Liga výnimočných

Tolerancia, dámy a páni, tolerancia. Namiesto toho, aby som vo filme hľadal všelijaké malé či väčšie chybičky som v pohodičke vypol mozog a v kľude som si tento film vychutnal, dosť som sa aj pobavil, ale hlavne som sa vôbec nenudil. A následne som si položil otázku: "Stačí to všetko na štyri hviezdičky?" No, v mojom prípade stačilo. (15.08.2007)

Spojení kapitána Nema, Doriana Graye, Toma Sawyera či dr. Moriartyho? Zní to teda příšerně, ale film se nevleče, má dobré triky, sympatické obsazení (zvlášť Connery a Roxbrugh) a taky to, co u popkornu přímo vyžaduji - lehkost. Nenáročný, rychle ubíhající, letní akční spektákl, který si na nic nehraje. The End. (18.04.2005)

Pořád jsem nechtěl věřit, že je to tak špatný film, ale opravdu je. Po celkem slibném začátku se dostává do takových scénáristických veletočů a "cool" hlášek, že z toho jde opravdu hlava kolem. I Conneryho postava je ve filmu hodně zastíněna, až se člověk ptá, proč tam vůbec je. Po flašce rumu ideální. (16.09.2005)

Když jsem byl malý, chodíval jsem s dědou k řece. A jak už to tak dědové dělávají, i ten můj mě učil házet žabky. Docela mi to šlo a bavilo mě to, kdo by taky neměl rád ty hezky ohlazené oblázky a nesledoval jak letí nízko nad hladinou, zběsile rotují, dopadají na vodu a zase se od ní odrážejí...až se nakonec neodrazí a nezůstane po nich ani stopa. A přesně tak se to má s Ligou Výjimečných. Na pohled uhlazené, vymazlené a hodně slibné dílko, obzvlášť když znáte Alana Moorea a vidíte drsně se tvářícího Seana Conneryho a uhlazeného zhýralce Stuarta Townsenda. Potom začne ten pestrobarevný kolotoč, kterým je například bitva v knihovně...a pak se ten pomalu snižující se let nad hladinou, symbolizující úroveň filmu, dostane do svého nejnižšího bodu (to je třeba logický kopanec nebo tak něco...každopádně je toho ve filmu víc než je omluvitelné, OBZVLÁŠŤ POKUD ZNÁTE ALANA MOOREA), ze kterého se ještě párkrát povznese (třeba když začne řádit paní Harkerová;)), ale stále víc a víc je vidět úbytek energie....a pak přijde konec. Konec, který ve vás nenechá nic, stejně jako když se nad žabkou zavře voda. Trestuhodné zmrhání, opravdu trestuhodné. (03.12.2006)

Ukázka toho, jak se koní film. Námět poskytuje tolik poezie, humoru i možných hrátek, že by z toho šikovný režisér a scénárista zaplesal, ovšem Norrington a Robinson si tak nějak všimli jen pomíjivého pozlátka. Po plátně tak pobíhá spousta "známých firem" z kánonu světové literatury a filmu, ale krom jmen na nich nenajdeme nic extraordinérního, jsou to jen obtažená schémata zcela bez kouzla a šťávy. Teroristický vous kapitána Nema, světácká bradka Doriana Graye, vrabčí hnízdo Toma Sawyera... a dál? Dál nic, pustina, špatné herecké výkony. Když to neklape v Lize, nemůže to klapat ani v okolních složkách a Norrington balí krám bez boje. Film je doslova nasáklý mizernými digitálními efetky, které redukují pestrý a kouzelný svět fin de siècle na snůšku předrenderované umělotiny. Příběh je naprosto nijaký, padouch vyčichlý a výkon sira Conneryho, promiňte mi to, dočista nekrofilní. Američané przní známé literární postavy s velkou bravurou, nicméně britský šmatlal Norrington tomu nasazuje korunu. Konina. Slátanina. (02.05.2006)