Krotitelia duchov: Dedičstvo

První polovina není vůbec špatná, protože Reitman ty dospívající postavy a étos mládí pořád umí docela hezky vykreslit. Jakkoli postava patnáctiletého Trevora je napsaná totálně jak postava Mortyho v první sérii seriálu Rick & Morty a celé to prostředí je vlastně šíleně debilní snaha prodat nám 80s nostalgia v současnosti. Stačí ospalé nerozvíjející se městečko v Oklahomě, kde není signál a už tu můžeme mít drive-in bistro na kolečkových bruslích a suplujícího Ryana Reynol... pardon Paula Rudda, který pouští děckám osmdesátkový horory na VHSkách. Ono co čekat od filmu, kde jsou reálně do příběhu zakomponované memberberries. Ale ok, budu hodnej, ten film je zpočátku překvapivě trpělivý, málomluvný a relativně stojí na svých nohách. Akorát jsem se u něj pořád ptal, proč mě to tak strašně nebaví. Problém je v tom, že z původního námětu, který sloužil k tomu, aby se parta vtipných lidí dala dohromady, srandovně se oblékla a vytvořily se pro ně situace, kde se můžou vyřádit jak oni, tak i trikaři (a ve výsledku potažmo divák), se najednou dělá nějaký úplně nesmyslný lore, ve kterém se fetišizuje každý šroub z původních filmů. V bezradném závěru je pak vyloženě hmatatelné, jak tenhle materiál není pro rozšiřování svého univerza vůbec vhodný, takže v panické reakci překotně finišuje s digitálně omlazenými herci či přímo hologramy mrtvých lidí a člověk si říká, ty píčo, to je fakt možný, že nebudu mít ani po smrti klid? Každopádně jsem vůči filmu díky jeho první polovině velkorysejší než bych si normálně byl, ačkoli si to tahle falešná nostalgia of 80s, which never was nezaslouží. Je to totiž žánr, který vytvořili čtyřicátníci, aby prodali vzpomínky na svoje dětství mladším generacím, které až se oklepou z mladistvé otevřenosti změnám, tak v nich zbudou akorát uložené informace o tom, jak za Reagana byla Amerika great. (05.04.2022)

║Rozpočet $75miliónov║ Tržby USA $129,360,575║ Tržby Celosvetovo $204,334,455▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $10,220,539║ Tržby za predaj DVD v USA $6,699,607║ Návraty k osvedčeným témam. Jason Reitman nie je moc na takéto blockbustre a dáva tam viac zo svojej artovosti, viac sa drží pri zemi, nepreháňa moc, postavy v norme. Z veľkej časti to je taký reboot prvého dielu ale samozrejme aj pocta tomuto kultu a hercov s ním spätých. Aj keď ten záver mal určite viac dostať do kolien, stará dosluhujúca garda krotiteľov moc tomu teda nedala. Ako taká oddychovka po veľkohubých popcorňákoch fajn. /70%/ (08.01.2022)

Posledně to skončilo krocením puchů v megatrapném Fajgově fekálu. A tak se toho holt zase chopil Ivan, nezván, nečekán, a zaplatil svému povoláním synovi reparát a domnělou satisfuckci své skvělé osmdesátkové klasiky, egoistickou poctu sobě samému a zesnulému strůjci původního úspěchu, skvělému scénáristovi i herci Haroldu Beranisovi. Satisfuckci, v níž z nostalgie kývli na větší zapózování i všichni dosud žijící členové a štěkla si i Ryplyjová. Avšak co Gozer nechtěl, nijak slavně to věru nedopadlo. Fajgovo, co do monster ovšem mnohem lépe udělané, žinantní projímadlo se sice naštěstí neopakovalo, avšak satanžel tentokrát pro změnu zaúřadovala akutní scénáristická impotence, za každou cenu přetavená do audiovizuální nudy k posrání. Tudíž z dvouhodinové hrací doby jsou tři čtvrtiny Lovci uhrů, kdy do toho ve snaze o osmdesátkovou strukturální patinu a kopírku nudofily přehajpováných, veskrze narkoleptických Neznámých věcí zase narvali bandu otravných fuckanů, co řeší výhradně jen kýčovitá maloměstská traumata a omílají patetické rodinné hovnoty za asistence zcela zbytečného, nesympatického a veskrze přeceňovaného ňoumy Pavlíka Ruddy, přičemž nějakého toho ducha aby si znuděný divák tak leda vyprděl. Načež následuje ubohé a až téměř násilné naroubování původního komanda a jakože poctové, doslovné přetočení závěru z prvního filmu. A co já teď jako, kurva, s tím? Předchozímu Fajgovu vředu na prdeli kinematografie jsem patrně ve slabé chvilce dal dva strupy, které by si čistě a jasně zasloužilo tohle, ovšem rozhodně nechci stavět Rajtmanovy na úroveň slaboduchého fekálního dobytka ani kurvit kontinuitu Verbalova korelačního koeficientu. No tak teda 2,5000001, no, ale s příchutí žluklých krevet na patře cinefilního nevkusu. (09.01.2022)

První Krotitelé zkřížení s amblinovským dětským letním dobrodružstvím na maloměstě. Ano, je to nepopiratelně hned dvojitá osmdesátková nostalgická nálož, ale oproti mnohým ostatním, kteří to v posledních letech zkouší u kdečeho a nadužívají ji, tak citlivě. Funguje to totiž z větší části samo za sebe (snad jen finální čtvrtina je až moc "jedna k jedné" a ten samý film). Když se k tomu přičtete onen "Odkaz" (a to i v tvůrčí otcovsko-synovské rovině Ivan/Jason), tak to umí stejně tak vykouzlit úsměv jako chytnout za srdíčko. O poznání lepší než by se jeden odvážil doufat u pokračování, které přichází o nějakou tu dekádu později než by bylo záhodno. Navíc, světe div se, zdařilého pokračování, které nezkouší nic světoborného, ale svou škatulku vyplňuje solidně a zábavně. (20.03.2022)

Na plnohodnotné pokračování Krotitelů, je dávno pozdě. Tak 20 let pozdě. Ramis umřel, ostatním je 70 a sotva drží rovnováhu. S tímhle mindsetem je Odkaz možná tou nejlepší variantou, jaká byla k dispozici (a ve světle Krotitelek ji doceňuji ještě víc). Synkem režírovaná, naprosto pokorná pocta a dojímání, do detailu sympatické. Jen ty mini Marshmeláky bych proboha vynechal. Původně asi zamýšlené taháky Paula Rudda a Finna Wolfharda naprosto přehrála sheldonovsky trhlá Mckenna Grace, s kterou bych se klidně časem rád podíval na pokračování. Víc své, méně kopírující, ze stínu vystoupené. Ale i tak jsem se u té ruky dojal. (07.02.2022)