Národní třída

Název milostné balady zakotvené mezi lesem a paneláky je zřejmě odvozen od toho, že o hlavní postavě filmu Vandamovi (přezdívka podle herce a režiséra Van Damma) se v jeho pivní partě říká, že právě on dal 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě první ránu, která odstartovala společenskou změnu. Ovšem jednak má dotyčný mýtus zásadní trhlinu, kterou film odhalí až příliš brzy, jednak v sídlištní hospodě Severce, dvojčeti výčepu ze seriálu Most!, panuje z nových poměrů spíše trpká deziluze. Vandamův alias Čermákův ranař spadá do moderní linie antihrdinů od Mostu! po krimi Úhoři mají nabito, kteří si mužnost dokazují způsobem, jenž nebudí zrovna sympatie.Navíc mu sice pomáhá humor, avšak zrazují ho literární pozůstatky předlohy, tvořené vesměs hrdinovým monologem. Druhou slabinu představuje odstředivá jalová satira s natolik obehranými prvky, jaké zosobňují nemilosrdní developeři, proradní politici či zbohatličtí snobové. Což zamrzí, protože tam, kde se film drží Vandamových důvěrných rituálů, vykazuje režijní rukopis, náladu, vtip i napětí. Zašlé bytové i hospodské retro je přesné do posledního detailu sepraných záclon stejně jako výmluvný pohled servírky na silácké filozofování kumpánů u půllitrů. Rovněž odhalení bolestných bodů Vandamovy paměti má svou tichou sílu. Vůbec nejčistší okamžiky. Čermák by měl jen divákům umožnit, aby si k němu našli cestu sami, bez stylizovaných nápověd vnitřních monologů. (29.03.2020)

Příjemné překvapení. Stávajících 54% zde, které převálcují i mnohé české/slovenské veskrze debilní, tupé, břídilsky zrežírované a mizerně zahrané komediální sračky, bez scénáře a smysluplného příběhu mě od Národní třídy mírně odrazovalo a ejhle! Hynek Čermák vynikající, bavil mě v každém záběru, taktéž Honza Cina i Kateřina Janečková. Příběh mě zaujal, místy rozesmál a co se týče těch nesplněných snů, lehounce i dojal. Podobnost Severky se Severkou není náhodná. Každá sídlištní knajpa, se štamgasty z panelákového šílenství alla Dubina/ Petržalka/ Jižní Město/ Šumbark/ Sásová je jako přes kopírák. Nešťastní padesátníci, kteří přišli o práci a už se nechytli, také ti, kteří pracovat nechtějí, nebo pracující, kteří to ale tlučou od výplaty k výplatě, pro které jsou nečekané, i docela banální výdaje likvidační, ale na pivo a cigára mají vždycky... Přičteme- li všelijakou minulost jednotlivců, s trochou fantazie si levou zadní vyskládáme osádku takovéto Severky. I se zadluženou hospodskou/ hospodským. Most! s tím slavil úspěch. Chápu, drsný humor oslovil, navíc se v příběhu sešlo více společenských témat. V pohodě. Však tento film na podobnou tématiku dojíždí a to je škoda. Nebýt Prušinovského seriálu, reakce mohly být lepší. Každopádně se jedná o zajímavý počin. Vandam je týpek nezapomenutelný, člověk mu fandí. Scéna s Langošem neměla chybu. Malý velký film, vhodnější spíše pro festivalové publikum než pro davy těch, kteří žijí podobně a rádi se zabaví něčím úplně odlišným. Líbilo. (03.03.2020)

Valej do tebe, že Vandam je kontroverzní hrdina. Zase jeden 54% skvost, tyhle počty nikdy nezklamou. Hlas lidu - hlas Boží. Pan Altrichter umí velmi pěkně. A s Čermákem jsem měl obavu, že to bude o Čermákovi, a ne, bylo to o Vandamovi. Vandam dal první ránu. Vandam fetoval. Vandam zplodil Psychouše. Vandam ví, jak to je. Vandam se mezi skolením divočáka a oslavou úspěšného lovu dívá stranou. Lidi jsou různí, ale ctnost je jen jedna a tahle společnost je ve válce už pár tisíc let. (14.03.2021)

Je Vandam jenom nepochopené a nemilované dobračisko, takový smutný rváč, anebo agresivní, militantní a xenofobní opilecký hovado s komplexem, že ho vyhodili od policie, a tak šikanuje svoje okolí a s kýmkoli se popere prostě jenom proto, že se mu nelíbí? Výklady jsou možný oba a oba sedí, za sebe se přikláním spíš k tomu druhýmu, jakkoli je Hynek Čermák v roli Severkou otřískanýho rváče fakt cool a ty drsný role mu neskutečně sedí. Tak jako celej casting - Katka Janečková je jako výčepní naprosto přesná a velmi mile mě překvapil Jan Cina, z kterýho roste čím dál lepší herec, takže když mu budou chodit takovéhle role (a ne přihlouplí pohádkoví čerti jak v Čertím brku), můžeme se těšit na velký věci. Ale to je právě to - kromě několika malejch lapsů ve scénáři Národní třídě není moc co vytknout, vizuál je skvělej a hudba, šmrncnutá německou scénou, dokonale sedí. Jako další zde ale mám problém s vyzněním filmu. A to nejen v obhajobě typu člověka, jako je Vandam, ale s obhajobou jeho světa: světa frustrátů, zaprděně toužících po neměnnosti. A fakt si nemyslím, že filmem "nastavené zrcadlo doby" ukazuje současný společenský stav. Jakkoli současnýho premiéra i prezidenta považuju za sráče první kategorie, opravdu tu od revoluce nešlo všechno do prdele, právě naopak, a aktuální prezident a premiér jsou dočasným produktem zrovna těchto frustrátů. Film neukazuje současnou společnost, vůbec ne. Ukazuje jen plno klišé - o politice, společnosti, bohatých a chudých, developerech... a dokonce i o rodinných kořenech, čemuž Národní třída dává velký důraz. Jenže synové fakt nejsou jak jejich fotrové, vymlouvat se na to je k smíchu. A ani tak nekončí. (26.09.2019)

Hlavní hrdina je loser, co žije na okraji společnosti, i když by chtěl být hvězda. Pomalu se v něm kumuluje vztek, který musí nutně vyústit v surové násilí. Jo, Národní třída je takový Joker po česku. Četl jsem původní knížku a byla moc fajn, i když Rudiš napsal i větší pecky. Podobně to vidím i s tímhle filmem. Není to bomba, ale jako snímek to rozhodně obstojí. Není to nějaká hluboká společensko-kritická sonda, ale je to velice zábavné nahlédnutí do života určitého typu lidí. Má to styl a především skvělé herce. Hynek Čermák je skvělý, ale i všichni vedlejší herci odvádí dobrou práci. Film v ději pokračuje dál než kniha, pokud se nemýlím, a tam už se děj začíná trochu tříštit a hlavně jsem si nebyl jistý, jak to pro hlavního hrdinu skončí. Nějak nerealisticky filmově, nebo realisticky depresivně? Nakonec to dopadne tak nějak... nijak. Takže finále se mi nelíbilo, ale zbytek považuju za opravdu slušný český snímek, na který se vyplatí mrknout. (7/10) (02.11.2019)