Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)VOD (1)
Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
Ako keby seriál Přátelé dostal do péče Scorsese. Partička "kamarátov" rieši všetko čo život prináša. Osobné aj "pracovné" problémy. Sledujete ich každodennosť, prenikáte do vzťahových rovníc. Vo filmoch je skoro vždy nejaká scéna, kde príde dieťa za bossom a ten, pretože musí práve niečo riešiť, tak mu dá peniaze na sladkosti. A tým to končí. Tu viete ako sa dieťa volá, akých má kamarátov, aké sú jeho problémy. Hlavným ťahúňom celého seriálu je samozrejme Tony. Z vedľajších postáv na mňa najpresvedčivejšie pôsobil jednoznačne Johnny Sack. Je dosť poznať, že je to 20 rokov stará záležitosť. Dnes by na tak veľké množstvo dielov (hlavne posledná séria obsahuje zopár vyložene zbytočných dielov) muselo byť oveľa viac akcie, viac zvratov. Takto sa ale na oplátku stanete naozajstným členom "rodiny" a smrť niekoho z vlastných radov vždy zapôsobí. Nečakajte akčnosť a drsnosť na prvom mieste (nebojte sa, je tam toho dosť). Tu sa jede hlavne na vzťahy. Zachytenie života mafiánov, ktorí nimi musia byť 24 hodín denne, pretože nemajú nárok na dovolenku. A záver poslednej série? Nič epické, ale pritom vlastne dokonale zvolené. Sopranovi nie sú cool šprint plný wow momentov. Oni idú pomalým realistickým krkom, a pritom na seba nabaľujú smrť, zničené životy a prachy. ()
Hodnoceno po zhlédnutí všech sérií. Co napsat o takové legendě, jakým tento seriál bez pochyby je, aniž byste se opakovali? Došel jsem k názoru, že nic, tak jen napíšu, že kdyby tenhle seriál nefungoval, tak jak fungoval (do jisté doby to byl nejsledovanější seriál v celé historii HBO, nyní je překonán Game of Thrones) tak bychom dneska neměli HBO seriály, které milujeme. V té době byl tohle pro stanici obrovský risk, který se obrovsky vyplatil a doslova prokopal cestu dalším kvalitním seriálům a Hollywoodu možná poprvé ukázal, že i "nějaká malá TV show" může konkurovat filmům a že tohle médium není jen odkladiště herců, o které už nikdo nestojí. 95 %. ()
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (menej) (viac)
Zbožňuju gangsterky, takže při pohledu na 86x50 minut dobře hodnocené mafiánské televizní epopeje, řekl jsem si, to musím mít.Po prvních dílech se mi vytvořila závislost ohrožující můj už tak nezdravý život, jelikož jsem sledováním tohoto seriálu trávil dlouhé noční hodiny.Velké, rozsáhlé, propracované, skvěle natočené osudy jedné rodiny z New Jersey s narážkami na Kmotra, Godfellas atd.Třešničkou na dortu je výborná hudba a výkon Jamese Gandolfiniho. ()
Lahůdka mezi gangsterkami. I když jde o seriál, který má 6.sérií, tak neztrácí dech a řadí se po bok takových velikánů jako Kmotr, Mafiáni či Casino. Co mě potěšilo, je, že se nesnažilo napodobit již zmíněné klasiky, ale ukázalo nám nový pohled na život mafiánů, kteří se tak neliší od normálních byznysmanů (holt jen párkrát někoho zbijí či zabijí). Po předešlém vychvalování a zralé úvaze to je i tak "jen" 90% (Kmotr a dále 100%). Přeci jen se 1.a 2.série na můj vkus až moc pomalu rozjížděla. ()
Galéria (744)
Zaujímavosti (60)
- Během natáčení bylo několikrát odcizeno umělé prase, které visí nad uzenářstvím Satriale's. Proto ho štáb začal po nějaké době, po natočení scény, sundávat a schovávat. Budova byla po skončení natáčení zbourána. (don corleone)
- Christopher (Michael Imperioli) vystřídá během seriálů hned několik aut. Na začátku řídí Lexus LS400H, následně Mercedes-Benz CLK 430, Land Rover Range Rover, Hummer H2, Maseratti Coupe Cambiocorsa a Cadillac Escalade EXT. (Sony1994)
- Pro roli Tonyho Soprana byl zvažován Ray Liotta, který později odmítl nabídku ztrvárnit Raplha Cifaretta (Joe Pantoliano). (Sony1994)
Reklama