Profesionáli

K čemu se vlastně točí ty údajně napínavé, strhující a akční detektivky filmové i seriálové, když je bez nejmenší námahy strčí do kapsy třicet let stará záležitost? Na co ti nažehlení hezounci předvádějí svaly a nejnovější produkty zbrojního průmyslu, když je Bodie s Doylem zazdí jediným pronikavým pohledem nad strništěm a la šmirgl? K čemu zírat na ulice lemované zrůdami z chromu a skla a poslouchat přestřelky do ohluchnutí, když tu máme mile a klamně obyčejné londýnské ulice i šlechtická sídla, vysokou politiku i hmatatelnou krev, pot a špínu? Tak vysvětlí mi to někdo? (22.06.2007)

Kdykoliv se tahle svérázná dvojice pod bedlivým dohledem George Cowleyho objeví na televizní obrazovce, tak znatelně převyšuje veškerou seriálovou kriminální produkci. Britští agenti Bodie a Doyle jsou ve své domovině legendami, ostrovní padouši měli sakra důvod se obávat. Svižný děj, který zbytečně nenabíral minuty navíc, charismatičtí herci, netriviální zápletky, anglický humor plný vzájemného špičkování – to jsou hlavní přednosti dnes už legendárního seriálu, u kterého víte, že i když poběží i za dalších deset let, čas si na něj vyšetříte!! (17.10.2007)

Za komančů ten nejlepší kriminální seriál, který nám byli soudruzi ochotni odvysílat (samozřejmě jen těch několik politicky nezávadných dílů). Navíc jsme to u nás doma měly hezky rozdělené - mně se líbil Bodie, ségře Doyle a mamka ujížděla na ušatém staříkovi Cowleym:-). Při porovnání s dnešními nesympatickými a jasnovidnými CSI týmy z různých měst... "Profesionálové" stále patří ke špičce, přestože můj pohled už není tak nekriticky nadšený jako kdysi. Stará dobrá klasika - 90%. EDIT: Ups, hodnocení snižuju po absolvování dvou dílů při repríze 2009/2010. Je to chvílema dost nudné a hloupé... Přestřelky, kdy 5 minut sviští kulky, všichni stojí či zmateně pobíhají a nikdo nic netrefí, mě jednoduše se*ou:-). 71% (31.03.2009)

Zatím co v USA se krimi seriálovým symbolem 70. let stal Starsky a Hutch, u Britů to byli Profesionálové. Na svou dobu to musel být jistě mimořádný počin, když i dnes si s klidem získává spousty diváků. A ačkoliv byl natáčen v době, kdy vrcholila Studená válka, žádnou výraznou prozápadní propagandu vůbec ani neobsahoval. Když je možnost, nenechám si v televizi ujít jediný díl - už kvůli té legendární úvodní znělce. Ústřední trojka vyšetřovatelů je vhodně vybraná i zahraná - věčně nespokojený a nekompromisní šéf Cowley se s čestným Doylem a vtipkujícím Bodiem skvěle doplňují. Pro příznivce retro seriálů jsou Profesionálové jasnou volbou. (27.07.2007)

K charakteristikám, obsaženým v komentářích k tomuto klasickému dílu "lehkého žánru" v "těžkém provedení", není mnoho co dodat. Politická anagažovanost, ideové a mravní zázemí práce policistů, stojících na pomezí zpravodajců a běžné policejní agendy (zpravodajec je prvorepublikový překlad slova špión či agent), vůle jasně vymezit abstraktní kategorie dobra a zla do všednodenních konstant neopakovatelné situace toho kterého jedince, to všechno jsou základní klady Cowleyho týmu s jeho hvězdným duem Bodiem a Doylem, kteří nikoliv náhodou za sebou mají pestrou minulost bohatých a nevšedních životů. Pozoruhodné trio velmi vzdáleně - ne však nepřípadně -připomíná jinou proslulou československou skupinu tentokrát ryzích zpravodajců - oddělení Hlavního štábu Armády Československé republiky podplukovníka a posléze - v londýnském exilu - generála Františka Moravce. Činně se staví do pozitivního odporu vůči zločincům a patologickým deviantům všeho druhu, lhostejno, zda se jedná o gangstry, teroristy nebo agenty cizích zpravodajských služeb (několikrát byla výslovně zmíněna sovětská KGB). Státotvorné cítění a chápání vlastní práce patří k jejich dalším pozitivním stránkám. Abychom neklopýtali o neživotná schémata absurdních klaďasů, jsou disciplinovaní hrdinové současně uličníky, které netěší nic jiného než rozhorlený pokřik nevinných obětí jejich nezbedných taškařic. Hierarchicky založený vztah Cowleyho a jeho podřízených nepostrádá proto při zachovávání dekora i nesporné vzájemné úcty prvky odlehčeného, náznakového humoru a vzájemné anglicky distinguované ironie. Protože a přestože jsou PROFESIONÁLOVÉ seriálem "lehkého" žánru - odpovídá tomu náznaková psychologie postav, rychlý spád děje i přesná, zhruba hodinová stopáž jednotlivých epizod - soustřeďují v sobě mnoho invence a nápadů jak formových, tak dějových v míře, která je v tomto žánru mimořádná a neobvyklá. Jsou - a zřejmě zůstanou - seriálem nadčasové koukatelnosti. Jsou opravdu mimořádní. (01.07.2008)