket, užij volnosti." To stuchnuté prostredie s jeho špecifikami ma dosť odpudzuje (a je mi pritom úplne jedno, či ide o pravého aristokrata, alebo o "chrapouna" iba sa na aristokrata hrajúceho), akonáhle ale do neho vstúpi záhadné knieža Alexej Megalrogov (výborný Josef Abrhám) a urobí v ňom poriadny prievan, začínam sa priam aristokraticky baviť. Prostredníctvom série veselých príhod (výborné sú napríklad tie opakovane neúspešné milostné pletky, či prekvapivo parádny šermiarsky súboj) si autori berú na mušku spoločenské pomery začiatkov prvej republiky, kedy sa po šľachte, ktorá práve vyprázdnila svoje vládnuce pozície, hlásia o slovo nové typy "vládcov". Veľmi trefne je tu pritom stvárnené spoločenské pokrytectvo. Snímka stojí na výborných hereckých výkonoch, mimo hlavného predstaviteľa predovšetkým Rudolfa Hrušínského (veľkostatkár Jakub Lhota), Mariána Labudu (veľkostatkár Josef Stoklasa), Jaromíra Hanzlíka (knihovník Bernard Spera) a Josefa Somra (statkár Charousek). "Sbohem, hlupci z rozumu předstírající vášně starých časů." ()
Jelikož neznám knižní předlohu a ani další Vančurova díla, nemohu posoudit, jestli je lepší knižní originál, nebo tento film. Z filmového hlediska musím říct, že jsem byl tímto filmem mile překvapen. Pohled do přelomové doby začátku 20tého století, je pro mě vždy zajímavým tématem. Zvlášť pokud se toho ujme Jiří Menzel, kterého pokládám za nejlepšího našeho režiséra všech dob. Není to sice jeho stěžejní dílo, přesto kvality svého tvůrce, film nezapře. Velice se mi líbil Josef Abrhám, který zklame málokdy, i v takto dosti netradiční a náročné roli, které se zhostil velmi profesionálně. Ostatní herci perfektně sekundují i když je potřeba podotknout, že je Abrhám mírně zastiňuje svým skvělým výkonem. Celkově filmu dýchá krásná nostalgie a atmosféra začátku 20tého století, jelikož pan Menzel uměl vždy důvěryhodně převést na plátno atmosféru doby, ve které se jeho filmy odehrávají. Zkrátka za tento film, mu patří další moje upřímná poklona. ()
Poměrně bezdějový snímek, jehož plynutí je potřeba si vychutnat, protože on sám příliš strhující není. S jedinou výjimkou, kterou je Josef Abrhám. Naprosto geniální herecký výkon je pro mne osobně tím nejlepším, co jsem doposud v jeho podání zažil. Ten hurónský smích, který se nese celým zámkem, "rumcajský" plnovous, kabát jako od Jethro Tull, zjev dřevorubce, jenž vyšel z lesů a s jistotou aristokrata a filozofií "žít pro dnešek" se rozhodl zahrát si dnes na knížete a zítra zase na něco jiného - to vše a mnohem více obsahuje Abrhámův famózní projev. Film samotný je pak panoptikem nejrůznějších typů postav od dobráckého, ale mírně buranského regenta, přes úlisného a slizkého advokáta (proti typu obsazený Jan Hartl), trochu zmateného knihovníka, sluhu ze staré školy, až po děti, které jediné jsou ochotny naplno uvěřit evidentně "prášilovskému" a nápaditému knížeti. Poněkud problematické pro mne bylo uchopit film, který de facto nevypráví žádný příběh a navíc divákovi ani nejde příliš naproti, čímž mne Menzel poměrně překvapil. K některým postavám jsem si hledal cestu podobně jako k bezdějovosti (např. advokát Pustina Jana Hartla či méně výrazná role Rudolfa Hrušínského st.) - tedy kostrbatě. Když se ale divák sžije s tempem filmu a s tím, že zde vpodstatě nejde o nic jiného, než o oslavu "prášilovského" ducha a evokaci dob minulých a jejich atmosféry, může se příjemně bavit. Snímek, který je v určitých momentech a celkovým vyzněním dále, než jen u pouhé "hřejivosti". ()
Sice pěkný poetický film s dobrými herci, jenomže plyne velmi pomalu a v druhé polovině se v podstatě nic neděje. Trošku přeceňované. ()
Laskavý a vtipný vypravěč, mistrný Menzel za kamerou a skvostný Abrhám před ní - a k němu tucet dalších českých nej nej herců a hereček. Myslím, že se všichni při natáčení výborně bavili, je to znát. Ve filmu jde podle mě spíš o formu než obsah a ta je rozhodně parádní. Byla jsem mile překvapena a krapet se stydím, že mi doteď film unikal. Ten bych fakt měla znát.... ()
Abrhámovo sölo. Kouzelné, ani jsem nevěděl, že to je Menzlův film. Název jako by napovídal co se stane opravdu v roce 1989 :-) ()
Jazykově dokonalá předloha v jazykově dokonalém zpracování Jiřího Menzela. Každá (i sebemenší) role je zde obsazena přesně podle charakteru postavy a jedna brilantní scéna střídá druhou. Abrhám si svou roli bezesporu užil, protože je to tak vděčná postava, jako i on málokdy dostal. Je to film tak pravdivý ("Držte se Charouzka"), až z toho občas běhá mráz po zádech. Je strašná škoda, že takovéhle staré časy už opravdu skončily. ()
Tahle komedie se povedla, Abrhám svým obrovským šarmem vynahradí absenci hmotných statků a rozhýbe ospalou atmosféru na panství . ()
Nevím jaká je knížka, ale co se týká filmu tak mi příběh přišel nezajímavý. Jinak herecké výkony byly přesně takové jaké by měly ve filmu být. ()
Krásný a noblesní film ve všech směrech - jak co do krásy Vančurova jazyka a exteriérů, tak do dokonale vystihnuté prvorepublikové atmosféry, ale i co do režie. Jiří Menzel tenkrát na sklonku osmdesátých let ještě ve své nejlepší formě. Před lyrizující kamerou Jaromíra Šofra koncertuje Josef Abrahám a já si jen dopřávám příjemný a pohodový zážitek, kterému uděluji silné čtyři hvězdy. ()
100% za dramaturgii - tekuté a téměř neuchopitelné téma české identity ve svém specifickém dějinném období, navíc točeno za komoušů.. Klobouku dolů! O první republice toho po etnografické stránce reálně víme naprosté minimum, resp. naše schopnost porozumění té době je z principu velice omezená - jsme v lepším případě obětí dějepisných floskulí (a v různých jejich variantách) a látka samotná je velmi složitá. Na hlavní otázky o tom, kdo to "my konečně svobodní" jsme a kam jdeme, v kontextu prvních let samostatné existence po pádu c. a k., budeme včele s historiky odpovídat přerývavě a příliš analyticky ještě dlouho, resp. postupujeme zdařile k tomu, abychom plně neodpověděli nikdy. Ano, to je docela přirozené a není se moc čemu divit, ale ta věčná a obsedantní tendence tak učinit je zrovna v tomto případě velmi silná. No nic. Bylo by dobré přečíst si Vančurovu předlohu, protože mi cosi říká, že můj obdiv by měl spíše patřit jemu. Film samotný pak považuju za velmi zdařilý, plný a konzistentní a zcela poplatný úrovni, neobyčejnosti a rukopisu Jiřího Menzela, jakkoliv jeho režie dialogů občas zakolísá (některé texty Abrhám recituje jako ze čtecího zařízení). ()
Herecký koncert těch nejlepších z historie českého filmu spolu s laskavým humorem a efektním připomenutím doby, kdy končily staré časy. ()
Reklama