Je treba zabiť Sekala

Jeden z filmů, které jsem si hodně dlouho šetřil a nezklamal mě. Těší mě zejména jednou věcí - je to film odehrávající se za Války, ale vlastně tam vůbec nefigurují Němci. Vůbec ta válka je jen něco tušeného, kvůli čemu postavy nějak jednají. Jinak je to v podstatě žánrovka, takže srovnávání s jinými českými válečnými filmy, které tu dobře tu hůře zneužívají 2. světovou válku pro co nejvyšší emocionální dopad, je trochu nepatřičné. Začátek snímku byl pro mě poněkud obtížnější z důvodu velkého množství postav (z nichž jen dvě nejsou úplně na pěst), ale potom už je to dobré. Pak je tu ten dabing; jelikož ho už v podstatě nikdy nesleduji, tak mě u polských herců hodně rušil, přestože jinak hráli velmi dobře. Problém je nejen fakt, že to nesedí do pusy, ale, že vybrali i hodně známé hlasy (třeba Miloslav Mejzlík). Jinak jde ale řemeslně o vynikající snímek po všech stránkách a je tu i výborný konec. (05.09.2021)

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)

Z obdobných filmů odehrávajících se za Protektorátu, počítáme-li například Wir müssen zusammenhalten: Musíme si pomáhat nebo Želary, vychází Je třeba zabít Sekala jako film, který se s onou historickou epochou učí teprve zacházet. Je to silné antické drama s prvky westernu, které je jakoby náhodně vsazené do stylizovaných Lakotic. Všichni nosí stejné šaty, obec je vyprázdněná, místní stařešinové rozhodují jako jeden muž a mimo dvou solitérů přichází ke slovu už jen ta církev. Mezinárodní obsazení nutí produkci k nevyrovnaným postsynchronům a zesiluje pocit cizáctví tím, že zlo i jeho soudce hrají Poláci. Celek je intenzivní, v jednotlivostech ale pokulhávající. Bartoška s Chramostovou dokázali překročit svůj stín a nejlepší roli na závěr kariéry dostal Gustav Nezval. Nicméně pověst, kterou si Michálek vydobyl v 90. letech, v dalších dvou dekádách nenaplnil a dnes už to není jméno, které by vyvolávalo automaticky zájem a očekávání. (17.04.2021)

Je třeba zabít Sekala je velice osobitým typem válečného filmu bez jediné zbraně a bez jediného uniformovaného důstojníka, který nás v rámci 2. světové války zavede do vesnice mimo ústřední váleční konflikty. Do existenciálně laděného příběhu vstupuje do hry morálka, hrdinství i náboženství, film nese přesně vystupňované napětí gradující až do hodně nepříjemných momentů, ale především podává silné svědectví krušných válečných časů. Svědectví o době nebo situaci, kde pokaždé chybí jednoznačná odpověď jak konati. Scenárista Jiří Křižan mě svým dílem již před časem dostal ve filmech Tichá bolest nebo Mŕtvi učia živých, zde opět potvrzuje své tvůrčí kvality. Od počátku si mne ale film taky získal specifickou atmosférou, působící jak v moravské přírodě, tak třeba ve scénách ze zakouřené hospody, přičemž vysoký podíl na atmosféře má i Štrbova kamera. Oceňuji výběr pro domácí publikum neznámých polských herců, kteří podali vynikající výkon, filmový návrat Vlasty Chramostové a 90-tiletého Gustava Nezvala ve výrazné roli z jednoho ze sedláků. Mírně mi dojem pokazil pouze náběh k závěrečnému finále (nezdálo se mi moc pravděpodobné, že by se sokové, kteří velmi dobře vědí o plánech toho druhého, pár hodin před osudným momentem takhle přátelsky dohodli na bitvě) a pak samotná bitva, při které díky tmavému pozadí po většině času nešlo rozeznat od seba postavy Sekala a Barana. Celkově mi ale tyto drobné výhrady nijak nezkazily dojem z filmu, po jehož skončení jsem ve tmě tiše zatleskal... Jeden z porevolučních českých filmů, které by stálo za to vidět na velkém plátnu v kině! (95%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) (29.07.2018)

Je třeba zabít Sekala je najtypickejším predstaviteľom Easternu. To znamená, že má všetky atribúty westernu, ale je zasadený na "východ". No a tým by som začal výčitky voči tomuto extrémne kladne hodnotenému filmu. Zoberme si, že ho teda sledujeme ako zástupcu žánru a nie ako český žánrový unikát. Vidíme potom v podstate televízne vyzerajúci film, ktorý sa berie v každom okamžiku extrémne vážne. Veľké detaily tvárí ľudí, ktorý nemajú charakter. Ich kvázi drsné preslovy a poznámky, po ktorých by sme mali cítiť niečo, ako pri Nezmieriteľných. Mne z toho bohužiaľ vychádza nevieryhodnosť. Prečo napríklad robí hneď na začiatku "hrdina prichádzajúci odnikiaľ" problémy v krčme? Áno, najväčším kladom filmu je zvolený žáner, v našom prostredí neexistujúci. Mám pocit, že sa to automaticky zamenilo za kvalitu. Ak by tu bol občas náznak humoru a tvorcovia sa nám nesnažili tak okato ukázať, že dobrý tu nie je nik, prinieslo by to do filmu ospravedlnenie aj iných nedostatkov. Nevidím však v jeho štýle oveľa viac, ako v americkej westernovej televíznej produkcii. (24.05.2014)