Postřižiny

Na spočítanie Hrabalových diel v mojej knižnici mi nepostačuje jedna ruka, s filmami podľa jeho kníh je to obdobné a napriek tomu sa vôbec nechcem zapájať do polemík, či sú Postřižiny málo Hrabalovské alebo príliš Hrabalovské. Bol som Postřižinami nadšený už pri premiérovom zhliadnutí a rovnako som nadšený aj dnes. Ťažko by som našiel iný český film s takou uveriteľnou atmosférou a taký nabitý zmyselnosťou, láskou, poéziou a humorom, ako Postřižiny. Ať si kdo chce, co chce píše. (03.01.2011)

Nejlepší je samozřejmě strejda Pepin spolu s Rudolfem Hrušínským ml. :) chudák pokaždé dopadl blbě, když se mu Jaroslav Hanzlík snažil pomoct ....jinak vážně nádherný film a scéna na komíně je prostě legendární. Opravdu musím uznat, že Jiří Menzel jako dvorní režisér knih Bohumila Hrabala je asi ten nejlepší. Knihu dokáže pomocí obrazu a zvuku zachytit tak, že pak už ani není třeba knížku číst (i když má samozřejmě kniha své kouzlo). Asi nejlepší režisér točící podle literárních předloh. (23.07.2009)

Niektoré ČS filmy, ktoré sú zaradené do žánru komédia, vyznievajú skutočne vtipne. Nie však preto, že by sa človek nasmial do popuku, ale preto, že samotné zaradenie do tohto žánru pôsobí viac než komicky. Magda Vášáryová bola za mlada riadna "motorka". V dnešnej dobe by sa vozila s Rytmusom na Géčku, pričom nejaká instagramová "lopata" s našpúlenou hubou, by jej nesiahala ani po otlaky na pätách. Strašná škoda len, že tento film nie je nijak mimoriadná veselohra, na ktoré je už človek tak nejak zvyknutý. Uznať však musím, že po nástupe Hanzlíka na scénu, samotný snímok získal na kredite. Jeho rola celkový dej filmu osviežila, pričom "Postřižiny" si najmä vďaka nemu aspoň čiastočne napravili reputáciu. Každopádne, celkom slabota .. (05.12.2021)

"Povídám, Bóďo, chci ostříhat vlasy tak, jak to nosí Josephina Bakerová." Postřižiny jsem si nechával v "pomyslné skříňce česk(oslovensk)ých klasik" dost dlouhou dobu, a tím jsem se ochuzoval o (z mého pohledu) možná nejlepší spolupráci dua Menzel-Hrabal. Herecky je to zvládnuté na jedničku s hvězdičkou - ať už se jednalo o imrvére uřvaného strýce Pepina (největšího propagátora medvídka mývala ever), poeticky zasněného pana doktora (při "Tam nahoře muselo být krásně." jsem si nemohl nevzpomenout na Vesničku), či svůdně nevinnou paní sládkovou s nekonečnými vlasy a takřka bezedným žaludkem. Líbilo se mi všudypřítomné absurdno a nadsázka, které z filmu činí kvalitní podívanou - od různých Pepinových rad, přes postupné zmrzačování čeledína, až po Francinův prskolet a závěrečné vypráskání Maryšky. Postřižiny mají v sobě nadmíru úsměvný, místy ironický, jinde poetický až lechtivý náboj, který je vskutku nadčasový. "To je krása, jak v panoptiku o pohlavní zdravovědě." (30.01.2021)

K tomuhle snímku mám poněkud osobní vztah, a tak se psaní komentáře stále vyhýbam. Děda byl sládek, a i když jsme byl ještě malý kluk, když si ho smrt vzala, tak na dětství v pivováře nezapomenu. Vůně sladu, sešeřelá varna, obří sudy a pivo, kam se podíváš. Mistrně převedená Hrabalova próza, tak jak to snad jen Menzel umí. Krásná M.Vašáryová pijící zlatý mok na jeden zátah tak, že dostanete žízeň, i kdybyste nechtěli. A což šťavnaté bifteky, jejichž vůně se doslova z plátna/obrazovky/monitoru line. Vždy polituji J.Schmitzera pojídajícího jen tvrdé topinky. Všechna ta báječná poetika časů minulých, prodchnutá veselými příhodami, trochou erotiky i odvážnou spank scénou...A pak jistě, strýc Pepin! Nudíte se, kupte si medvídka mývala! A nebo si případně pusťte Postřižiny. (28.05.2011)