Upír Nosferatu

Zlínská projekce Upíra Nosferatu v rámci Projektu 100 v březnu 2009 byla bezprostředním popudem k tomu, abych si tady na ČSFD založil účet, tak moc jsem v tu chvíli potřeboval světu sdělit, že jsem „včera v kině málem ohluchl v důsledku trapného pokusu jakéhosi kytaristy (priessnitzovský Petr Kružík?) udělat z Upíra Nosferatu druhého Dead Mana.“ No vážně, strašný to tenkrát bylo, možná by to bývalo ještě zkousnutelný naživo, když by býval člověk předem věděl, že nejde na film, ale na kytarovou exhibici s doprovodným promítáním, jenže u nás v zapadákově šla ta kytara z CDčka, které musel promítač rozjet tak s desetivteřinovým zpožděním, podle toho, jak nic na nic ani vzdáleně nesedělo, nemluvě o maniakální hlasitosti (říkám jako starej bigbíťák) – celý sál měl půlku filmu prsty v uších. — S muzikou, která se nesnaží ohromit, ale sloužit obrázkům (DVD z Levných knih v tomhle ohledu málokdy zklamou), je to jiný kafe. Člověk se ani nemusí moc vžívat do kůže tehdejších diváků, aby to pro něj i dnes mělo mrazivou, když už ne děsivou atmosféru. Čistě osobně mám ale o možná o něco větší slabost pro o pár let mladšího Murnauova Fausta. (19.07.2012)

Nehledal bych v tom žádný zázrak. Mnohé uživatele zjevně poplete tzv. vinný efekt (když je to starý, tak je to dobrý). Úvod poskytuje náhled do pergamene kouzelnických run, pohled na šáhnutého realitního makléře či hyenu, jež je v Transylvánii jako doma. Robin Hood co by kočí sveze ouředníčka k zřícenině hraběte Drákuly. Ouředníčkovi dojde, že spát v rakvi a lokat krev není to pravé ořechové ergo pláchne ze zříceniny skokem (á la Šemík). Ďáblův poskok v blázinci baští jednu masařku za druhou, zatímco samotný Nosferatu vstává z rakve jako Zohan dělá kliky. Drákula po vylodění táhne rakev centrem Brém, přičemž kouká do výloh a roztahuje prsty. Režisér si práci ale vůbec neusnadnil - široká spektra interiérů a exteriérů musí vést ke konstatování - VŠECHNA ČEST! 68% (28.03.2013)

21. června roku 2008 jsem měl unikátní příležitost shlédnout tento film na nocí zahaleném nádvoří gotického hradu Sovince za živého hudebního doprovodu kapely DG 307. Sami uznáte, že lepší atmosféru si lze těžko představit. Samotnému ději na plátně výrazně pomohlo to, že se jednalo o verzi, kde jsou původní německé titulky nahrazeny plně anglickými, takže (alespoň pro mě) mnohem příznivější varianta. K ději snímku je to v ostatních komentářích napsáno dost a dost, takže snad bych chtěl jenom říct, že plné hodnocení dávám jak za rok vzniku filmu, tak na svou dobu mimořádně inveční režii a celkovému pojetí, díky kterému má toto dílo neskutečnou a pohlcující atmosféru. (22.06.2008)

I po tolika letech dýchá hororovost z tohoto filmu doslova z každé scény, a to především díky skvělé hudbě. Díky ní zůstanete v napětí od začátku až do konce filmu, a to i přesto, že spousta momentů sama o sobě nijak napínavá není. Hororovost je rovněž tvořena skvělou kamerou, která velmi dobře pracuje se světlem a stínem a dokonce narozdíl od jiných snímků z této doby nezůstane jen u statických záběrů. No a Max Schreck v hlavní roli je opravdu démonický a nedivil bych se, kdyby v době uvedení filmu do kin diváci hromadně utíkali ze sálů. Pokud se chcete dívat na horor, rozhodně doporučuji spíše tuhle klasiku, než horory, které se točí dnes. (28.08.2009)

Bomba. Na svou dobu téměř geniální snímek, který sice ze své předlohy bere pouze základní osu, a pro její neznalce může být občas lehce zmatečný, ale nejspíš právě díky tomu i přes své stáří nenudí a i beze slov si získá plnou pozornost většiny diváků. Je sice pln patosu a samoúčelnosti, ale zároveň má styl a daří se mu buď vytvářet solidní trikové efekty, nebo alespoň iluzi, že v dané scéně nejsou potřeba. K tomu úžasná atmosféra, která je výraznější než ve valné většině současných hororů, a kamera, za kterou by se žádný z oněch hororů nemusel vyloženě stydět. (04.10.2011)

Možná na zážitku z filmu ubralo to, že je ten děj už tak nějak profláknutý a závěr filmu mi přišel takový nemastný, neslaný. Ale každopádně si radši pustím toto, než Drákulu. (18.04.2015)

Viděno v kině Lucerna s živým klavírním doprovodem a výjimečný zážitek. Průkopnický film. (07.05.2018)

Jsem asi trochu zklamaná, Nosferatu se na plátně objevuje jen sporadicky a Max Schreck pro mě nemá tak silné charisma jako jako jeho nástupci - Klaus Kinski a Willem Dafoe. (29.07.2019)

Max Schreck je starý otec všetkých filmových upírov. (05.04.2007)

Murnau byl ve své době opravdový génius, nicméně i na tu dobu má Nosferatu pár chyb. Například mi vadilo to, že první půlka dějové linie je podle knihy (na kterou Murnau nedostal práva) a druhá je naprosto zprznělá, scénáristicky nedotažená u nudná. O konci ani nemluvím... Velkým kladem je ale obsazení. Schreck je opravdový upírský zjev, kterého už asi nikdo v historii kinematografie nepřekonal a ani nepřekoná. Scény se stíny jsou opravdu perfektní a hudba krásně dokresluje psychoticky stísněnou atmosféru. Milník hororu to zajisté je, ale až tak nadčasový film už asi ne. (04.01.2009)

Tak - mé filmové vzdělání je rázem bohatší. Jsem rád, že Nosferatu nebyl prvním němým snímkem, který jsem shlédl, protože na tehdejší herectví (mimika, nalíčení, vyhrocenost emocí...) se musí chvíli zvykat. Samotný hrabě Orlock mi přišel skutečně děsivý jen na několika záběrech, jinak působil spíše úsměvně. A to říkám i přesto, že na mne hororová atmosféra působila poměrně úspěšně. Mírně také zamrzel náhlý konec, ale přeci jen nač to protahovat? Samotný příběh i jeho servírování divákům jsou přeci lahůdkou tak jak jsou. Shrnuto podtrženo zajímavý kousek, který byste si neměli nechat ujít!_____________Shlédnuto v Projektu 100/2009 s hudebním doprovodem Petra Kružíka. (11.02.2009)

Když jsem to viděl poprvé, zkoušel jsem si taky nechat narůst půlmetrové nehty a uvažoval jsem i o oholení jinak máničkoidní hlavy. Geniální Max Schreck, kterého pro roli Orloka prý ani nemuseli moc líčit, je asi nejděsivějším prvkem této klasiky. Možná se usmějete, když ho uvidíte poprvé, ale scéna, kdy tiskne prsty na okno svého nového domu a zírá na protější okno je depresivní i po osmdesáti letech. Když jsem to viděl po druhé, nejvíc mně zaujal kontrast. Bizarní, nahořkle slunný Wismar (na bizarnosti přidává i skvělý herecký výkon Alexandera Granacha v roli makléře Knocka, který mimochodem inspiroval Matta Groeninga k vytvoření podoby Montgomeryho Burnse) versus ponurá Transylvánie, kde běžně pobíhají vlkodlaci, lidé se křižují pří zmínce o Orlokovi a to, čemu jste se před pár minutami vysmívali jako nesmyslné pověře vám za chvilku vyskočí před očima. K vykouzlení atmosféry a depresivity stačilo Murnauovi několik skvělých scén v příběhu, který by jinak byl takovým normálním expresionistickým dramatem - všechny scény v Orlokově domě, kočár, rakve na řece a vybití lodi. Co je na tom skutečně fascinující je, že vám utkví v paměti právě ty mistrné jednotlivé záběry a trochu té hlušiny na vyplnění požadované stopáže a vybudování trochu inteligentního příběhu tomu odpustíte. P. S. Původní hudba je výborná, nová hrozná. (03.07.2009)

Nebudeme hledět na katastrofální hudbu, která zničí i tu nejděsivější scénu. Na ženu Huttera, která vypadá jako chlap. Ale na hraběte !!! Ten je to hlavní a ostatní je o ničem. Nejvíc mě na něm zaujal kostým a první záběr. Musím opravdu uznat, že masky se povedly, tak dobře. Že musím říci, že jde o nejděsivějšího drákulu. (30.07.2009)

Uáááááu, teda jako ti Němci se fakt činili. Jako neočekával jsem od tohohletoho filmku nic moc. Že jo, tak rok 1922, absolutní němota a pehnané grimasy. Ale přesto jsem měl sem tam husinu a i nějaké to napětí se ve mně drželo. Prostě dobrý no. (02.09.2009)

5* dávam z úcti k tomuto filmu vzhľadom na to čo znamenal vo svojej dobe. Inak nám to prišlo ako vtipná, ale trochu zdĺhavá groteska. Nosferatov (Drakulov) ksicht mi prišiel extrémne komický, ale musím priznať že hrôzostrašne komický. Ako ak nie je niekto fanúšikom starých filmov moc neodporúčam. Ja som sa necítil nejak obohatený. Skôr ako keby som si splnil povinosť. (24.10.2009)

Klasicky horor,jeden z tech,ktery polozil zaklady zanru.Natoceny podle slavneho romanu Dracula,ale kvuli neshodam o autorska prava prejmenovan.To mu ale nic neubralo na atmosfere-skvela kamera,vynikajici a demonicky Max Schreck a vyborna rezie.Samozrejme se musi brat v uvahu datum vzniku filmu a nesrovnavat je s dnesnimi horory,i kdyz myslim,ze pribehove a atmosferou by vetsinu z nich strcil do kapsy a ja mu za to davam cistych 90%. (22.11.2010)

Skutečné filmové umění, které si musí získat uznání každého filmového labužníka.-) (21.12.2010)

Jeden z nejslavnějších němých filmů a perla kinematografie. Ve své době vyháněl vyděšené diváky z kinosálů a ve dvou zemích byl zakázán kvůli nadměrné hrůze. Po téměr století se z krystalicky čistého hororu stalo tísnivé drama se strašidelnými prvky. Geniální výkon Maxe Schrecka a perfektní hudba dávají snímku mrazivou atmosféru a šíří pocit sklíčenosti. Ten přetrvává, dokonce i když záporný hrdina na plátně není, ovšem už notně zředěný. Nosferatu je výjimečné dílo, ale bohužel ryze specifické a není nadčasové. (23.04.2011)

[Barevně tónovaná zrestaurovaná verze] Povrchně přiznám dva primitivní důvody proč jsem tento němý prafilm chtěl vidět. Prvním byla výhodná koupě a druhým toto - protože se v současné době aktivně zajímám o tvorbu Wernera Herzoga. Nevím co dnešnímu divákovi ještě může film z roku 1922 nabídnout. Silně subjektivní znuděné hodnocení 40 % (25.05.2011)

Z historické hlediska významné, ale pro dnešního diváka ne úplně dostačující. Atmosféra, či ztvárnění upíra Nosferatu lze i na dnešní poměry označit za hodně vydařené. Zvláštně vyhlížející herecké ztvárnění ostatních postav se dá vzhledem ke stáří snímku hravě odpustit. To samé bohužel neplatí o způsobu výpravy. Mít to tak 60 minut, nemám výhrady, ale 90 minut už je trochu moc. Nemám proti snímku nic, uznávám jeho historickou hodnotu, ale do té čtvrté hvězdy, o které jsem hodně dlouho přemýšlel, nakonec nejdu. 70% ... UPDATE: Po necelém měsící měním na čtyři. Za tu dobu se mi rozležel v hlavě a opravdu má něco do sebe ... (18.06.2011)