Zažiť to znovu

Polovica úspechu je v dvojici Daniel Auteuil a Fanny Ardant, ale to sa tak nejak čakalo. Bez tej druhej polovice, totiž predovšetkým scenára a nakoniec aj réžie by ale ich snaha bola zbytočná. Reality show, ktorá nám implicitne dáva pocítiť, že aj veľká časť našich životov je iba pretvárka a sny stále zostávajú iba snami a "s nami", ale tejto dramedy dáva temnejšie kontúry. Určite nie je zanedbateľné, že to celé ubehne rýchlo ako voda, respektíve tak rýchlo, ako niekomu, či väčšine, celý život. Možno aj vďaka podobným filmom sa ale rozhodnete občas zastaviť a skúsiť prežiť okamžik nie spred tridsiatich rokov, ale práve ten najdôležitejší, a to prítomný. (17.02.2020)

Kolik lidí by se rádo vrátilo do nějaké doby, které dnes s nostalgií v hlase i slzou v oku říkají „staré dobré časy.“ Každý nějakou oblíbenou dobu má a řada lidí by možná navštívila i léta dávno minulé a staletí zaprášená zubem času. Kdo ví, my už se toho nedožijeme, ale jednou jistě budou moci naši potomci cestovat v čase. Victor se rozhodne zavzpomínat na první setkání se svou ženou. Mě osobně trochu mate fakt, že špatný je on, protože ho manželka vidí už jinak. Nezamyslel se ale nikdy jaký je ten důvod. Chyba je vždy na obou stranách. Místo, aby věc řešil v přítomnosti, upírá se na herce s naučeným textem a nostalgické vzpomínání, které nakonec leccos vyřeší. Ale zřejmě jen proto, že sama manželka dojde k poznání, jaký je vlastně suchar i její milenec a o agentuře Time Travelers a poukazu se dozví. Teprve pak se jí zřejmě též zasteskne. Mě se nelíbil místy trochu zmatený způsob vyprávění, ve kterém je složité se orientovat. Vedle vtipných momentů, spíše ve druhé polovině filmu, jsem viděl i spousty zbytečného sexismu, zřejmě jako touha se přiblížit víc moderním divákům místo, aby filmaři sázeli na tradiční francouzský decentní humor a situace. Nicolase Bedose se ale jedná o teprve druhý film a poprvé se na něm podílel i jako skladatel, což mu šlo přeci jen o malinko lépe. (20.04.2023)

V jedné trampské písni se zpívá "pohádko mládí, mějme se rádi, šťasten ten kdo je mlád". Včera jsem se svou drahou ženou byl na Tenkrát Podruhé poprvé, a je to velmi podařená záležitost o tom, že na štěstí není potřeba být mlád, i když někdy to s tím mětím rád (in your face, češtino:)) je po desetiletích soužití těžké. Ano, je to trochu moc růžově zakončené, ale to, jakými cestami se vztahy v průběhu let ubírají, je tam zachycené úžasně. Stejně jako to, že nikdo není stoprocentní klaďas, a v čase se jeho "kvality" mění. Nádavkem k tomu je to i příběh muže, kterému všechny ty VR helmy, online platformy, navigace a podobné ptákoviny lezou krkem. A taky příběh vášnivého italského (dnes by se možná řeklo toxického:P) vztahu krapet šáhlého režiséra a jeho múzy:) Herecké výkony excelentní (aby ne), navíc jak víme, všechny pěkné Francouzky - těch asi dvacet:) - jsou u filmu (Doria Tillier, OMG). K tomu skvělá hudba z přelomu 60. a 70. let (ale ne, není to jako Tarantinovka...). No a humor v mnoha podobách - verbální, vizuální, situační, laskavý, ironický, černý, prostě skvělé. Vřele doporučuji zejména dlouhodobě zadaným:) A těm, kdo se chtějí smát hipsterům:D I když, jestli je pravda, že v Cannes to mělo osmiminutové standing ovations, tak je to poněkud přehnané... 80% (03.01.2020)

Nerad bych použil frázi, že tato komedie téměř není komedií, ale spíš drama. Já místo toho řeknu, že jsem šel na francouzskou komedii a překvapivě to téměř nebyla komedie. Začátek byl opravdu v kategorii dramatu, když starý pán, který se provinil věkem a odstupem k novým, současným věcem, dostal pořádně na frak. Následně drama neopustíme, ale přidá se nostalgie a romantika. A všechno to má ten pěkný francouzský nádech. Všechno přitom působí přirozeně. Viktor stále miluje svou starou ženu, která ho vykopla z domu, ale touží si připomenout okamžiky jejich prvních setkání, a přitom je schopen velice rychle zamilovat se do mladé "herečky", která představuje jeho bývalou lásku. V situaci, v jaké momentálně je, proč ne? Nádherné byly jeho výlety mezi hipíky. Pěkný je pohled zážitkového scénáristy na tento vztah, který mu něco uvolní v mozku. Konec může působit trochu růžově, ale byla jen jedna z logicky možných cest přece. V kině nás bylo celých 3, náhodou sedících vedle sebe. Závěrečnou kapku slzy bylo hodně těžké zatlačovat. Ale celkově - není to divné, když zatím hodnotilo jen 428 lidí? (06.02.2020)

V tomto filme sa starci do seba zamilujú dvakrát. To by aj mohlo fungovať, keby tá žena nebola taká mrcha. Aj za mlada, aj za stara, ten chlap sa mal na ňu vykašlať a nie naopak. Niekto má rád ostré ženy, ale v tomto prípade ja by som ostal radšej len pri ostrej klobáse. Hlavne pri náznake romantiky to tam ženská špiní zbytočnými sexuálnymi narážkami ako "orál v roku 1841". Nehovorím, že niektoré situácie neboli vtipné, ale inak mi ostal skôr negatívny pocit. Hlavne teda kvôli tým ženským postavám a feminizmom - ženská je macho a muž handra. Plusom boli jedine občasne dobré retro piesne. (06.05.2020)