Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (viac)Obsahy(1)
Vodič družstevného nákladiaku Pávek sa k svojmu závozníkovi, mentálne zaostalému Otíkovi Rákosníkovi, správa ako k vlastnému synovi, aj keď mu Otík spôsobuje samé problémy. Aj keď s ním po mnohých nehodách odmietne ďalej jazdiť, nedokáže ostať bokom, keď vidí, ako sa chalupár Rumlena z Prahy snaží Otíka pripraviť o rodičovský dom... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (986)
Několik podařených postav, zahraných skvělými českými herci ze starší generace, tvoří dohromady jeden na první pohled jednoduchý příběh z české vesničky. Omlouvám se, že jsem tomuhle filmu vždycky křivdila, aniž bych ho viděla celý od začátku do konce. Je pravda, že má spoustu skvělých hlášek a povedených scén. ~(4,0★)~ ()
Nechci zde básnit o "geniálních" hereckých výkonech, toho se zde ochotně ujímají jiní, navíc se ve filmu objeví i řada herců spíše průměrných. Osobně mě na tomto filmu nejvíce baví subtilní "otcovský" vztah, který Pávek chová k Otíkovi. Prozrazuje tak to, že má v jádru dobré srdce, které maskuje za netečnou tváří, a které se v pravém okamžiku projeví. Stejný motiv Svěrák rozvíjí o 11 let později i v Koljovi mezi postavou stárnoucího muzikanta a malého ruského chlapce. Z dalších postav ve filmu pro mě stojí za pozornost žárlivec Turek, malíř Ryba a doktor Skružný, zbytek mě spíše otravuje. Pro mě osobně nejzajímavější postavou vůbec je zde ale František Vláčil v cameo roli stejnojmenného nemocného starého muže, před nímž doktor pronese slavnou repliku o nutnosti poslat tělo do hrobu "zhuntovaný". On pak žil ještě dlouhých 14 let, ale v tomto filmu vypadá, jako by měl smrt na jazyku. UPDATE 26.12.2019 - Tím, jak je ten film do omrzení stále dokola reprízovaný v telce, zjišťuji, že už se mi vlastně moc nelíbí. Hromada věcí mi tam vadí, většina humoru mi zde přijde spíše nevtipná (což bude i dost souviset s tím, že už to člověk zná nazpaměť), a celkově se mi ta menzelovská laskavost a poetika začíná dost protivit, ale to by bylo asi na dýl. ()
Napoprvé k zasmání, napodruhé k pousmání, ale hlavně k zamyšlení, na potřetí a dál... pro potěšení. Milý příběh s vesnickou tematikou. Svěrákův scénář s celou řadou výborných scén a dialogů, z nichž jako triatlet vybírám Turkův (Čepek) plavecký trénink, jako kynolog vztah dr. Skružného (Hrušínský st.) k psovi Karlu von Bahnhofovi, jako milovník filmu Otíkovu (Bán) zálibu v návštěvě kina, jako češtinář Kájovu (Aubrecht) snahu opakovat "zejména zájmena". ()
Jedna z nejlepších československých komedií, které znám. Ňouma Otík a excelentní Marián Labuda. Parťáci do (no většinou) nepohody, ale prdel musí být i v práci. Výborně vyvážený příběh, ve kterém nechybí spousta humorných situací, nezapomenutelných hlášek, výborných hereckých výkonů, emocí a tvůrčí důvtip. Kdo to neviděl, jakoby nebyl. Prostě paráda, která snad nikdy neomrzí. Jiří Menzel se opravdu vytáhl se vší parádou. ()
Pořád jsem nějak nepochopil proč všichni pana Menzela za tento film tak vzývají. Jedinou opravdu vyvedenou věcí na filmu je doktor Skružný v podání R. Hrušínského, zbytek jsou pouze nepovedené vtipy. Nevím jak jiným, ale mě osobně nevyhovuje, když mají všichni vánoce a můžou se smíchy utřískat, jen uvidí Jánose Bána, jenž hraje duševně zaostalého jedince. Mě teda bylo spíš dost smutno při pohledu na něj a mít výtlem je to poslední, co mě napadlo. Ale co už, hlavně že se to lidem líbí.:) ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (116)
- Středisková soustava osídlení u nás po několik desetiletí patřila k základním prvkům územního rozvoje. Kostru sídelní sítě tvořila hierarchická soustava tzv. střediskových sídel (místního, obvodního a oblastního významu). Střediskové obce byly cílem investic, tvořily ohniska rozvoje a poskytovaly občanskou vybavenost pro své spádové území. Středisková soustava osídlení, někdy mylně označována jako „komunistický vynález“, byla pro své některé vady zrušena po roce 1990. (sator)
- Drápalík (Rudolf Hrušínský ml.) má otisk pneumatiky kombajnu v dolní části zad. Kombajn ho tedy sice mohl přejet dvakrát (tam a zpátky), ale nevytlačil by do země jeho dokonalý otisk od zdvižených rukou až po pracovní boty. (klukluka)
Reklama