Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (viac)Obsahy(1)
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (486)
Velmi milé, sympatické a přirozené, hlavně díky opravdu roztomilému mladíkovi v podobě Václava Neckáře. Film je evidentně poznamenán typickou Menzelovskou režií (a snad i jeho drobnými zásahy do scénáře?), což je jen dobře. Snad jen od závěru jsem čekal více, určitě se nedalo počítat s tím, že bude někoho šokovat, neboť knižní předloha je notoricky známá (ačkoliv jsem nečetl), ale trošku více poetiky a emocí tam určitě vloženo být mohlo. Doporučuje 7/10 orazítkovaných slečen. ()
Snažil som sa ostro sledovať vlaky, avšak nečakal som, že väčšinu deja budem ostro sledovať železničiara Neckářa, či už tú sprievodčičku pretiahne alebo nie. Za to Somr sa s tým nepáral a využil všetky možné zákutia Bahnhofu. Snažil som sa ale na filme nájsť niečo oscarové. Ale razítkovanie na prdeli to určite nebolo. ()
Kedysi a kdesi som napísal, že z filmových adaptácií Hrabalovho diela mám najradšej Postřižiny, Slavnosti sněženek a Ostře sledované vlaky. Včera som si po dlhšej dobe pozrel posledne menované a dnes by som už zmienený názor nenapísal. Myslím si, že Hrabalova novela sfilmovaním hodne stratila a nedokážem posúdiť, či to spôsobil Menzel alebo nesfilmovateľnosť predlohy. V každom prípade považujem Vlaky za nadpriemerný a vydarený film. Len som si ho včera užil menej, ako kedykoľvek predtým. ()
Nepochybně velice silný film. Přesto při srovnání s Hrabalovou kongeniální předlohou působí jako její dosti slabý odvar. Je znát, že se režisér teprve učil vnímat "hrabalovskou poetiku". Mnohé z předlohy buďto nepochopil, nebo mu to připadalo nadbytečné a při vytváření scénáře to osekal. Mnohé v daných podmínkách natočit asi nešlo, neboť by to bylo příliš drahé. Třeba rozstřílený německý vlak na páté koleji, nebo zmrzlé koně ležící vedle trati. Mnohé ovšem natočit jistě šlo. Zcela se ztratilo jak soucítění s trpícími zvířaty, tak především smíření s Němci skrze totéž utrpení a bolest. Výrazně potlačena byla charakteristická mnohovrstevná struktura předlohy. Utrpení zvířat se jako prostý popis situace (bez známky soucitu) mihne v dialogu železničních zaměstnanců, soucítění s trpícími Němci se ovšem ve filmu neobjeví vůbec, přestože to je, vedle citových problémů Miloše Hrmy, prakticky základní téma Hrabalova textu! Pokud Hrabal ve svém textu rozehrává obrovskou spoustu paralelních témat, pak v Menzelově filmu zůstaly pouze dva: eiaculatio praecox a protinacistický odpor. Už tady se ovšem objevuje prakticky základní Menzelův charakteristický rys, záliba v "absurdních obrazech", zde například v přidaném (!) motivu železničáře předvádějícího na stojící lokomotivě své obrazy... Menzelova poetika není s tou Hrabalovou komplementární. Hrabal vykresluje nesmírně silné, z reálného života odpozorované obrazy, které sice mnohdy jsou zcela absurdní, ale v daném prostředí a době mají hluboký smysl, poukazující na burcující zvrácenost dané situace, Menzel kreslí slaboduše absurdní "barvotiskové obrázky", které o dané době a situaci většinou nevypovídají vůbec nic, pouze v sobě mají krásu naivních malířů... Celkový dojem: 80% PS: Velice by mě zajímalo, jak by tuto látku natočil Vláčil, Forman či Passer. ()
Kupodivu navzdory své pověsti nejsou Ostře sledované vlaky stále ničím jiným než "malým českým filmem", který se velkých věco vlastně jen okrajově dotýká. Nicméně v malosti je tentokrát krása a civilní prostota, s jakou mladý Miloš (působící místy až dojmem lehce zaostaleho blbečka) objevuje hořkosladký svět prvních milostných hrátek a dospělých starostí je v Hrabalově poklidné režii přímo okouzlující. Nejen v tomto tak připomíná jiný český filmový klenot takřka stejného stáří: Formanova Černého Petra. 8/10 ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (73)
- Detail ruky, která otiskuje razítko na zadeček Zdeničky (Jitka Zelenohorská), není Josefa Somra (výpravčí Hubička), ale režiséra Jiřího Menzela. (DaViD´82)
- Při natáčení filmu měla Květa Fialová (hraběnka) předvést jízdu na koni, který ji ale shodil a přivodil jí tím otřes mozku. (raininface)
- Volbu Václava Neckáře (Miloš) do hlavní role režisérovi po kamerových zkouškách schválil i sám Bohumil Hrabal, který řekl: „Jo, to je přesně on!“ (raininface)
Reklama