Kto sa bojí Virginie Woolfovej?

Tenhle film mne zdeptal, stejně jako své protagonisty. Díky brilantním hereckým výkonům a perfektně napsaným dialogům jsem se na dvě hodiny přenesl do domu Jiřího a Marty - do víru alkoholu, odcizení, urážek a samoty. Ale kdyby mne opravdu k sobě pozvali na návštěvu, nevydržel bych tam déle než pět minut. 80%. P.S.: Za zmínku stojí i (bez nadsázky) dokonalý český dabing, který v tomto případě musí ocenit i ten nejzarytější dabingový odpůrce. (01.06.2011)

Hluboká sonda do duší dvou středostavovsky klidných a spokojených duší bere dech. Číst o filmech, jejichž největší přednost spočívá v ryze obrazovém sdělení a vidět divadlo přenesené na stříbrné plátno nejvyšší formou řeči obrazů - filmovou řečí - bere dech v čase, který vyžaduje nastolený děšj. Ryzoryzí klasika ukazuje skutečný herecký rozměr osobností, které často hrály i ve velmi plytkých dílech mladších režisérských a hlavně scénaristických generací. Když ty kaskády hněvu a zla odeznějí, objeví se dva lidé středních let, lidé ani zlí, ani dobří, v mnohém prolnutí neuspokojenou ctižádostí a nenaplněnými životy, jimž byly osudem upřeny rodičovské radosti. Filmu byla věnována neobvyklá péče, propracovanost dialogů i scén je jedinečná stejně jako výkony protagonistů Taylorové a Burtona. Film, který mrazí - obnaženým lidstvím, v němž se vedle zloby a záští skrývá i křehkost, zranitelnost a tragická nenaplněná touha. (09.01.2015)

Že sa nedá nenávidieť a zároveň i milovať? George a Marta vás hneď vyvedú z omylu. Na začiatku to bola veľká láska, potom ... Čo to bolo, bol to zvyk, potreba, alebo len hľadali jeden v druhom útechu? Len nejaká hra, ilúzia? Ich dialógy plné cynizmu, satiry, zosmiešňovania a vzájomného krutého podpichovania no zároveň i chvíľkovej nehy, mi nedali ani chvíľu vydýchnuť, hltal som každé ich slovo. Zároveň tu máme aj zaujímavú štvorhru, akési zrkadlo a pohľad do minulosti, kedy sa v podobnej situácii ako George s Martou ocitá aj druhý pár mladých manželov (vplyvná/bohatá žena a muž na nej vďaka tomu do veľkej miery závislý), kde aj keď to tak možno nevyzerá, riešia alebo v budúcnosti budú riešiť podobné problémy, len sú ešte v tomto snažení na začiatku. A tak mnohé veci, narozdiel od Georga, ešte nemôžu chápať. Mám na mysli aj deti, ktorých neprítomnosť je problémom mnohých manželstiev a domnelé vyriešenie týchto problémov môže byť naozaj len ilúziou. Neskutočný filmový zážitok. (21.12.2015)

Asi tady budu za neznaboha a filmového barbara, ale já prostě pět hvězdiček dát nemůžu. Ano, nachází se zde plno ohromně silných a totálně zničujících okamžiků, okořeněných geniálními hereckými výkony (jedný z nejlepších co jsem vůbec kdy viděl), ale jako celek to na mě zafungovalo mnohem méně než bych čekal, což se potvrzuje už chvilku po dokoukání, kdy začínám zjišťovat, že to se mnou nějak nic neudělalo. (15.02.2007)

Míša Nicholsovic je génius, o čemž mě přesvědčil už v Absolventovi. Tenhle těžký film má kvantum zbraní, které svou palebnou silou hravě uspokojí požadavky i toho nejnáročnějšího diváka. To zásadní plus však spočívá v kadenci, která se nezadrhává až do závěrečných titulků. Další velmi silnou zbraní je bezesporu geniální scénář, který zvedá Virginii Woolfovou až na samý vrcholek těch nejlepších scenáristických prací. Sálá z ní život takový, jaký bohužel je. Eliz Taylor a můj velký oblíbenec Richard Burton jsou herci obrovského formátu a zde skutečně excelují, tudíž nominace jsou pochopitelné. Druhé duo rovněž bez chyby. Občas si při projekci nějakého emotivně strhujícího filmu jistě každý z nás řekne: "Vždyť je to jen film" V tomto případě to však není pravda, neboť dalšími silnými zbraněmi jsou realita a autentičnost, díky které je divákovi naservírováno takové množství životních sraček, až z toho skoro mrazí. Inteligentní a emotivní film, který v divákovi rozhodně něco zanechá. 80% (02.11.2011)