Žebrácká opera

Intriky, láska a podnikání v prostředí střetu zločinu a "práva", v němž platí situačně kreativně dotvářená pravidla, jiná než k jakým jsme byli vychováni - předobraz polistopadových let. "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp !" Po dvaceti letech mrazivě trpce aktuální. Skvělý Havlův starosvětsky vtipný, chytře propracovaný text a režijní i herecká stylizace. ♫ Velké plochy náladové, na Weillově základu postavené Klusákovy hudby možná často posouvají vyznění do málo hravých, příliš romantických končin. 3-4* (10.06.2012)

"Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp!"                                                                                                                             I když se nabízí srovnání s Fešákem Hubertem, příběh plný zvratů a situační komika připomíná spíš Wodehouse. Základní dějová linka je nosná, dialogy jsou vtipné, postavy jsou dobře zahrány, přesto něco chybí. Možná to byla snaha uvést v krátké době "něco od Havla", nevím, jestli tlačil čas, zřejmě chyběli peníze, zkrátka šance nebyly zcela proměněny. Mrzí to o to víc, že jde o zajímavý kousek s dobrým hereckým obsazením. Technická kvalita je špatná. Překvapila mě i kamera. Byť se jedná o dvorního Menzelova kameramana, jsou některé scény tak špatně nasvícené, že na herce není pořádně vidět. Přesto má snímek řadu pěkných scén a není vyloženě špatný. Jeremy Irons si svou epizodku jak se patří vychutnal. (19.12.2014)

Po sametové revoluci se situace v Českém filmu radikálně změnila. Přišli noví režiséři a ti staří buď točit přestali, nebo rezignovali na své umění a začali točit kraviny pod vidinou peněz. "Žebrácká opera" nepatří ani tak moc do jedné z těchto kategorií. I sama předloha je již dost slabá. Herci jsou v tom dobří, ovšem kde nic tu nic. Ani Jeremy Irons to nezachránil. Pár scén však stojí za podívanou a slededování filmu nepůsobí fyzickou bolest. Ovšem kdyby jej v televizi někdy opakovali a někdo, kdo by se na něho chtěl podívat a náhodou ho promeškal, vůbec nemusí truchlit. (16.01.2008)

Dvě hvězdičky za film, třetí za speciálního hosta. Spousta známých tváří, slavný autor, a velmi slavný zprostředkovatel. Já osobně Havlovi hry příliš neobdivuji, ale Audience byla slušná práce, a tady to sice trošku pokulhávalo, ale na jeho poměry to docela ušlo. Hlavně to bylo dost zábavné a příjemně to utíkalo, sice se mi asi více líbila verze z národního divadla v Praze, ale bylo to příjemné srovnání. Zase se používalo oné "stokrát opakovaný vtip brzy začne být vtipný", což není zrovna můj oblíbený styl, ale překousnu to. Nejlepší byla Šafránková, Divíšková, a asi Hrušínský. Bylo celkem zábavné potkávat i v těch nejmenších roličkách slavné české herce. Mě hodně vadila představitelka Polly, protože měla být parodií na svůj vlastní druh, jenže to děvče to nějak nezvládlo, a nebylo to vtipné, spíše to bylo takové že vkusnější diváci trpěli. Jinak ten základ už je dobrý takže o asi těžko někdo může zkazit natolik, aby to bylo nesledovatelné. Ale myslím si že Češi to neuchopili za ten nejhorší konec, a že to nakonec není úplně špatný film. (16.04.2012)

Poté, co jsem nedokázal dočíst Brechtův Třígrošový román, otráven z jeho těžkopádné tezovitosti a odloživ ho někde v rozečtené třetině, jsem si pustil tento pozamenutý snímek, abych viděl, jak se se stejnou gayovskou látkou popasovalo autorské duo Menzel & Havel. Žel, film mě iritoval téměř stejnou mírou jako zmíněný román. Vyloženě mi nesedlo celkové pojetí této adaptace, její výtvarná stylizace, nadsázka i přemíra rozkošatělých vzletných dialogů, stojících v ostrém kontrastu s jejich hereckým podáním (v Žebrácké opeře jsou mimochodem pozoruhodně rovnoměrně přítomny herecké výkony příšerné i vynikající). Přitom paradoxně právě výrazný rukopis dramatika Havla vnímám na tomto filmu jako to nejcennější, a kupříkladu většina Abrhámových replik mi přišla skvostná (pod scénářem jsou podepsáni Havel i Menzel, netuším tedy, zda druhý jmenovaný nějak do dialogů zasahoval, či nikoli). V kontextu doby vzniku se jedná jistě o dosti unikátní filmový počin, osobně ho ale shledávám jako umělecky nepřesvědčivý, nudný a tak trochu i žinantní - to považuji za neradostný úděl všech, kdo se rozhodnou adaptovat pro české diváky zahraniční předlohu, včetně cize znějících jmen všech postav. (17.03.2013)