Gróf Monte Christo

Pár věcí mi ten dojem kazí. Depardieu asi tak třikrát přibral za pobyt ve vězení, jeho převleky se skládaly jen z paruky a nosu, což většinou znamenalo, že svůj už tak obří nos zvětšil do gigantických rozměrů (jak prozíravé) a byly chvíle, kdy mi víc než hraběte připomínal méďu pusíka. To by bylo k mínusům, jinak je všechno perfektní. Depardieu má čas od času šarm, to nepopírám. Všechny postavy jsou obsazeny skvěle (Muti, Rochefort, Arditi...) a hudba je jedním slovem velkolepá, hlavní opakující se hudební motiv má takovou dávku emocí a osudovosti, až to častokrát zarazí do židle. Jsou tam scény, u kterých se až tají dech a to nemluvím o dokonalé poslední části. Nádherné kostýmy, výprava a lokace. Samozřejmě moje nejoblíbenější postava je sluha Bertuccio. Nezlobila bych se, kdyby se aspoň jeden díl věnoval událostem před uvězněním, ty mají taky svou sílu, a kdyby se Depardieův syn podílel na hraní víc. Jinak ale jeden z mých nejoblíbenějších historických seriálů, ke kterému se ráda vracím. O mnoho lepší, než pozdější Bídníci. (16.01.2011)

Alexand Dumas se musel v hrobě obracet nejen kvůli té konečné scéňě, ale kvůli celkové postavě Monte Christa. Kam zmizel vyhublý hrabě s ošlehanou tváří, s tajemným usměvěm na tváři, který skrývá tolik tajemství i před divákem (čtenářem). Hrabě, který když vešel do společnosti všichni se po něm otáčeli a naplňoval celou místnost, hrabě, kterého do opery doprovázela překrásná princezna Heydé. Volba GD podle mě nebyla moc šťastná, místo okouzlujícího hraběte, který jde za svou pomstou tajně a pod rouškou prozřetelnosti, tu zbyl jen obtloustlý pomstychtivý zbohatlýk. Ty dvě hvězdičky jsou za ostatní postavy, celkově ten film je udělán vážně dobře. (12.08.2008)

Jsou filmy (především knižní adaptace, a ještě především seriálové verze), u nichž je hlavní hrdina tak výrazný a dominantní, že splývá s hercem, kterého posléze lze od jeho role jen obtížně oddělit, případně nahradit někým jiným. Myslím tím třeba Gérarda Barraye jako D´Artagnana, Güntera Lamprechta jako Franze Bieberkopfa, anebo Jeana Maraise jako "kapitána a hraběte". V posledním případě se však Gérard Depardieu zhostil své role (i přes svůj zřejmý vizuální hendikep) velmi dobře - ale co naplat i Hrabě Monte Cristo může být jen jeden... Druhou podnětnou událostí tohoto zpracování byl přesun tematického těžiště z infantilně romantické potřeby "spravedlivé odplaty" v dobrém i ve zlém na "korupční řešení" téhož, které už není tak infantilní a vůbec ne romantické, a přebývá spíš v srdci dospělých. Kvalita jednotlivých dílů má sestupnou tendenci, poslední je nejhorší, závěr neodpustitelný, protože staví celou Dumasovskou filosofii, se kterou celé toto dílo budováno, na hlavu. A jaká je to filosofie? Edmond byl postižen zlem, které se usídlilo i v něm. Doufal, že když odstraní prvotní zlo, bude takový jako byl dříve. Ale kdo je infikován zlem, se po vyléčení nevrací do původního stavu dobra. (14.07.2016)

Nádherné a dokonalé. Tato adaptace se povedla po všech stranách. Může za to nejen kvalitní herecké obsazení, ale nejvíc asi chytré rozdělení na čtyři části. Depardieu se do role báječně hodí, nejlepší ovšem stále zůstává první část, ve kterém se odehraje útěk z věznice If. Dokonalé jsou výprava i kostými, jak to v podobných francouzských filmech bývá. V ničem to nezklamalo, naopak, byl jsem moc nadšen... (07.01.2012)

Francúzsky spisovateľ Alexandre Dumas starší napísal v roku 1844 dobrodružný román "Gróf Monte Christo" (Le comte de Monte-Cristo). Tento strhujúci príbeh o spravodlivej pomste sa stal svetovým bestsellerom a literárnou klasikou. Uznávam, že je to skvelé čítanie. Bolo natočených viacero jeho filmových adaptácii. Jednou z tých hodne podarených je koprodukčná štvordielná televízna séria z roku 1998. Postavu Edmonda Dantesa v nej fenomenálnym spôsobom stvárnil herec Gérald Depardieu. **** (04.05.2019)