Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

„Krvavý dlh sa musí splatiť krvou.“ Miestami som si vravel, či na takéto filmy predsa len už nie som starý. Potom prišla nejaká super scéna, ktorá mi naznačila, že nie. Ale trvala krátko a po nej sa zase začali dlho rozprávať postavy, čo bolo prvé dve minúty zaujímavé a zvyšných päť smrteľne nudné. Čo z toho, že sa herci snažia a že sa im tvorcovia snažia dostať pod kožu, keď je to všetko tak hororovo predvídateľné, klišé a banálne? Taký upotený scenár som už dlho nevidel. Manipulácia postáv je ako keby mali IQ 22 a tvorcovia veľmi nešikovne chodia okolo horúcej kaše, čo im nevychádza a skoro vždy do nej spadnú (ústredný záporák je síce zjavne absolútny megazmrd a masový vrah, ale sme v rodinnej marvelovke, takže je zároveň chlapík so srdcom na pravom mieste). Napojenie na marvelovky bolo skôr upotené, než dráždivé; zjavn tvorcovia v čase natáčania nevedeli, čo ním chcú povedať, takže náznaky môžu znamenať všetko... a nič. Čudným strategickým rozhodnutím sa ukázalo byť rozseknúť film na dve diametrálne odlišné polovice. Akcia nebola zlá (električka, lešenie), síce to nebola jazda roka, ale miestami ma milo prekvapila, keďže pôsobila ako keby choreografiu robil 34-ročný Jackie Chan. V ostrom kontraste s ňou je akčné finále, ktoré je rovnako smiešne, ako to v Black Panterovi (25 postáv sa bije na lúke, toto fakt epiku nevidelo ani z letiaceho draka). Okrem toho sa zjavne strihalo: miznú kľúčové postavy (Michelle Yeoh), o dôležitých (to ako ku*va kto bol ten maskovaný týpek?!) sa nedozvieme nič, z nepriateľov na život a na smrť sa behom troch sekúnd stávajú spolubojovníci a je tam toľko logických blbostí, že sa mi nad nimi ani nechcelo premýšľať a iba som v duchu rezignovane mávol rukou. Pozitívne okrem relatívne fajn postáv, akcie a sympatických hercov, vnímam prítomnosť istej postavy zo staršej marvelovky, ale nebudem spoilerovať. Ako to teda bolo s tou Planétou opíc? (20.11.2021)

Spoilery! Nikdy bych si byl býval nepomyslil, že právě tato Marvelovka s odpudivým názvem bude vůbec tou nejlepší v posledních letech, a to z velice prostého důvodu - snad vůbec poprvé je trošku jiná. Čínské zasazení i všelijaké kung-fu píčoviny byly opravdu příjemným zpestřením. Akce se mi líbila a bavila mě - především autobus a lešení bylo choreograficky zajímavé. Naopak závěr s kostrbatými digi draky si mohli odpustit. Jak se žluťáci drželi draků a projížděli se na nich - to působilo velmi lacině. Stejně tak bych uvítal, kdyby tvůrci Shang-Chimu napsali podstatně lepšího sidekicka, a to jakéhokoli, kterého by člověk neměl chuť brutálně umučit k smrti, jako právě tuhle debilní, totálně hnusnou, nekonečně otravnou a absolutně nevtipnou rákosničku. V tomto ohledu to nemohlo být horší a velmi mi to kazilo dojem. [66 %] (24.05.2022)

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu. (30.01.2022)

Nestřídmý festival zbytečných digitálních potvor a motivačních hlášek? Legenda o deseti magických kruzích, které si lidé nasazují na zápěstí, má spoustu trhlin, jež by jí člověk i rád odpustil. V jádru je totiž sympatickým rodinným dramatem, zlehka vykrádajícím třeba Hvězdné války. Jenže jeho obal svou přebarvičkovaností a leckdy pochybnými triky připomíná spíše Velkou čínskou zeď, což by samozřejme odpovídalo marvelovskému záměru s vytvořením neskrývaného vývozního artiklu. A to se daří, jelikož produkční hodnoty jsou po většinu času vidět. Ovšem laciné využívání čínské mytologie, nadbytek klišé a hlavně patetické výlevy, které časem převáží nad vším, bohužel taky. Kvůli přepálenosti se nakonec jedná o překvapivě nudnou marvelovku, která krom neokoukaného prostředí nemá co nabídnout. (02.09.2021)

Překvapivě ucelená fantasmagorie, která sice místy trochu ztrácí tempo a spoléhá na prvek náhody (mluvící zadek alias zvířátko Bena Kingsleyho), ale v součtu drží pohromadě jak svým napojením na přesahující filmový vesmír, tak i svou vlastní rodinnou linií se zajímavým záporákem. Ani tak sympaťák Shang-Chi, s nimž se obzvlášť dnešní mladá generace velmi snadno identifikuje, jako spíše jeho rozporuplný otec je hnacím motorem vyprávění, které je dobře konsolidované zejména na úrovni akce, z nich každá příběh někam posouvá a navíc jsou i samy o sobě kvalitní a různorodé - a když už nastupuje vizuální guláš jako v drakobijeckém závěru, funguje alespoň ta pečlivě rozvíjená rodinná linka. Neměl jsem valná očekávání a nadšením také neskáču, ale Marvel si pořád drží laťku vysoko a přijde mi obdivuhodné, že už se nebojí takhle experimentovat s kulturními vzorci a poslat do kin skoro čistě asijskou fantasy, která mu samozřejmě v pohodě vydělá.. 75 (08.09.2021)