Po životě - Série 2

Výraznej propad. Pár dobrých džouků, ale taky úplně nepochopitelných scén beze smyslu a bez pointy. Hlavně se ale cítím být Rickym Gervaisem psychicky vydírán. Jestli si to má Tony nakonec hodit, tak ať už to konečně udělá. Ale tady ty tanečky se přece nepotáhnou napříč třemi a více sériemi..? Nevím, kolik jich ještě chystají, ale já po třetí rozhodně končím. Leda by se stal hlavním hrdinou psychoterapeut. Ale Tony se mi přejed. (22.07.2020)

Druhá série ukazuje mnohem víc Tonyho pozitivních vlastností, což je jen dobře, protože se díky nim daří pozitivním směrem posouvat i linie dalších, veskrze sympatických postav. Humorný vrchol pak představují novinářské vsuvky, kdy u některých nebudete věřit, co je Gervais schopný vymyslet. Druhá řada je tak pozitivní i melancholická zároveň, že dokáže vzbudit emoce snad v každém divákovi. (24.05.2020)

V druhé sérii už není Ricky tak depresivní, sice mu pořád hrozně chybí jeho žena, ale už si váží obyčejného života a uvědomuje si, že se vlastně má dobře a hodně lidí je na tom o dost hůř a mají větší chuť žít než on. Osobně by mě zajímalo z jakého bulváru těží ty bizáry těch článků do novin, to skoro vypadá na úchylku, že tohle sbírá pro inspiraci. A co pro mě zůstává úplnou záhadou, jak si člověk, co píše pro bezplatný lokální noviny mohl dovolit krásnej barák a ještě živit tatínka v singl pokoji v pěkným důchodáku....  To je uplně mimo realitu dnešních dní. (25.01.2023)

Velmi jsem se na druhou sezónu těšil, ale Ricky Gervais mě tentokrát nemile překvapil. Jeho Tony výrazně ubral na svém cynismu a děsivě přidal na sebelítosti a patláním se v minulosti. Jasně, tyhle pasáže byly i v první řadě, ale nebyly tak časté. První sérii jsem chválil za výborný humor a lidský příběh, tady byl ale humor upozaděn ve prospěch častých uplakaných scén, takže jsem se občas příliš nebavil. 4*- (20.08.2020)

After Life je další zářný příklad toho, že nic netrvá věčně a ne každý úspěch lze zopakovat dvakrát. Zvláště pokud nemáte myšlenku a nemáte to pro myšlení. Důvod proč byla první série skvělá je jasné. Měla silnou myšlenku, životní otázky, smutnou tématiku říznutou cynickým a černým humorem. Bylo jasné, že aby druhá série byla stejně dobrá nebo i lepší musela přijít s něčím podobným, ale logicky jiným. A to se nestalo. Máme zde v podstatě stejný precedens, který je ukotvený v pohodovém životě hlavní postavy, která nemá žádné větší problémy, a když už, tak je během pár minut v pořádku vyřeší. To není drama, to není příběh. To je procházka v růžové zahradě bez ordinace. Když už se ukáže nějaký problém, ukáže se moc pozdě a jeho "řešení" přijde najednou hopem, že to vypadá totálně na palici. Série se drží nějakého humoru hlavní postavy a jiným, který občas potěší, vytvoří úsměv na tváří, ale tím to končí. Více vás spíše iritují nové a nezajímavé hlavní postavy, které nemají žádnou zajímavou linku svého děje a jenom jej uměle zaplňují. Obrovské zklamání, které se dalo čekat, ale i přesto se lehce doufalo. Nebylo to však tak neočekávané zklamání, takže se to dá přežít. Třetí série? Nemyslitelná. (01.05.2020)