Šialený Max

Šialený Max znamená pre Austráliu asi toľko, čo ABBA pre Švédsko. Ako jedna z mála akčných postáv dokázal zaujať divákov nielen v USA, ale aj na celom európskom kontinente...Vzhľadom na žáner je tu málo akcie a napätia, dej sa dá predvídať a prostredie je s prihliadnutím na udalosti veľmi neskutočné. No na druhej strane, sme vďaka tomuto filmu spoznali vynikajúceho herca Mela Gibsona, ktorý vynikol najmä v scénach, kde mohol naplno prejaviť citové rozpoloženie svojej postavy. Priznám sa že prvý diel ma bavil viac než dvojka lebo tento ešte nevyzeral tak veľmi postapokalypticky ako druhý diel. Tretí som ešte ani nevidel, lebo po dvojke ma to neláka. (23.08.2013)

Když jsem Maxe viděl poprvé, ještě jsem nebyl úplně připraven. Líbil se mi což o to, ale stejně jsem nedokázal docenit tu sedmdesátkovou syrovost (dělalo se mi z toho tak nějak blbě). Ty stylové honičky a nemalou dávku drsného násilí. Prstořez a jeho gang jsou strašlivě znepokojující, člověka z nich opravdu mrazí. To vše zabalené v "blízké budoucnosti" která působí spíše westernovým dojmem, ale s nabouchanejma autama. Že to občas ztrácí spád, a k dokonalosti je dotažená až dvojka tvrdím stále. Jenže teď dokážu ocenit i tu upřímnou neučesanost jedničky. (28.10.2005)

Scénář téhle poloamatérské podfinancované zhůvěřivosti je děravý jako Titanik po srážce s ledovcem, dialogy na úrovni hospodských štamgastů po patnáctém pivu, herecké výkony jak na školní besídce a víc klišé se v příslušném žánru snad ani vymyslet nedá, nicméně komu stačí pohled na nadupané mašiny a potřebuje vyplavit trochu adrenalinu, může být nakonec spokojen. Z hlediska filmové historie důležité jen tím, že snímek byl začátkem kariéry Mela Gibsona. Celkový dojem 25%. (06.05.2007)

Celek působí jako některý z horších filmů, ve kterých účinkoval Dennis Hopper. Rozdíl je v tom, že on byl schopen i hrát, když se mu chtělo. Lobotomický děj s povrchním pojetím násilí, retardovaným chováním (všech), machismem a panoptikem divných postav (všech). Vnitřně nefunkční vesmír. Celkový dojem tak na **, i když těžko říci, za co vlastně tolik. (25.09.2021)

Zatímco Max Rockatansky není zas až tak šílený, aktivity Kawasakiho bandy připomenou, že ústavy pro chorobomyslné by měly zvažovat, komu dají na víkend propustku. Otřesná hudba rve uši z kořenů, pro někoho možná rozkošnou neučesanost scén připisuji tomu, že za scénářem nejspíš stál sjetý Prstořez. Sice to lákavě smrdí spálenou gumou či motorovým olejem a záběry z úrovně asfaltu jsou nejen pro silničáře děsně cool, ale nač se klanět kultu, když za něco stojí jen jeho poslední revenge čtvrtina, v níž si v kůži zapařený Mel i tak trochu zahraje na Jigsawa. No nic, brzy se dozvím, jestli Miller po 35 letech pochopil, kde nechal mlynář díru.. (18.05.2015)