Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Tenhle film jsem sháněl snad deset let. Pamatoval jsem si jej jako vynikající absurdní zábavu se silným satirickým nádechem. A to se mi i po těch letech dostavilo. Nejméně známý film Jiřího Menzela, ovšem proč? Herci jsou skvělí (vojín Čonkin je abnormálně hustej týpek), humor tu je, scénář se Zdeňku Svěrákovi rovněž povedl. Škoda druhé poloviny, která ztrácí dech a objeví se i nějaká ta hluchá místa. Přestože by film bylo zajímavé slyšet v původním znění, české znění se taky hodně povedlo (Ondřej Vetchý, Naďa Konvalinková, Pavel Zedníček, Josef Abrhám, Boris Rösner, Vlastimil Brodský). 80%. (01.03.2008)

"Pro dobrou úrodu musíš pohnojit zemi hovnem. Z hovna pak vyroste, tráva, plevel a zelenina, kterou jíme my i zvířata. Zvířata nám dávají maso, mlíko a tak dále. A my to všechno zpracujeme na co? Na hovno." Tak takhle dochází ke koloběhu hovna v přírodě. Konečně to vím. Podobně důležitých informací jsem v tom snímku dostal poměrně hodně, ale že by mě to bavilo, tak to nemohu říct. Ale pokud by to soudruhu Stalinovi udělalo radost a vynechal by mě při svých čistkách, tak to byla vynikající zábava. (13.12.2016)

Tak jsem si myslel že Čokoládový čmuchalové byly nejslabší Menzelovým filmem, ale chyba. Čonkin je šíleně plochá postava která mě v ničem nepřekvapila, scénář je plný klišé a film samotný se děsně táhne. A nevěřil jsem že to nikdy řeknu ale tenhle styl humoru mi je poněkud cizí. Škoda no těšil jsem se. Ale dostal jsem pomalý, táhnoucí se film který Menzelovy po Čmuchalech asi už neodpustím. (11.03.2011)

Symbolická tragikomedie rozkročená někde mezi Dobrým vojákem Švejkem a Gogolovým Revizorem odrážející jak bodrost a specifika širé východoslovanské duše, tak i absurditu doby vymknuté z kloubů normálního civilizačního vývoje. Jde o adaptaci románu Vladimíra Vojnoviče, díky kterému byl vyloučen ze Svazu sovětských spisovatelů a později donucen k emigraci do tehdejšího Západního Německa a USA. Režimu vadilo nepříznivé zobrazení sovětské skutečnosti a zkreslení socialistické reality! Už tahle skutečnost je absurdní a humorná ... realita se dala naturalisticky popsat a byla by stonásobně horší...výslechy NKVD, gulagy, nuzota, obskurní plnění obskurních plánů...jiná forma kritiky je ironie...a tu použil jak Vojnovič, tak i scénárista Zdeněk Svěrák a režisér Jiří Menzel... Oběma je vlastní a oba tak potvrzují svůj zažitý tvůrčí rukopis... Barvitý obraz sovětské vesnice s tak symbolickým jménem, kde gramotnost je nepřítelem a Strana absolutním Bohem, samohonka se pálí doslova ze všeho, teče proudem a nechá zapomenout na absurdnost a bezvýznamnost bytí člověka - pěšáka ve hře Stalina a jeho bandy. Co vyzdvihnout? Dokonalou příznakovou mizanscénu, velmi dobře typově obsazené herecké charaktery, některé brilantní bonmoty (,,V rádiu hlásili, že Němci zase bombardovali Berlín...") a scény (závěrečný útok Rudé armády na ,,Čonkina a jeho bandu" v bílých maskovacích úborech se třemi granáty a čtyřmi kulomety; výslech kapitána NKVD rozvědčíkem Rudé armády v domnění, že protistrana je Němec...). Zkrátka opomenutý a hodně nedoceněný Menzelův film, který brzdí snad jen velmi zdlouhavá expozice a pozvolný rozjezd... (a český, byť docela zdařilý, dabing...ruské originální znění by určitě kolorovalo atmosféru mnohem lépe...) (16.11.2006)

Nevím, co všichni mají proti tomuhle filmu! Je skvěle natočený, skvěle zahraný, děj není hloupý...je to výborná komedie s prvky tragiky, kterou beze všeho ohodnotím na 90%! A mimochodem, když srovnám Čonkina s nepodařeným zpracováním "Anglického krále", je to opravdový skvost. ...a to novela Obsluhoval jsem anglického krále patří mezi moje nejoblíbenější knihy od Bohumila Hrabala. Čonkin je asi poslední Menzelův film, který se opravdu povedl! (11.09.2011)