Na pár krokov

Vezměme v úvahu otázku, jak by se daly filmy měřit podle smutnosti. Nenapadá mě nikdo, kdo by byl vhodným kandidátem k předloze tohoto prapodivného hodnocení a já asi také ne. U tohoto filmu mi však trvalo docela dlouho, než jsem se rozbrečela, přestože jsem měla namále. Ale pak už jsem nemohla přestat. A nepamatuju si film, který mi ležel v hlavě tak dlouho, jako tenhle. Film byl úchvatný, nenucený a pořád se v něm něco dělo, jako bych zapomněla, že někdy skončí. Stále jsem očekávala smrt někoho z protagonistů, ale ne se strachem nýbrž s nadějí k ukončení nejen jejich trápení ale i toho mého. A přesto jsem doufala, že se to nestane a že všechno dobře dopadne a také doufala, že to dopadne špatně, protože jinak by pak film nemusel mít takovou váhu. A dopadlo to přesně tak, jak mělo. Film celý byl přesně takový, jaký měl být. -- Hlupáci, kteří zde píšou, že by v jejich věku nebyli schopni vymyslet a říct to, co oni si neuvědomují, že tito lidé jsou mnohem hlubší než my. Že když je někdo tak blízko smrti, přemýšlí úplně jinak, je dospělejší. To vezměte v úvahu a buďtě rádi, že to nemusíte být vy. (01.03.2021)

1 dítě z přibližně 2500 až 3000 narozených dětí se narodí s Cystickou fibrózou, to je docela dost. O nemoci jsem už slyšela, ale nevěděla jsem, že má i tak přísná pravidla mezi pacienty. Tři kroky od sebe je ten typický film plný kliše, citových vydírání a nepřichází s ničím novým... Má ale jeden velký plus - sympatické postavy. Hlavní hrdinku si prostě musítě zamilovat. A Cole? Ten je pro mě objev roku. Tak se mi zalíbil, že jsem kvůli němu začala koukat na Riverdale a přítel se mi za to doma směje :D Tři kroky od sebe se stal mým oblíbeným filmem!!! (10.08.2021)

Příjemně, svižně rozverný začátek, přehnaně (očekávaně) "slzičkodojný" konec. Teenagerská romance dvou mladých, sympatických, nevyléčitelně nemocných lidiček, kteří v prostředí špitálu zápasí s nepříznivými prognózami ("hvězdami") o naději na pár let života… či obyčejnou lásku, přestože se k sobě nemohou přiblížit na tři kroky. Klišé, upřímné a dlouhou dobu nevtíravé, ve druhé polovině přeci jen lepkavě přitlačí na pilu těžkotonážního melodrámatu. (14.12.2021)

Príbeh: Stella a Will sa zoznámia na nemocničnom oddelení kde sa snažia vyhrať boj nad rovnakou chorobou - cystickou fibrózou. Nemôžu sa k sebe priblížiť na menej ako meter čo môže byť dosť veľký problém, hlavne ak sa do seba zamilujete. Herecké obsadenie: Pre mňa neznámi herci, ktorý zrejme chytili svoju šancu za pačesy lebo sa na ich umenie dalo naozaj dobre pozerať. Prevedenie: Veľmi dobré dialógy a vtiahnutie do teenegerskej lásky, ktorá už podľa zložitej diagnózy hlavných aktérov zrejme nebude mať dlhé trvanie. Na malom place sa toho deje naozaj veľa a divák je vtiahnutý do emočného víru. Pocity: Silné emócie smútku striedajú emócie šťastia, ktoré sú navzájom celkom dobre dávkované. Pridaná hodnota: Veľmi dobre natočená dráma z prostredia nemocnice o prežití teenegerskej lásky. 87% (07.02.2022)

nemyslím si,že bych byl úplný cynik a jakákoliv vážná nemoc kohokoliv je svinstvo ale...normálně mi tyhle teen romance kdy jsou i přes enormní problémy všichni strašně cool a nad věcí a padají s nich moudra,které bych v jejich věku nikdy nevymyslel,nevadí,ale přeci jen co je moc je moc.Zatímco takové My sisters keeper dojilo emoce ve velkém a třeba Hvězdy nám nepřály se dokázalo držet v mezích uvěřitelnosti,tady se to neděje.Jednak se tu dějou věci krajně nepravděpodobné (což by normálně asi nevadilo),ale ve chvílích kdy se mají dojit emoce se neděje vůbec nic,protože to do té doby děsně cool Stella dokázala zabít tím,že se chová jako kráva.Chtěl sem se nechat cíleně dojmout a nepovedlo se.Jediné veliké plus tak jde jako jíž skoro tradičně za soundtrackem...40% (20.07.2019)