Absolvent

Tak tento film mě již od prvního záběru vcucnul, nepustil a udělal mi hrozně dobře. Ani nevím, co bych měl vyzdvihovat nejdříve. Kamera ruku v ruce se geniálním střihem jsou úchvatné. A to myslím vážně. Režiséru Nicholsovi a jeho týmu se porstřednictvím mnoha kamerových a střihových kouzel mimo jiné podařilo zachytit odcizení, které Ben cítí vůči zbytku společnosti. Skvěle to demonstrují záběry, kdy pozoruje rodinu přes potápěčské brýle, nebo kdy se před večeřícími rodiči zavře, aby byl sám. Bez geniálního kameramana by tohle prostě nikdy natočit nešlo. Skvěle je natočen a zahrán také přerod nervózního panice ve zralého mladíka. Úžasně poskládané záběry mají absolutní účinek a to také díky excelujícímu Dustinu Hoffmanovi. Dále také film skvěle vystihuje kontrast mezi sexuálním úletem a úpřímnou láskou, mezi chladnou erotickou svůdností a nevinnou krásou. Mohly bych ve chválení pokračovat, ještě mnohem déle a stejně bych nedokázal vyseknout takovou poklonu, jakou si tento film zaslouží a nenašel bych žádný nedostatek. Tak jen závěrem, tohle je opravdu krásný film. (20.02.2009)

Konec šedesátých let, konec různých ideálů a mýtů. Konec jedné a začátek nové (nejen) filmové éry. I tak by se dal nazvat vpád Absolventa do lidských myslí. Dustin Hoffman, jako mladý, nesmělý muž, který si užívá sexu se starší zkušenou ženou a pak se bezhlavě zamiluje do její dcery, už dnes nebudí takový zájem a nadšení, ale na konci šesté dekády minulého století, to byl snímek novátorský a porušující do té doby platná filmová pravidla a zajeté koleje. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zajímavá režie pana Nicholse a pestrý hudební doprovod, vás určitě zaujme i v dnešní době a hlavně skladba Mrs. Robinson, se zapsala do srdcí několika generací. Film, který je dodnes svěží a originální a Dustina Hoffmana, až do roku 1988, uzamkl do absolventské škatulky. (20.02.2010)

Takže takhle, Benny? Nejdřív se naučit na starém kole a pak zvolit novější model ze stejné fabriky? Tak prvoplánový Absolvent naštěstí není - satira protkaná symbolikou, vzdorem proti puritánství, snobismu a zkostnatělé společnosti, nadnášena héliem Scarborough Fair a přinášející poznání, že nejvíc se člověk naučí až na školním institutu s nejistou budoucností zvaném Život. Formou skvělé (kamera R.Surteese!), ale nějak se mi nepovedlo hlouběji proniknout do mladické revolty, která je vedena z Alfy Romeo Spider od rodičů.. (20.03.2012)

Jeden z mála filmů, co nikdy nezestárne. Strašně se mi líbil výkon Dustina Hoffmana, především na začátku, kdy z něj vyzařovala nervozita a byl až roztomile nervózní a nepřirozenej při verbálních projevech. K tomu nadčasovej, podmanivej a citlivej soundtrack Simona a Garfunkela a nádhernej konec. 100% klasika (29.09.2019)

(!!!Pozor tento výplod mé mysli trapně prozrazuje celý děj filmu!!!) Absolvent je tak skvělý snímek, že k němu nejsem schopen napsat komentář, který by alespoň částečně vystihl jeho atmosféru. Jelikož je to však můj nejčastěji reprízovaný film, tak se o to musím alespoň pokusit. Začnu stejně jako film písničkou The Sound Of Silence z pera pánů Simona a Garfunkela. Motivy této skladby poletují příběhem od začátku do konce, což je symbolické, neboť vše podstatné probíhá převážně "za zvuku ticha" (postavy nemluví, hudba hraje). Jakmile však nesmělý Ben Braddock ústy Ondřeje Vetchého začne mluvit, tak nezbývá než se začít smát Benovu nepochopení světa, jeho nepraktičnosti a hlavně jeho následnému sbližování s paní Robinsonovou. Scény se sváděním, objednáváním pokoje a zejména situace před první Benovou ejakulací patří k vrcholům toho, co jsem ve filmu v životě viděl. Taky některé zásahy střihače jsou v těchto pasážích geniální (Benovo vyšvihnutí se z vody v bazénu rodičů do lůna paní Robinsonové v hotelovém pokoji). Pak se však náhle (díky sexuálním zkušenostem) dospělý Ben rozhodne vyměnit paní Robinsonovou za věkově přiměřenější model (její dceru Elaine) a zároveň se poprvé v životě vzepře svým rodičům. V této chvíli začíná pozvolna ubývat humoru a hrdina získává sympatie za to, že se snaží jít za svým štěstím bez ohledu na následky svého jednání. Přestože je v tom sám proti celému světu, tak se vydá překazit svatbu své milované Elaine (dokonalý motiv skladby Mrs. Robinson zpomalované podle otáček motoru auta). V neuvěřitelném závěru prchá Ben s Elaine (čerstvě provdanou za někoho jiného) autobusem na cestě do neznáma. Nemusí přitom mluvit, protože oba ví, co v tu chvíli cítí a Simon s Garfunkelem do toho už zase hrají. To nemá chybu! (10.04.2009)