Rozmarné léto

Tento způsob natočení filmu se mi zdá velmi šťastný. Co pozoruhodného napsat k tomuto poetickému skvostu, když ho již tolik uživatelů výstižně okomentovalo. Koncem let 60., v oné těžké době těsně před vstupem spojeneckých vojsk, byl Jiří Menzel nařčen, že Rozmarným létem vzdává hold maloměšťákům a buržoaznímu způsobu života. Stalo se tak v tehdejším sovětském tisku, který Menzla označil za reakcionáře, stejně jako například Jana Němce. Časopis Kino ještě mohl na urážlivý článek reagovat a vyvracet jej, později však i zde zavládla cenzura. Že sovětští soudruzi ryze český film nepochopili, je více než jasné. Současně byl jedním z mnoha drobných důvodů, které měly ospravedlnit okupaci Československa. (04.01.2011)

Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (25.01.2004)

Tento způsob humoru zdá se mi poněkud nešťastným. Ani ta kniha, leč byla psána jazykem dávno nepoužívaným a nebezpečně krásným na mě zásadním dojmem zapůsobit nezvládla. Film není o mnoho horší. Rudolf Hrušinský nastoupivši kdekoliv, všude září. Tady též. Film knihu docela věrně kopíruje. Menzel čeho se ujme to nezkazí. Příběh na mě však žádný dojem neudělal, protože je strašně jednoduchý a strašně hloupý. Já se snad ani na ty 3* nezmůžu, leč neustálé kouzelníkovo zdokanlování přecházení provazu za zhlédnutí jisto jistě stojí. Lepší 2*. Nemám totiž příliš rád lyriku a kniha i film jsou lyrikou zahlceny, tudíž jsem vůči filmu nepřiměřeně zaujatý. (21.03.2012)

Jako převedené je to parádně a je to kus skvělé filmařiny, o to nic. Herecký koncert, skutečně. A dokonce i ty šroubované věty znějí díky hercům a dovedné kameře v podstatě přirozeně. I ona letní pohoda a atmosféra ospalého maloměsta je ve snímku dokonale podaná. Jen dějově mne to nějak nebere. Tři kamarádi se zamilují do jedné holky, div se nepozabíjejí, aby pak k sobě opět našli cestu a zjistili, že přátelství je důležitější. U postavy Anny vlastně nevím, zda je skutečně poetická bytůstka, nebo prostě kurvička (Ovidiovo Umění milovat ji přinutí hned odhodit šaty a nalévat alkohol), což mi onu poetiku tak nějak kazí. Možná je to účel, onen paradox krásné řeči a povrchnosti nízkých tužeb, ale prostě mne to v tomto ohledu nebavilo. (22.10.2017)

Prostě nezapomenutelný film...skvělá adaptace knihy Vladislava Vančury. Někdo tomuto filmu vytýká ten až přespisovný jazyk s archaismy, ale to prostě k tomuto filmu patří. Bez něj by to nebyla ta pravá adaptace, byl by to film o ničem... Rudolf Hrušínský st. je prostě naprosto skvělý herec a všechny filmy, ve kterých hrál jsou jednoduše jedny z těch nejlepších českých filmů natočených za socialismu, i když s tímto režimem neměly co do činění samozřejmě. Jednoduše řečeno...ale tento citát už se zde objevil mnohokrát, tak ho nebudu opakovat, ale je to zkrátka to nejlepší ukončení...takže stejně : "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." (02.04.2010)