Réžia:
Vladimír MichálekScenár:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrajú:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (viac)Obsahy(1)
Je leto 1943 a do moravskej dediny Lakotice, ktorá leží stranou od vojnového i protektorátneho diania prichádza sedliak Jura Baran z Valašska, aby sa tam ukryl pred gestapom. Miestni sa na cudzinca pozerajú s nedôverou, no ešte väčší strach majú zo Sekala. Tento zatrpknutý a krutý nemanželský syn jedného z bohatých statkárov rýchlo pochopil, že z nových pomerov môže profitovať - stačí niekoho udať za zločiny proti Ríši. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (530)
Myslím, že tohle se povedlo. Dobu jsem sice nezažil, ale takhle nějak jsem si v koutku duše představoval život za protektorátu, a to atmosférou počínaje, tak charaktery jednotlivých postav končeje. Teď tak úplně nevím co vytknout, protože mi to přišlo takřka bezchybné. Myslím, že lev byl udělen naprosto zaslouženě. Konečně ,,český" film, který se od svých předchůdců razantně odlišuje. A není to pouze kvůli přívalu polských herců. S ohledem na zdejší relativně nízké hodnocení mírně filmu přilepším. Slabší * * * *. ()
Eastern středoevropských rozměrů chápaný již od počátku coby koncept prostoru nad pouhý rámec České republiky. Střední Evropa nejen koprodukčně, ale i castingově, historicky, významově, kontextuálně, atmosféricky... Režisér Vladimír Michálek celkem odvážně pojal úmysl adaptovat scénář Jiřího Křižana a natočil film o druhé světové válce, v němž není jediná uniforma a nevyskytuje se tu ani vůbec žádná těžká vojenská technika či protektorátní propriety. Válka slouží jen jako rámec pro skutečně mimořádně silný příběh, který má především ilustrovat podstatu české (moravské, polské, středoevropské) vesnice a jejích specifických poměrů tam. Konzervatizmus prýští z každého filmového okénka a coby analogie mne možná napadá Hanekeho Bílá stuha (i když ta je černobíle jiná). Pod stylizací pastelových barev (dominuje azurová oblohy a zlatá zralých klasů) se ukrývá temný a ponurý svět falešných křesťanských hodnot, pokrytectví, udavačství, patriarchální podstaty komunity, stále živého dědictví feudálního léna, kdy půda, grunt, je důležitější než člověk...a obé je stále ještě tak provázané... Je třeba ale napsat, že koncept Vladimíra Michálka možná mírně přerostl, natočit takto odvážně myšlený snímek je skutečně mimořádně náročné a jasně tu chybí rámec, který by posunul celý film do oblasti děl mimořádných. Každopádně v kontextu českých polistopadových filmů je to snímek ojedinělý a oněch 10 Českých lvů mu coby ocenění rozhodně nebylo přiděleno pouhou náhodou... ()
Jestli někde vyniká scenáristická schválnost, tak zde. K onomu závěrečnému konfliktu nedochází z charakterů postav, ani osudovosti prostředí, ale protože to chtěli tvůrci. A tak znásilňují logiku, psychologii i historii, aby se ti dva mohli pobít. Zbytečně, protože co je vycucané z prstu, nevzbuzuje emoce. ()
90% - Pro mě je Sekal nejlepší český porevoluční film. Líbí se mi jeho myšlenka. Scénář je velmi silný, a tvůrci filmu s ním naložili velmi dobře. Polští herci (zejména samozřejmě Lubaszenko s Lindou) na mě působili mnohem přesvědčivěji, než naši. Možná i to dalo vyniknout jejich střetu. Ten film má v sobě velké poselství, a podle mě mu všechny ceny právem náleží. ()
Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (17)
- Roli pátera Flory (Jiří Bartoška) měl původně hrát Klaus Maria Brandauer. To ztroskotalo kvůli penězům od producenta. (kowalski)
- Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko. (Verbudrak)
- V hlavních rolích byli obsazeni pro české publikum neznámí polští herci, a to proto, aby si představitele postav nemohli čeští diváci spojovat s jinými rolemi. (walmezak)
Reklama