Indické nokturno

Nádherné putování po Indii za doprovodu fyzických pocitů i dušeních vzpruh. (Marný) pokus o klování záchytných bodů pro zavěšení někdejší indo-evropské kultury, jejíž indickou část jsme dokonale zapřeli a převálcovali nejen zde, ale i v Indii. Na druhé straně mě ale při koukání napadlo, že si uvědomuji jen dvě věci (fenomény), které Evropa světu (jako obvykle) ukradla, ale uchovala je a posléze vrátila i s pronájmem, úroky a valorizací inflace: černošské blues a indické myšlení. (08.03.2023)

Indické nokturno je typická pociťovka, které se vyhněte, pokud vám jde o silný příběh a hrdiny a efektní zápletku. Nakonec totiž není důležité, jestli Francouz hledal svého přítele nebo svůj ztracený stín. Někdy i cesta může být cíl a tady jde o zajímavou road movie po indických městech a dopravních trasách. V jedné ze scén filmu líčí spolucestující barvitě krásy Madrásu a všechny turistické cíle a když se ho nakonec hrdina zeptá, jak tam obvykle cestuje, odpověď zní, že tam dosud nebyl, ale že není důležité být v přímém kontaktu, aby se člověk stal znalcem. Indické nokturno ale sděluje, že osobní kontakt s cizí kulturou a prostředím je hodně důležitý a některé zkušenosti jsou nepřenosné. Ve filmu hraje důležitou, v podstatě dominantní roli kamera, která zaznamenává bídu slumů, depresivní prostředí velkoměstské nemocnice, noclehárny i luxusní hotely. Pokud má pravdu česká novinářka, která tvrdí, že lidé na své dovolené vyhledávají exotiku, která znamená, že v oněch zemích nic pořádně nefunguje, pak je Indie pro takové cestování nejspíš ideální cíl. Nokturno je pomalý film, na který je potřeba se vyladit a být odpočatý. Celkový dojem: 60 %. (27.04.2014)

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (05.09.2014)

Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. (27.01.2015)

Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ (22.06.2020)