V úskalí

Sofia Coppola, mě před lety doslova uhranula filmem Ztraceno v překladu ale od té doby se míjíme. On the Rocks se mi na papíře jevil jako žánrově a příběhově hodně podobný snímek, ale i přes přítomnost Billa Murreye, se to Sofii ani tentokrát nepodařilo. Přestože se zde řeší důležité životní problémy, emočně se mě to nedotklo ani na minutu a pamětihodné scény, jako "tokyjské loučené" z výše uvedeného filmu, se tu neobjevují vůbec. Film začne, pokračuje, končí, nic mezi tím ani potom. (13.01.2021)

Kdysi oslavovaná Sofia Coppola se tak nějak „stáhla“, dál píše malé velké látky, dál to vypadá, že rozumí (nejen) ženské duši, a dál tak nějak chápeme, co nám svými látkami chce sdělit. Její Marie Antoinetta zažila prázdnotu života u dvora, čerstvá absolventka filosofie Scarlett Johansson osamělost v Tokiu, Stephen Dorff coby obdivovaný herec samotu v luxusních hotelech, ředitelka, učitelka a žákyně život v ústraní při vrcholící občanské válce a v neposlední řadě newyorská matka Laura zase osamění v manželství, ve kterém její druhá polovička propadne pracovnímu nasazení. Tak trochu ztracené spisovatelce s tvůrčí krizí hodlá pomoct ochranitelský otec, který ztracený není nikdy: rozhodně ne pak v případech, kdy okolo projde nějaká přitažlivá sukně. Jelikož Laura s jeho přičiněním zavětří, že má manžel beztak poměr, stává se z tatíka zapálený detektiv. A dcera úsměvnému šmírování chtě nechtě propadne s ním. Možná je ztracená i v tom, jak zůstat atraktivní a zajímavá pro svého partnera. Coppola je osobitá, to se musí nechat, ovšem znovu chybí to, co zdobilo třeba mnohými právem milované Ztraceno v překladu: spontánní sekvence, lehce zapamatovatelné momenty, lehkost, emoce. Nabízí sice odlehčené scény i přirozenost, navíc se může spolehnout na gentlemanského svůdníka Billa Murrayho, přesto její sdělení, že mnohdy řešíme složité situace ještě mnohem komplikovanějšími způsoby, je přeci jenom trochu málo. (31.10.2020)

Hlavní hrdinka není moc sympatická a její manžel už vůbec ne, tam je docela těžké se ztotožňovat. Naštěstí není třeba, jelikož nastoupí Bill Murray a ukradne si film pro sebe. S tím se asi předem počítalo. Výsledkem je velmi příjemný film o vztahu otce a dcery, vyříkávání si starých dramat a vyrovnávání se s realitou. 80% (20.04.2024)

Príjemná jednohubka, ktorá je najsilnejšia v konverzáciach medzi Billom a Rashidou. Ich vzťah je krásne načrtnutý a plný akéhosi vzájomného pochopenia. Ich snahy o prieniky do psychiky toho druhého sú často krát zábavné, a prinajhoršom zaujímavé. Zvyšok je pomerne jednoduchý príbeh, bez zaujímavých miest alebo potrebnej chémie. Wayans je možno fajn herec, ak ho má kto viesť, ale k Rashide sa vôbec nehodí. Ďalej mi prišlo, že film sa snaží o poukázanie rutiny...neistoty...a akejsi civilnej uveriteľnosti, ale v rámci vzťahov a danej témy mi prišiel miestami až príliš povrchný. Ako keby nám bolo znemožnené skutočné nahliadnuť pod tú neistotu. V konečnom dôsledku to je príjemné a ústredné duo je charakterovo vyšperkované. Coppolin rukopis by sme tu ale rozpoznávali ťažko. (26.10.2020)

Sofia Coppola je dávno etablovaná režisérka, která si své projekty náležitě vybírá a já měl dosud štěstí, že se mi její filmy, které jsem si vybral, líbily. To se ale tentokrát říci nedá. On the Rocks jsem si pustil hlavně díky Murraymu, protože na podobný typ vztahovek jsem ještě mladý a říkal jsem si, že kdyby nic, tak alespoň on mě tu bude bavit. A to se spolu s fajnovou Rashida Jones (ač je její postava dle slov z filmu nudná) potvrdilo. Ale je to skutečně to jediné. Celý děj filmu je takový povážlivě plytký a nevýznamný, že kdyby Apple tv+ nemělo zoufalou nouzi o obsah, zřejmě by snímek ani nebyl natočen/odkoupen. Vůbec mi to nic nedalo a koncept jsem už viděl stokrát, Kostky navíc vyzněly úplně do ztracena. Jsem si jist tím, že pro autorku je to zřejmě silné téma, které si nejspíš sama prožila, ale ničím významné pro širokou veřejnost...5/10 (30.10.2020)