Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Když se film vymkne kontrole, nedá se dělat nic jiného než přetrpět tu snůšku zmaru a absurdního humoru. Těžko uvěřit, že je režisérem Jiří Menzel a scenáristou Zdeněk Svěrák. Není to až tak špatně natočené, ale Menzel si neuvědomil, jak není dobré točit s ruskými herci, v našich končinách prakticky neznámými, jako asi neznámí, padlí vojáci, kterým je film podle mě věnován. Nedovedu si totiž představit nadšení z filmu, který je naprosto o ničem. Když bych se chtěl dívat na ruský film, pustím si ho, ale proč se dívat na ruské herce v českém filmu?! Žádné autenticity se vůbec nedosáhlo, protože film má nepokrytý náběh až do absurdní podívané a většinou do ní neomylně a úmyslně spadne. Zasmát se je nemožné, protože přehrávající ruští herci si nijak nezadají s ochotníky. Film rozhodně nevypadá levně, ale tohle jsou hodně vyhozené peníze. Z filmu jsem si nic neodnesl ani nezapamatoval. Hrozné. 20% (28.05.2012)

,,Pořád jsem žila sama a najednou jste spadnul z nebe vy. Letadlo je rychlá věc!" Tento film Jiřího Menzela máme doma na DVD v rámci jeho kompletnej edície, ale okrem názvu som si z neho po čase už nič nevybavoval, myslím, že celý som ho nikdy nevidel (až teraz). Za kamerou samí českí tvorcovia, ale obsadením film spadá skôr do ruskej kinematografie. Zdeněk Svěrák /Vesničko má středisková/ napísal pre Menzela scenár plný vtipných hlášok a absurdných momentov či postáv (šľachtiteľ rastlinných hybridov), ale vo výslednom spracovaní pôsobí ako zlepenec rôznych komických i vážnych situácií z 2. svetovej vojny bez ucelenejšej línie. ,,Řídil jsi někdy letadlo? // Jenom koně. // Letadlo nebo koně - to máš to samý." Spočiatku film pripomína trochu nejakých tých Čiernych barónov alebo Mlýny, v iných momentoch bohužiaľ pôsobí ako socialistická agitka (napr. žena pochodujúca na traktore s rudým odznakom hlása socialistické myšlienky), hoci film vznikol niekoľko rokov po páde socializmu. Ale keďže zahraničné filmy sledujem prevažne v pôvodnom znení s titulkami, tak tu som si výnimočne mohol po dlhšej dobe vychutnať českú hereckú elitu v rámci dabingu, napríklad Vlastimila Brodského v roli Stalinovho menovca. 65% (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (21.06.2018)

Ve stalinském Rusku skoro jako za císaře pána. 1) Film jsem poprvé viděl někdy před 15 lety a dost mě zklamal. Dnes, možná díky větší životní zralosti anebo taky většímu odstupu od sovětské moci, oceňuji bizarní propojení a pohled na zrůdnou stalinskou diktaturu prizmatem ryze českého švejkovského vnímání předválečné (císařské) společnosti. Stejně jako si (nejen) francouzské a anglické filmy dělají legraci z hrůzné nacistické říše, tak si i stalinská epocha zaslouží podobný pohled. 2) Vpravdě mezinárodní film (anglické peníze a produkce, český režisér, ruští herci, francouzský a italský podíl nezjištěn) se může pyšnit skvěle vystiženou atmosférou doby. Na přání režiséra byli obsazeni ruští herci (Menzel chtěl stvořil ruský film a ne film o tom, jak si Češi představují Rusy nebo nějakou karikaturu, jak sám říká) a rovněž na jeho přání napsal scénář Zdeněk Svěrák, který dodal servítky si neberoucí knížce Vladimíra Vojnoviče (napsána 1963 – 1970) poněkud lyričtější vyznání a smířlivější odstup. 3) Některé dialogy v knize vůbec nenajdete: — Волков, что Борисов сказал насчет жирности молока? Сколько у нас? — Три с половиной процента. — Сделай четыре… — Да как же я сделаю, я ж не корова! — Ты не корова, ты счетовод, и отчеты надо уметь округлять. — Ты с ума спятил, Тимофеич! Да это же приписка. За это ж посодют! — Если припишешь, может быть, посодют. А если не припишешь, то точно посодют. 4) 26letý představitel titulní role, Moskvan Gennadij Gennadijevič Nazarov, začal svůj filmařský život v Milovicích u Prahy (sídle štábu sovětské Centrální skupiny vojsk 1968 – 1991) a zatím dosáhl bezmála 30 filmových titulů a dalších 8 seriálů. 5) Namluvení Golubjova Josefem Abrhámem nebo dědy Stalina Vlastimilem Brodským dobré věci neposloužilo – jejich charakteristické všem Čechům důvěrně známé hlasy tu působí velmi rušivě, konec konců jako celý český dabing, který působivým reáliím a přesvědčivým hereckým výkonům skutečně typických, protože ruských, herců ubírá mnoho procent. 6) Holčičko, máš raději maminku nebo tatínka? Já mám nejraději soudruha Stalina! (15.02.2011)

Jednou tak cestou z Volgogradu se pustil tento film, o kterém jsem neměl ani páru. Ač unavený cestou jsem dokázal tu stopáž bez problému vydržet. Čonkin mě totiž uchvátil řízným socialistickým humorem, který místami přetékal v záchvaty smíchu a slzení. Pro někoho sračka na téma jak nejlépe vést válku po komunisticku, pro mě oddechová komedie, která stojí za vidění. Humorných scén je tam totiž hafo. (07.09.2013)

Tenhle film jsem sháněl snad deset let. Pamatoval jsem si jej jako vynikající absurdní zábavu se silným satirickým nádechem. A to se mi i po těch letech dostavilo. Nejméně známý film Jiřího Menzela, ovšem proč? Herci jsou skvělí (vojín Čonkin je abnormálně hustej týpek), humor tu je, scénář se Zdeňku Svěrákovi rovněž povedl. Škoda druhé poloviny, která ztrácí dech a objeví se i nějaká ta hluchá místa. Přestože by film bylo zajímavé slyšet v původním znění, české znění se taky hodně povedlo (Ondřej Vetchý, Naďa Konvalinková, Pavel Zedníček, Josef Abrhám, Boris Rösner, Vlastimil Brodský). 80%. (01.03.2008)