Na pár krokov

Ta prvoplánová snaha vyždímat z diváků co nejvíce slz a emocí mi sice místy dost vadila, ale nakonec jsem se stejně neubránila jistému dojetí. Velmi dobrou volbou bylo obsazení ústřední dvojice neokoukanými hereckými tvářemi, přičemž mezi sympatickou Haley Lu Richardson a okouzlujícím Colem Sprousem prostě zafungovala chemie. Navíc jsem jim jejich zamilovanost opravdu věřila. A povedl se i romanticky laděný soundtrack. (70%) (10.02.2023)

Keď som si prečítal popis k filmu, tak som si len povzdychol, že to bude ďalšie teenage slzavé údolie prekryté ironickým feelingom á la "nič sa nedeje, veď len umierame". Napriek skeptickým očakávaniam, to bolo napokon celkom fajn a tá náklonnosť medzi Stellou a Willom tomu dodalo veľmi príjemnú atmosféru. Aj keď bolo úplne jasné, kam to celé speje, bolo pekné, že si boli takouto oporou. Záver bol absolútne zbytočným tlačením na pílu, a fakt nechápem ako je možné, že by dvaja smrteľne chorí pacienti len tak uprostred noci mohli ujsť von z nemocnice... Fakt absurdné. Ale chápem, bolo tam treba dodať dramatickosti, aj keď si myslím, že sa to dalo aj inak, ako týmto nezodpovedným útekom cystických zaľúbencov. Bol som rozhodnutý, že dám 4*, ale ten záver to zrazil na tri. (28.07.2021)

Byť se to může zdát jako kýčovitý klišé, tak to má něco do sebe. Je to něčím jiný. Možná je to neokoukanými herci (jak Haley tak Cole jsou vážně strašně sympatická dvojka), možná je to samotnou atmosférou nemoci. Asi tu ani tak nejde o ten samotný příběh, jako o emoce, které má divák cítit. Já je cítila, takže za mě film splnil účel, kvalitně jsem si pobrečela a zase jsem si o něco víc začala vážit zdraví svýho a svých blízkých. (19.01.2021)

Tak zase niečo o chorobe a umieraní. No som prekvapený, na to ako som tohto námetu v poslednej dobe prejedený, to nebolo až tak zlé. A to aj napriek tomu, že mi tu občas trápne klišé romantických umieracích filmov otrieskalo hlavu o stenu. Napríklad to porovnávanie jaziev, narodeninová oslava.... Nejak mi to v tomto prípade nevadilo. Možno to bolo vďaka sympatickému hereckému obsadeniu, alebo že sa celý príbeh autori snažili poňať reálne a čo to o chorobe aj povedať. Slabší nadpriemer. 70/100 (10.04.2020)

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Před pár lety (asi to celé odstartovalo 50/50 Josepha Gordona-Levitta – 2011, Teď a tady s Dakotou Fanning – 2012, či Hvězdy nám nepřály se Shailene Woodley – 2014) se s podobnými teenagerovskými látkami roztrhl pytel, mnohé se nicméně nepodbízely, nenutily lacině vytahovat kapesník, hrdiny spojovala prořízlá pusa, smysl pro kousavý humor i bystré poznatky. Jindy to s tou laciností bylo přesně naopak. Five Feet Apart stojí někde uprostřed. Tentokrát mají ona i on cystickou fibrózu (netušil jsem, že je to až taková svině). A dost mizerné vyhlídky. Její stereotypní nemocniční život naruší právě on, který naopak vedle jejího přísného přístupu k léčbě povinnosti fláká a k testování nového léku přistupuje netečně. Chemie mezi ústřední dvojkou je hmatatelná, emoce zaručené. Jen je to celé oproti výše zmíněné trojici patetičtější, naivnější a dialogy jsou až přespříliš uhnětené pro své cílové publikum. Tvůrci přesto dvojici i přes fádní nemocniční prostory nepasují do stereotypních pozic a párkrát i docela mile překvapí. A Haley Lu Richardson si už nějakou dobu všímám mnohem důkladněji. (15.10.2023)