Hotel Herbich

Tento seriál se málem stydím ohodnotit, protože z hodnocení mimo jiné vyplívá, že jsem se na ten šílený brak skutečně díval (naštěstí jen na pár dílů). Alespoň pro mé ospravedlňění hovoří počet udělených hvězdiček, kterých je tedy celkem 0. Hotel Herbich pro mě tvoří zlom v české seriálové tvorbě... Zlom v pravám slova smyslu, protože jsem tímto počinem nad "obyčejnými" českými seriály, zlomil hůl a definitivně se obloukem vyhnul veškeré budoucí tvorbě typu Pojišťovna štěstí apod. Skutečně nevidím jediný důvod, proč se na tyto hovadiny dívat, vždyť existuje tolik jiných krásných způsobů jak nekvalitně zabít čas... 0/10 (01.01.2008)

V titulní roli dvě starý panny, jeden synáček který se megalomansky snaží hrát si na hotelovýho magnáta (celej Džejár), druhý synáček věčně ufňukaný z každé nespravedlnosti, dcera agentkou STB a alkoholička, nevlastní syn kotelník,...snad sem na nikoho nezapomněl. Pana Donutila mám rád, ostatní herce ani trochu, ta jedna hvězdička je za něj. (28.01.2011)

Kolik lepších věcí se za ty peníze dalo natočit. Trochu mi to připomína agitku z dob minulých, jako kdyby někdo chtěl omluvit bezbřehé restituce, kdy se vedle skutečně poškozeným, dostává bezbřehých náhrad i šlechtě a cirkvi. Navíc jsme po revoluci namnoze vraceli majetek neměcké šlechtě, která se k němu dostala poté, co byl zabaven české šlechte po Bíle hoře. Asi budu blejt velebnosti. (12.03.2012)

seriál jsem nesledoval, stačilo jen pár ukázek, ke kterým jsem shodou okolností přišel, abych si na něj udělal jednoznačný názor - takže nejdříve jsem viděl velmi dojemnou scénu, ve které je bývalý kádrovák, jinak zgruntovní dobrák a člověk se sněhobílým štítem, zmítán polistopadovým děním, které ho zcela neoprávněně odstavilo na vedlejší kolej, z čehož on má velké mindráky, i zamáčknul jsem slzu, pak se mu listopadový puč pomstil ještě tím, že mu vrátil hotel, který on neumí vést, po čase, kdy jsem měl tu čest s tímto výtvorem, jsem zase viděl, jak skvělá lékařka trpí, když byla odhalena její spolupráce s Stb, jen stačí špitnout něco ve smyslu "to musí být nějaký omyl" ačkoliv dobře ví, že podepsala, a pak hezky do chaloupky trucovat a trpět v této zlé době (mimochodem, opravdu bylo třeba pro místo primáře lustrační osvědčení?), i zamáčkl jsem slzu opět a vzpomenul všech těch nešťastníků, kterým listopad 89 zničil život... (30.05.2008)

Úvodem řeknu, že si nemyslím, že by si seriál Hotel Herbich zasloužil dvacet pět procent. Tak špatný není. Problém není u technické kvality seriálu. Naopak. Kvalitní herci, relativně příjemná melodie, která se vryje do paměti, zajímavé kulisy, a z počátku zajímavá zápletka. Jenže právě poslední záležitost je ta problémová. Začáíná to revolucí, pokračuje restitucí hotelu, jeho převzetím a provozem se značnými problémy. A pak? Pak už se jedná o prodeji. Dlouho. Dlouho. Hodně dlouho. Velmi dlouho. Tak dlouho, že se v druhé půlce seriálu neřeší vlastně nic jiného než prodej. Pořád dokola. Tytéž monology, dialogy a neustále omílané na stejné téma. Kdyby seriál neměl třináct dílů, ale jen sedm nebo osm, dalo by se mluvit o tom, že má spád. Že plyne. Ale takhle se z něj stala místy velmi nezáživná, nudná a opakovaná záležitost, která v některých dílech došla dokonce tak daleko, že nepřináší nic nového a překlápí pořád jedno a totéž ze všech stran. Skutečný děj v podstatě chybí. Ono je kumšt i to, natočit třináct dílů v podstatě o ničem, ale stejně mě nepřestane udivovat, jak to tvůrci dokázali uměle natahovat tak dlouho. (25.09.2020)