Réžia:
Vladimír MichálekScenár:
Milena JelinekKamera:
Martin DubaHrajú:
Bolek Polívka, Veronika Žilková, Petr Kavan, Jiří Pecha, Simona Peková, Antonín Kinský, Jaromíra Mílová, Soňa Valentová, Jiří Lábus, Richard Metznarowski (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (255)
Čtu tady, že se má jednat o drama, ale mně to spíš připadalo jako taková ta typická česká ubrečená tragikomedie. Film pojednává o věcech, který moc k smíchu nejsou, ale zároveň mi přišlo, že ty události, který se tam odehrávaly, nejde brát ani moc vážně. V závěru už z toho vyleze úplná fraška. Možná je to i tim, že v tom hrajou příšerný herecký antitalenti a většina z nich vypadá, že se k natáčení přimotala nějak omylem. Tady to spojení herců a neherců prostě nezafungovalo. Bolek Polívka je skvělej, ale sám ten film prostě nezachrání. ()
Výborný obraz šedivě depresivních 80. let se stejně laděnou hudbou. Po téhle stránce je to vynikající film, po stránce námětu už to tak slavné není. Polívka jako kněz bojující za svůj kostel a přesvědčení je hodně silná postava a prakticky tu nemá jiného protivníka, než je komunistický režim. Jeho vztah s Marjánkou má přílíš málo prostoru na to, aby se mě nějak výrazněji dotknul. Což je škoda, protože takhle na mě děj působil moc jednoduše. Svým vyzněním a poselstvím mě film zaujal hodně, zpracováním už méně. 70% ()
Pro mně jeden z nejlepších českých porevolučních filmů. Velmi poetický snímek, přetékající citem a emocemi, které plynou jen tak zlehka, pozvolna a příběh se vnímavému divákovi doslova zadere pod kůži. Dokonalí jsou Polívka se Žilkovou (Veroniko, vykašlete se na ty stupída v TELE TELE :o), pěkná je kamera a jemné tóny Hladíkovy kytary jsou nenápadné, ale přesně zapadající do atmosféry snímku. A ten společensko-kritický podtón (farář vs stranicko-byrokratická mašinérie) je hodně výstižný. Moc, moc dobrý film. ()
Kvalitní herec se pozná jednoduše a jasně - musí umět hrát očima a to Bolek umí znaměnitě. Pro něho nezvyklá role zahraná s naprostým přesvědčením. Je velká škoda, že tento charismatický herec před kamerou nedostává více dramatických příležitostí, stejně jako Veronika Žilková, kterou jinak moc nemusím, ale tady klobouk dolů. Vynikající film doplňuje přesně pasující hudba Radima Hladíka a Michala Dvořáka, stejně jako výborná kamera a krásné obrazy Jizerských hor. Tady už Vladimír Michálek režíruje s obrovskou jistotou a je to sakra vidět. Moc pěkný film zobrazující dobu konce osmdesátých let, kdy Bolševici ještě mohli všechno. Neskutečně silná scéna, když Bolek dá facku jednomu funkcionáři, ten Bolkův pohled ve tváři, to je prostě mazec. ()
Dílo Michálkovo se vydařilo... pravda, název trochu klame, neboť s Demlovou klasikou nemá s výjimkou několika motivů a citátů zas až tolik společného... ovšem, víra je tu v hlavní roli, avšak Polívkův farář je dalek buřičství a niterné skepse knihy, celý film prozařuje jeho odhodlání pomáhat a přesvědčení, že ta pravá víra je láska k člověku. Film plyne jaksi harmonicky, pokorně, přesto má neobyčejnou podmanivou sílu (i díky hudebnímu doprovodu)... Nade vše je asi třeba postavit výtečné herecké výkony všech hlavních persón – trochu netypicky poklidnou a zadumanou roli Bolka Polívky, výtečnou kreaci Veroniky Žilkové a tradičně bodrého Jiřího Pechu. Zapomenuté světlo je tichou vodou, která břehy mele tak, že ji po těch letech řadím k tomu nejlepšímu, co proteklo korytem české porevoluční kinematografie. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (17)
- Režisér hledal vhodný kostel na Šumavě, v Novohradských, Krušných a Orlických horách i v Krkonoších. Nakonec jej našel v Roprachticích, pouhých 15 km od jeho chalupy. (jenik71)
- Tutéž kleriku (černou kněžskou sutanu), kterou má ve filmu Bolek Polívka jako představitel faráře Holého, si na sebe o rok později oblékl Jiří Bartoška jako farář ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (Antal89)
- Stejnojmenná kniha Jakuba Demla, který ji vydal vlastním nákladem v roce 1934, byla krátce po vydání zabavena úřady. Autor se odvolal, kniha byla poté uvolněna, ale nedostalo se do ní devět pasáží. Na atmosféře knihy se podepsala smrt blízkých přátel, kteří mu v té době odcházeli. Necenzurované vydání vyšlo v roce 1998. Vzniklo také rozhlasové „čtení na pokračování“, které načetli Zdeněk Junák a Jiří Dušek. (sator)
Reklama