1:23:45 (E01)

No sakra, hádám že tohle bude jeden z nejlepších seriálů roku 2019, nebo spíš jeden z nejlepších seriálů vůbec. Doufala jsem, že si tímhle seriálem zlepším náladu po strašný osmý sérii Game of Thrones, a to se kurva podařilo! Ještě víc než jsem doufala, týhle epizodě totiž nemůžu vůbec nic vytknout. Tomuhle říkám pořádnej horror, u tohohle jsem byla totiž na pokraji posrání víc, než u všech horrorů dohromady. Perfektně vystižená atmosféra, která je hustší než 14ti denní zácpa, čemuž napomáhá i to, že je to podle skutečnejch událostí, stejně tak jako absence hudby, která by tam byla snad i zbytečně. Sakra seru na to, už to tady nebudu dál rozepisovat a jdu se kouknout na další díl. Hodnocení: 1000/10 (17.05.2019)

Velmi dobré. Tak hutnou a těžkou atmosféru jsem neviděl ve filmu či seriálu už hodně dlouho. Seriál vyráží dech perfektní výpravou, angličtina překvapivě nebije do uší a naturalismus některých scén smysluplně podtrhuje vážnost námětu. Není zcela jasné, jakým směrem bude seriál směřovat, zda bude více oslavovat lidskou vytrvalost a statečnost, nebo varovat před zbabělostí a mocichtivostí. Přeci jen ve spojitosti s touto událostí postrádám v úvodním díle větší rozebrání příčiny (série velmi špatných rozhodnutí), ale pevně věřím, že se ho dočkám v příštích dílech. (09.05.2019)

Nejsem si jistý, jestli jsem už někdy viděl tak silný úvodní díl seriálu. Nemyslím si. Nechávám stranou, jak to bylo doopravdy a jak si filmaři případně vypomohli, protože mě absolutně dostala atmosféra první epizody. Ten pocit strachu, marnosti a deprese byl téměř hmatatelný, tohle byl fakt silný zážitek. (17.08.2019)

Polodokumentární styl o politice/historii cílí přesně na centra mých filmových zájmů, Černobyl jsem tedy ocenil od první minuty. Velmi strohý, odtažitý styl, precizně vykreslená tíživá atmosféra tehdejšího SSSR a strach a bolest zúčastněných odpovídající vážnosti situace. Velmi dobrý nástup do miniserie. (07.08.2019)

Masivní výbuch, který znamenal jednu z největších katastrof moderních dějin. Konec dubna 1986. Lidé sledují mohutný světelný mrak, zatímco na jejich kůži přistávají částečky popele. V černobylské jaderné elektrárně „cosi hoří“. Zatím nic netuší, ale následovat budou týdny hrůzy, beznaděje a zoufalství a především lží a propagandy, ve kterých se tomuhle národu nikdo nevyrovná. Prostě jakási sovětská bezohlednost (v tomto případě k masivnímu) neštěstí a snaha se vyhnout národnímu ponížení. Přijde nespočet dusivých záběrů, které navodí nepříjemné pocity. A rozjede se několik zajímavých příběhových linek. Snad se dočkáme i méně odosobněného vyprávění. (04.06.2019)