Červený trpaslík - Zpátky na Zemi

kucíí z trpaslíka jsou zase zpátky,bohužel ne tak,jak si už několik let přeju.lišák lister neztratil nic ze svýho švitořivýho optimismu,ani ze smyslu pro nechutnosti(jeho žehlení je asi nejlepší scénka)rimmer je furt stejně vychcaná krysa atd.no bohužel sem se nesmál,tak jak bych si přál a rozhodně se mě do toho nechce nutit. (26.07.2009)

Jako fanynku Červeného trpaslíku mě nadchlo, že jsou natočeny tři nové díly. Věděla jsem, že už to nebude Trpaslík v pravém slova smyslu, ale těšila jsem se, že zase uvidím známé tváře v nových dílech. A vlastně mi seriál všechno splnil. Sice už tak není typická trpaslíkovská atmosféra, ale beru to jako setkání tvůrců, herců a herečky po několika letech, aby si zavzpomínali na Červeného trpaslíka, užili si to a potěšili své příznivce. Mě potěšili určitě. V Making of zaznělo, že tentokrát technická stránka hrála 50 % celé práce a já jsem si hned řekla, že to bylo zbytečné, protože právě ta nedokonalost dodávala Trpaslíkovi ještě větší kouzlo a bez něj bych si ten seriál tolik neoblíbila. Ale vše jde dopředu... (14.12.2010)

Když jsem se dozvěděl o rozmnožení seriálu o tři další epizody, byl jsem u vytržení. Ovšem po nějaké době jsem si začal říkat, že ani nemůžu chtít, aby zkrátka pokračovali v geniálně zajetých kolejích - vždyť se nejedná o další sérii, ale o vzkaz fanouškům, že 'Red dwarf není mrtev, ať žije Red dwarf'. Už z prvních záběrů mi bylo jasné, že nové epizody jsou spíše o nostalgii, sentimentu, ale zároveň ukázky schopnosti tohoto skvělého seriálu. Rekonekce celé čtyřčlenné posádky v původním obsazení mi přijde téměř neuvěřitelná, Listerovy dredy, Krytonova dovolená, Kocourovy oblečky a neustále uštěpačné poznámky Rimmera - ano, to je přesně to, v co jsem tajně doufal. Velké díky pánům Naylorovi a Grantovi. (15.04.2009)

(1) Velice smutné. Neschopnost přiznat si, že doba sci-fi persifláže je pryč, korunovaná postavou z jiného seriálového - CSI - vesmíru. Spíše melancholické než pubertálně rozverné, dramatické než komediální - stále ale prvotřídní. Rozhodně jiné než celý seriál, protože humor těží z tragiky postav, nikoliv jejich sofistikované verbální výměny názorů. Překvapivě dospělé: rozhodněte se, jestli to budete brát jako klad, nebo zápor. (2) Ne že bych nebyl zklamaný tím, že ze všech možných nabízených variant byla zvolena ta nejjednodušší, co se týče fanouškovského diskurzu (nejsme skuteční, ale jsme fiktivní postavy ze seriálu!), ale... Červený trpaslík je zpátky, včetně svého verbálního a ironicky úsečného humoru! A zároveň je tento reflektován a glosován, protože fanoušci se smějí především tomu, že "jejich" postavy udělají něco pro ně typického. Je fajn reflektovat postavy a vesmír, ve kterém žijí (první díl), a fanouškovskou základnu (druhý díl)... teď už zbývá jenom "trojka", která by mohla něco říct o proměnách sci-fi persifláže. (3) Kultovní sci-fi britcom, jehož vznik inspiroval neméně kultovní sci-fi film Ridleyho Scotta (ne, VETŘELEC to není a THELMA A LOUISE taky ne, i když víme, že oba jsou také sci-fi), došel ke svému konci díky sofistikovanému scénáři plného smíření se s tím, čím/kým jsem. Svérázné uchopení a variace BLADE RUNNERA, jemuž se dodávají originální významy (origami je zužitkováno!), v důstojném rozloučení. Není si co víc přát... 9/10 (11.04.2009)

Na tuhle minisérii se dá pohlížet dvěma způsoby - ten první se dá prezentovat vzpomínkou na mou první lásku, kdy jsem se s ní po pěti letech setkal na jakémsi večírku a byla opravdu krásná, neuvěřitelně sexy a ve své podstatě hvězdou večera, jenom já jsem se zklamaně koukal a hledal jsem marně tu patnáctiletou holčičku s culíky ve vlasech. Jinými slovy, do jedné vody v řece se dvakrát vstoupit nedá. Ten, kdo hledá totéž, co přináší původní seriál, musí si uvědomit tu řádku let, která dělí od původního trpaslíka herecké představitele, scénáristy, a pokud se diváci dívali v 90. letech, pak i je samotné. Člověk se zkrátka stále vyvíjí. Návrat na Zemi představuje spíš nostalgické ohlédnutí štábu za původním projektem a dárek početné skupině fanoušků. Je tedy rozumnější se na to dívat z druhého úhlu pohledu - jako když se po letech sejdou dobří kamarádi, vzpomínají na staré časy, žertují , jsou rádi, že si mohli pokecat, a půjdou zase dál. Humor je v minisérii obsažený ve slušné dávce, ale je to spíš takový ten lehce sentimentální humor, který má připomenout časy někdejší slávy. Zub času se asi nejméně podepsal na představiteli Rimmera, kterému scénárista předepsal chování a pózu velmi blízkou původní postavě. Naopak Craigu Charlesovi bych tu odvykačku, o které se v jednom fórku zmínil, i uvěřil. No a Chloë Annett je pořád půvabná, ale pochopitelně jinak než před lety. V této souvislosti je jenom dobře, že se producent nepokusil vzkřísit projekt se vším všudy, a naopak zamrzí, že nedošlo na velký film, který se dlouhodobě plánoval. Celkový dojem: 75 %. (04.05.2009)