Silkwoodová

By mě zajímalo jakej podíl rozpočtu šel na kartony cíg použitých v tomto snímku, Strupová s Ruslanem totiž pálej jedno žváro za druhým jako o život, hulej snad úplně všude, při výkonu práce, když maj pauzu na žrádlo, v posteli, v autě, venku, v baráku, v bistru, na návštěvě dětí, který žijou u jejího ex, na odborový schůzi i u šéfa na koberečku, jestli tady nekomu z hlavních aktérů hrozil rak tak určitě ne ze záření plutonia. I když tuhle záležitost s kuřivem zcela pominu, celý to, i když je to podle skutečných událostí, stálo poměrně za vypálenýho špačka v koši na nádraží. Děj: makání ve fabrice, porušování bezpečnosti práce na úkor zdraví, zlí šéfové, zlí kolegové, odbory tradičně vyřešící hovno, podivnej pár žijící s hnusnou lesbou pod jednou střechou a nakonec komplot, vše zabalený v nezáživnym UHO koktejlu. Mám dost. Zlatej Čínskej syndrom. (06.12.2021)

Opět pomaličku doplňuji kinematografii své oblíbenkyně Meryl. Bohužel, starší filmy se shánějí těžko a televize si na ně také nevzpomínají, takže jsem vděčná za každý další, na který se můžu podívat. Na Silkwoodovou jsem se těšila jak malá holka - silný příběh podle skutečné události a opět skvělá Meryl, a to v jedné z nejlepších jejích rolí. A ano, příběh silný a jímavý, Meryl skvělá jako vždy a zároveň trochu jiná. Cher mě taky překvapila, ani jsem si neuvědomovala, že to je ta plastiková zpěvačka s bílými vlasy, jak ji mám zafixovanou. Opět jeden skvělý film, u kterého vám pomalejší tempo nebude vadit a film si užijete. (04.05.2013)

Zajímavý pohled na to, jak v 70.letech pohlíželi na tak závažné téma, jako byla radioaktivita a problémy s tím související. Není se čemu divit, že lidé nevěděli s čím pracují - tedy, že to pro ně může mít tak strašlivé následky, když je ani společnost, ve které pracovali, o ničem neinformovala a radioaktivitu nebo problémy s ní spojené si ani nedokázali představit. Karen Silkwood chtěla jen pracovat v prostředí, které by neškodilo jí a ani jejím nejbližším a dopadla tak, jak dopadla.... (16.01.2012)

13. listopadu 1974 se chce Karen Silkwoodová, zaměstnankyně jaderné továrny, sejít s reportérem New York Times. Nikdy tam neměla chtít jít... Dramatický snímek se skvělými výkony byl nominován na pět Oscarů: za harecký výkon Meryl Streep a Cher, režii, scénář a střih. Režie : Mike Nichols. Scénář : Nora Ephron a Alice Arlen. Hrají : Meryl Streep jako Karen Silkwood a Cher jako Dolly Pelliker. Film podle skutečných událostí. (09.05.2011)

Pôsobivý príbeh ženy, ktorá prekročila 'prípustnú hranicu'. Verne zachytené prostredie ľudí nižšej sociálnej vrstvy z amerického Juhu (dnes by to boli pravdepodobne typickí voliči Trumpa), ktorí si uvedomia riziká, až keď im čelia tvárou v tvár. A ešte takto skvelo obsadené - zaujímavé vidieť top herečky a speváčky ako Streepovú či Cher nenastajlované, vlastne také, ako vyzerajú, keď ráno vstanú z postele - bez make upu, bez účesu od profi kaderníčky a hollywoodskych stajlistok. K tomu rizikovému zamestaniu vo fabrike na plutóniové pelety - mňa dvakrát vydrhnú, aby ma dekontaminovali od rádioaktivity a tretíkrát už by som do továrne nevstúpil a viac neriskoval. To ale nie je prípad hl. hrdinky, ktorá ak by to nedostala od rádioaktivity, tak by to schytala skôr či neskôr od fajčenia - jedna za druhou v papuli, jedna za druhou. Príbeh je pôsobivý a varovný aj sám o sebe, že je navyše natočený podľa skutočnej udalosti a skutočnej ženy, je už len taká čerešnička na torte. Až sa divím, že to pri toľkých nomináciách neskončilo minimálne pri dvoch oscaroch. (05.05.2024)