Dokonalý palác

Kdybych o tom věděl, nejspíš bych se tam stavil, a možná i přespal, při cestě z Lyonu na jih. Ale nejspíš ne, fotky a filmový přepis stavby Palais Idéal, postačí. Pěkný romantický film, jak to Francouzi umí. Pošťák Ferdinand Cheval patří do spolku Donů Quijotů, jehož cílem je odolat senilitě tím, že jeho členové zemřou v příslušném věku při konání hrdinských činů. - Pár poznámek opět k názvu. Film se jmenuje Neuveřitelný příběh pošťáka Chevala, pokud toužíme po jiném překladu, pak nejspíš Dokonalý či úžasný palác, v žádném případě ideální, toto slovo nelze spojovat s palácem, aniž by vznikl nesmysl (palác jako idea). Nanejvýš se můžeme ještě poučit z "poetických" postupů. Verš ve slavné fantazii Arthura Rimbauda Ma Bohème: mon paletot aussi devenait idéal, překládá Nezval: Také můj svrchníček byl jen vidinou, Čapek: můj svrchník z sebe málem skutečnost už shodil, Hrubín: svrchník jen iluzí byl málem, Kadlec sice: můj kabát taky byl už jenom ideál, všechny překlady se však shodují v tom, že Rimbaudův "kabát" už byl jen pomyslný, byl jen jakousi imitací kabátu nehodného tohoto slova. (19.02.2022)

Tenhle životopisný film mnohdy až dojemným způsobem oslavuje nezlomnost lidské vůle, která akceptuje moc přírody, aniž by se jí nechala pokořit. Venkovský pošťák Joseph Ferdinand Cheval (úžasně ztvárněný Jacquesem Gamblinem) musel každý den zvládnout 32 km chůze po opuštěných cestách, aby doručil dopisy. Kde na stavbu toho nádherného paláce vzal sílu a čas, to mi hlava nebere. Kdyby nešlo o příběh podle skutečných událostí, tak bych snad ani nevěřila, že se něco takového opravdu může stát. Kdo se chce přesvědčit na vlastní oči, ať se zajede podívat do městečka Hauterives nedaleko Lyonu. Právě tam se skví v celé své kráse Palais Idéal. (80%) (19.04.2024)

To si tak seženete novější film s Laetitií, protože chcete mít všechny její odhalené. A místo toho se dvě hodiny díváte na blázna, co patlá z bláta jakousi ruskou barabiznu. K tomu všemu Tonda Navrátil hlasově neobsáhne 40 let života jednoho člověka, takže se tam ve studiu dusí a vy se trápíte s ním. Smutný film, málo se děje, těžko se na to dívá. Že v žádném případě nejsem odpůrce francouzských artů, dokládá třeba moje hodnocení filmu o malíři Ronoirovi, viděného v Lucerně v rámci Cinema Mundi. (27.01.2023)

Palác dokonalý, no film nedokonalý a nudný. V podstate ide o chlapíka, čo si zarputilo zaumienil niečo postaviť bez patričného vzdelania, pláca tam hlinu a na konci je vidieť výsledok, ktorý sa dá obdivovať. No cesta k tomu je sprevádzaná dojmom blázna, nejakého pochabého rojka, ktorý niečo vytvára úplne bezdôvodne. Zo všetkého by som pochválil len Laetitiu Casta, ktorá dôstojne zahrala tie životné premeny a na jej tvári bolo vidieť zub čas, kým sa po padnutí poslednej klapky zas vrátila k modelingu, teda odhaľovaniu. Som rád, že má aj oblečenú polohu v repertoári. (19.01.2024)

Zaujímavý príbeh o vnútornej energii, ktorá dlhodobo tryská z jednoduchého človeka, ktorý vďaka vytrvalosti až zaumienenosti vytvoril neobyčajné dielo, ktoré chodia turisti dodnes obdivovať. Čo všetko pri tvorbe musel prekonať a čo v osobnom živote obetovať, to film iba naznačuje. Spravidla sú ľudia hodnotení podľa diela, ktoré po sebe zanechajú a tomto prípade ide o dielo, ktoré prekonalo jeho tvorcu. (08.06.2024)