Telefon

Snímek pracuje s premisou, že pokud někoho zachráníte, můžete ohrozit životy jiných. Co kdyby to byl šílený vrah? Příběh má baladický rozměr - vina si žádá trest a za chyby se platí. Frekvenci si už téměř nepamatuji, a tak nemám potřebu srovnávat. Navíc Asiati nakládají s příběhy jinak, tudíž těžko odhadnout, kdo přežije a kdo nikoliv. Pěkně udělané jsou změny v budoucnosti jako důsledek manipulace v minulosti. Asi nejhezčí je v tomto směru auto v tunelu. Mohlo to být o půl hodiny kratší, ale tentokrát mi film rychle utekl, tudíž mi to až tak nevadilo. Velmi pěkný vizuál doplňuje třeskutá hudba, klidně mohlo být hardcore více, a nepříjemný zvuk telefonu. A popravdě, hlavní postava si svůj osud zcela zasloužila... (09.12.2023)

Známy osvedčený námet tentokrát v príťažlivom kórejskom vydaní, čiže rátajte aj s hororovými prvkami, kde chvíľami dievčatá budú pripomínať klasických vlasatých duchov, známych z nadprirodzených hororov. The Call je ale sci-fi, ktoré si vytvorilo vlastné pravidlá tak, aby ste príliš nerozmýšľali nad logikou, lebo ono to nikdy nemôže sedieť. Napríklad keď sa všetko okolo zmenilo, aj spomienky ľudí, prečo podobný proces neprebehne v hlavnej hrdinke? Predsa tiež zrazu žila posledných 20 rokov iný život. Záverečná pasáž s dvoma navzájom sa ovplyvňujúcimi paralelnými líniami je dobre vymyslená aj napínavá. Ale záver, nech by bol už pôvodný, alebo ten potitulkový, ma proste neprekvapil ani emocionálne nedostal, nehovoriac o nejakom šoku. (10.01.2021)

„Ha-Loo? Tady Yoo-Soo Chooj, s kým mlufim?“ „Tady Kvajd, ty plagiátorká jebko! Volám z roku 2000, abych ti řekl, že bezskrupulózně vykrádat jeden z největších skvostů milénia, nepřiznat mu kredity a navíc ho ještě napajcovat slizkým ťamanským patosem a už opravdu megakokotskými dementparadoxy, to je přinejmenším na anální znásilnění neopracovanou bambusovou tyčí! A tak jsem Ti zrovna něco nechal v ledničce v misce s kimči, je to hnědé a po těch dvaceti letech už to bude i solidně fermentované. Dobrou chuť.“ „Ne ne ne, neumym šeški a ty folat omil, špatna frekfence, asiii…“ „Já mluvím anglicky, debile, a vím přesně, že volám do lupičství v Soulu! Ale máš pravdu, fuckt špatná Frekvence.“ „Ja končit, palit se mi tu pes a nemit čas, bo psat zrovna orikinalni scenaš k Obfyklym lakosnikum. Chtit nasrat Ferbala, fiš. Joesonghabnida-a-a-a… Cvak“. Naprostá bezostyšnost, ale zase ruku na rýžoviště, kdybych neviděl jeden z mých nejoblíbenějších filmů, asi bych jeden žlutý puchýř přistřelil. (19.12.2020)

Ty inspiraci různými filmy jsou tam cítit, ale co už - Američani taky sprostě zremakovali Dům u jezera, jehož obrácenou a poměrně hororovou verzí Telefon v podstatě je. Zatímco v původní korejské romantice si zamilovaně pár napříč časem posílal dopisy, tady se telefonuje a je to pořádně napětí po drátě. Už proto, že Korejci se s padáním hlaviček nemažou a mají tu svou obrazovou lyriku prostě jinde, než je oko západního fanouška zvyklé. A to je jedině dobře, protože když na Netflixu statečně na podobnou věc kliknete, příjemně vás to překvapí. (13.01.2021)

Než začaly titulky, mírně opovržlivě jsem pozvednula obočí nad závěrem, v němž by patos ohromil i Spielberga. Po předchozím velmi sympatickém thrilleru to bolelo jako rána na solar. Ale naštěstí jsem dostatečně líná, abych film vypnula před závěrečnými titulky, takže jsem se dočkala mnohem povedenější verze závěru. (15.04.2023)