Harpoon

Na studentsky vypadající film dobře napsaná i zahraná žánrovka. Na trojici ne zrovna sympatických postav na lodi si díky jejich autentickému vykreslení překvapivě zvyknete. Souhra lží a diskutabilních kamarádských či utajených mileneckých vztahů funguje. Finální překvapení je přitažené za vlasy, ale v souladu s mírnou béčkovostí filmu. Krev a nechutnosti v rozumné míře boostují diváckou atraktivitu “komorního” konfliktu. (07.03.2024)

„Měli bychom tahat slámky." Když si tři přátelé po nedorozumění plném krve vyjedou na moře, je jasné, že konflikt není u konce. Tedy pro upřesnění vyjedou si Sasha a Richard a jejich přítel Jonah, který jim jen zdánlivě dělá kořena. Netrvá dlouho a na palubě vypukne jachtová nemoc (jakási obdoba ponorkové), kdy se začnou všichni navzájem podezřívat. A jakmile se nepodaří nastartovat loď a dojdou zásoby, je jasné, že na jachtě, unášené proudy na volné moře, se vyhlídky na život poněkud zkalí. Černý humor, otrava krve, vášnivé dialogy, kostlivci lezoucí ze skříní všech tří aktérů a snaha přežít. Původně tři hvězdy zvyšuji o jednu za šťastný konec. Fajnové. (05.11.2019)

Polanského Nůž ve vodě na tripu s příměsí kanibalismu. Vyhrocený příběh o třech postavách, z nichž jsou všichni magoři a každý má své vlastní kostlivce ve skříni. Zábavná a svižná hříčka, která dokáže být opravdu drsná a hrubá, ale zároveň i pekelně vtipná a odlehčená. Harpoon skvěle balancuje na hraně černé komedie a drásavého survival thrilleru – vůbec se nebere vážně, ale současně dokáže dodat hutné momenty a efektní násilí, které s divákem zacloumá. (18.11.2019)

Trojice přátel, dva kluci a jedna holka, uvíznou uprostřed moře na porouchané jachtě a vedle problémů s přežitím musí řešit i vzájemné animozity, zejména vztahového charakteru. Příjemné překvapení. Grantovi se většinu stopáže daří držet odlehčený tón, který sice vyloženě nerozesměje, ale úsměv spolehlivě udrží, na čemž mají zásluhu nejen trampoty, které trojice zažívá, ale i charaktery postav zvládnuté výbornými neokoukanými herci. Své si odvedl i voice over, který celý příběh zastřešuje. V závěru se povedl i přechod do vážnější polohy a kupříkladu sekvence -SPOILER- s taháním slámek byla vynikající. Závěrečný zvrat je fajn a vyšel i úplný konec. Kanada tentokrát potěšila a Harpoon je tak další ukázkou toho, že když máte talent, stačí málo. 75% (06.11.2019)

Žánrově rozmanitá hříčka, která má umanutého režiséra, co si osvojil smysl pro pozérství i určitou tvůrčí inovaci, ovšem s myšlenkou na "Úplné bezvětří" nového století se jeho jachta hned tak nepotopila. Nízké náklady, amatérské prosakování do filmové fazony, levné herecké trio a anorganický vypravěč, který vnáší do děje nadbytečné filosofické prvky, pro mnohé však i užitečné postřehy. Rob Grant je diváky (možná neprávem) přehlížený tvůrce z Kanady, který dost možná obvolává před svými plánovanými projekty Pamelu Anderson a Jima Carreyho, nedá dopustit na cokoliv s přívlastkem "javorový" a Johnu Candymu chodí pravidelně dávat na hrob květinovou výzdobu. Jeho vyšinutý milostný trojúhelník, který na "nepojízdné" jachtě uprostřed moře vyústí do nepředložeností vlivem nevěry, žárlivosti a také v rámci přežití, je přímo úrodným útvarem pro konfliktní a extrémní situace. Tři hrdinové se tedy neustále hádají, živoří, mužská osádka se přetahuje o pozici alfa samce, psychologický obal tomu sluší a najde se i prostor pro nějakou tu nechutnost. Trvá to zhruba 80 minut, tempo stagnuje a zručnost režiséra by chtěla vypilovat. Munro Chambers už je znám z filmu Knuckleball, tentokrát představuje slabocha s psychopatickými rysy, Christopher Gray mně přišel o stupínek přesvědčivější coby samolibý frajer, Emily Tyra měla působit patrně jako femme fatale kanadských končin, no byla hlavně vydatně nesympatická. Silně pochybuji, že někdo z diváků bude za ty tři trpět, charakterově vydatně odpudiví. "Harpuna" protlačená do názvu je docela záhada, na scéně je její výskyt dost úsporný. Režisér do filmu vetkal pokus o psychologii, černý humor i survival thriller, tedy od každého notný ždibec, ovšem pobyt na lodi měl delší průtahy, vizuálně obyčejné, neatraktivně nasnímáno a monotonně rozvláčné, napětí skoro absentovalo. Rob Grant dosáhl svého, jeho film snad poprvé vidělo více než 100 diváků, takže příště bude gáže i na toho Jima Carreyho. Snad se zasmějeme, tentokrát doopravdy. 6/10 (06.11.2019)