The Happiness of All Mankind (E04)

Aj aj aj, čekal jsem propad, takže nejsem překvapen, ale ne až takový. Už je to jen huhlání do vyčpělé situace. Iritoval mne ten dement, tuším Pavel, a střílení zvířat. Nic objevného už tu nebylo, a pátrání mne už v podstatě nezajímalo. Myslím, že kdyby tento seriál skončil třetím dílem, měl by i ode mne slušné hodnocení. Na pátý díl půjdu víceméně s nechutí, ale chci to vidět celé. (26.04.2020)

Dojem z tejto epizódy pokazilo najmä chaotické pobehovanie s lopatou po streche pri jej čistení, pretože akú takú následnosť pri odpratávaní trosiek by súdruhovia zo ZSSR dokázali naplánovať, aj keď autori sa to zrejme snažili spraviť čo najviac autenticky. Anabáza Pavela pri odstrele zvierat síce mala svoje čaro ale jednotlivé časové posuny príbehu trochu uškodili a vydarené boli najmä prvé dve epizódy s udalosťami tesne po havárii. (15.06.2019)

Odklízení trosek na střeše, sovětské zmírňování pravdy před světem, následky ozáření na matky a jejich děti, tyto věci beru jako velmi důležité v tomto díle. Ale až moc sentimentální vyvražďování fauny či téměř sto-osmdesátková otočka lidských osobností u Ščerbina, ale i u Legasova mě nemile překvapila. ... (03.06.2019)

To snad ani nemůže být díl patřící k tomuto seriálu. Asi půl dílu dva týpci hledají, kde by zastřelili nějakého psa, a do toho deklamují věty, které brutálně šustí papírem. Čtvrt dílu se řeší, koho nebo co poslat na střechu uklízet. A závěr obstarává jakési filosofování tří chytrolínů s výrazem moderátorky zpráv při čtení dojemné zprávy o ztraceném šťěňátku... Aby se ta nuda něčím zakryla, snaží se tvůrci působit na city tím nejprůhlednějším způsobem, jenže ono to nefunguje. A megaprodukce to nezachrání. Vzpomněl jsem si na seriál Plechová kavelie, kde tvůrci neměli do jednoho dílu co nabídnout, a tak tam celý díl řešili nespokojenost kombajnérů se svačinou v podobě pribináčků. Toto je takový jeho ekvivalent v rámci Černobylu :-) (19.06.2019)

Spousta rádoby recenzentů, všechny je to dostalo, jenže závěrečná scéna rozhovoru mezi třemi hlavními postavami jakoby se vyloupla z klasických amerických, patetických snímků o boji za pravdu. Postava Emily Watson je tím naprosto degradována na jakýsi katalyzátor něčeho neexistujícího a jen rádoby vytouženého. Nechci psát moc víc, abych nespoileroval, ale její postoj je po 70 letech diktatury a desítkách miliónů mrtvých extraktem naivnosti a pitomosti tvůrců seriálu. Bohužel. (28.05.2019)