Sbohem, má konkubíno

Dalo by se sofistikovaně promlouvat o bohaté interní symbolice, o tom, kterak se ve filmu vrství, rozvádějí a opakují variace na základní motiv z titulní opery v několika rovinách a v různých kontextech, jen aby se to všechno v závěru s brutální efektivitou střetlo v jediném bodě - ale v mém případě onen jediný bod reprezentoval bezchybný 'zásah na komoru', pročež mi tváří v tvář Konkubíně tak nějak docházejí slova. Tenhle film mě asi před rokem obrátil naruby a rozebral na součástky takovým způsobem, že jsem doteď neposbírala všechny šroubky a kolečka. Jeden až tři framy z Farewell My Concubine bohatě stačí k tomu, aby se mi všechny ty dojmy a emoce, co se mnou mávaly po jeho zhlédnutí, znova a s plnou parádou nahrnuly do hlavy. Patřím sice k lidem, co se nechají rádi a snadno dojmout, ale čím víc o tom přemýšlím, tím jsem si jistější, že *tohle* se mnou v posledních x letech žádný jiný film neudělal. Farewell My Concubine je neuvěřitelně intenzivní divácký prožitek - a poměrně vzácná připomínka toho, co film - tu a tam - doopravdy dovede. (15.12.2007)

Jsem si jistej, že kdyby Pekingská opera nezněla jako házení hrnců po mrouskajících kočkách, užil bych si tenhle film o dost víc. Bohužel, ať jsem se snažil sebevíc, Pekingská opera mým uším jako házení hrnců po mrouskajících kočkách zní, a říct, že jsem si ji tak nedovedl plně vychutnat, by byl eufemismus. A protože hudební složka je v Konkubíně stěžejní i pro vyprávění, nedovedl jsem se přes ni dost dobře prokousat k příběhu a postavám. Tu epickou queer ságu o neopětované lásce, zradě a turbulentní moderní historii Číny jsem tak sice zaznamenal, ale neprožil. Kdybych měl znovu sáhnout po nějaké sáze z Číny 20. století, mrknu znovu na Huo zhe. (17.10.2022)

Je to celkom dobrá historická dráma. Má pomerne dobrý príbeh o dvojici mužov, ktorí už od detstva trénovali v čínskej opere, kde to síce kvôli krutým podmienkam mali ťažké, ale predsa len vydržali, k tomuto umeniu si vytvorili vzťah a postupne sa z nich stali nielen skvelí priatelia, ale aj veľmi uznávaní herci. Lenže krajina prechádza zložitým obdobím, kvôli ktorému často dochádza k výrazným zmenám, čo ovplyvní aj ich a navyše oni dvaja nevnímajú svoje priateľstvo úplne rovnako a tak príchod očarujúcej ženy, do ktorej sa zamiluje jeden z nich ich vzťah výrazne ovplyvní. Spracovanie je celkom slušné, čínsku operu som vždy považoval za príjemné spestrenie historických filmov, ale predsa len som sa filmu, kde má takéto výrazné zastúpenie a navyše pri takmer trojhodinovej dĺžke trochu obával, ale nakoniec nebolo vôbec treba. Dej zaberá veľký časový úsek, ktorý zaberie nielen životy postáv od detstva až takmer po starobu, ale aj viacero zásadných udalostí dejín Číny tej doby, pri ktorých ma síce mrzí, že nedostali až tak moc priestoru, ako by som chcel, väčšinou som mal pocit, že sa to deje len úplne v úzadí, ale občas to predsa len ide aj trochu do popredia, čo to celé osvieži. Takže s dĺžkou ani nemám väčší problém, až na pár trochu slabších častí, prevažne z poslednej tretiny ma to väčšinu času dosť bavilo. Už kruté zachádzanie v škole počas detstva dokáže zaujať, ale následne ma to bavilo ešte viac, hlavné postavy si ma získali, pričom dobre zvládnutý mi prišiel aj ich vzťah a keď do deja vstúpi ďalší výrazný dejový prvok, láska k žene, začne to byť ešte lepšie. Takže väčšinu času sa je na čo pozerať. A pochváliť musím aj tú samotnú čínsku operu, tie vystúpenia majú niečo do seba. S hereckým obsadením som spokojný, hlavné duo Leslie Cheung a Fengyi Zhang, k tomu výborná Gong Li, ktorá ma z celého filmu bavila najviac a z vedľajších postáv ešte najviac zaujme You Ge. Réžia a technická stránka sú na tom veľmi dobre, Kaige Chen nemá s týmto žánrom žiadny problém, slušná výprava, výborná dobová atmosféra a film má také zaujímavé čaro, tu nemám väčší problém. Takže určite sa tu dalo ešte niečo vylepšiť, hlavne po stránke scenára, ale aj tak som dosť spokojný, páčilo sa mi to. 71% (10.08.2014)

Život – masky – divadlo. Vztah herců k čínské opeře a čínské opery ke zbytku společnosti během pěti dekád čínské historie. Barevností a kompozicí záběrů úchvatný počin, jehož délka vůbec není na škodu. Naopak, teprve po hodině jsem uvyknul odlišnému kulturnímu prostředí a začal pronikat do příběhu. Historická fakta nechybí, ale jsou méně důležitá než atmosféra té které éry a význam opery v ní. Pro úvodní trénink budoucích umělců a závěrečné brutální potlačení jednoho divadla jiným (komunistickým) nezůstává obrazově poetický film nic dlužen ani pověsti Číny coby drsné krajiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Renesco, Aleister (09.01.2012)

Zpočátku jsme se obávala délky snímku, kratší vyprávění by však pozbylo na celistvosti, kterou vytváří líčení vývoje osudového vztahu dvou tanečníků na pozadí politického dění 20.století. Divák je okamžitě vtáhnut do syrovosti výchovného zařízení mladých operních pěvců, do stylu líčení a masek v čínské opeře....Oceňuji také, jak veškeré války, revoluce na pozadí jsou pojmuty divadelně. A jak poznám, že film nebyl příliš rozvláčný? Když scény na konci gradují a to se stalo. Úplně mi mrazilo po těle, stačilo k tomu několik pohledů především Leslieho Cheunga, jehož herecké umění tímto doceňuji. (29.09.2013)