Dobrá Voda

Né že by mě seriály o zvířatech až tak brali ,ale tohle je pěkně natočené. Haničinec jako ten pravý końák co brání svoje koně za každou cenu i proti předsedovi ,který chov krátí. Jenže jeho syn se nepotatí a jde radši dělat pingla. Což sice špatně nese ,ale nic jinýho proti tomu nezmůže. Nakonec brigádník nastoupí na jeho místo. Za zmínku stojí děda v podání M.Nedbala a I.Janžurová jako starostlivá máma ,která vše urovnává. J.Kemr je tu taky v pěkné postavě otce jehož syn žije na Novém Zélandu a sem tam si volají či píšou. Na co si vždy vzpomenu 1.Rival 2.Jasná 3 .Oliver pořadí v průběhu Velké Pardubické. (24.12.2007)

Občas mě zdejší hodnocení překvapuje. Tak jak se s místními neshodnu na kvalitě filmů Věry Chytilové, tak se neshodnu na tomto legendárním počinu. Seriál z pera Jiřího Hubače je naprosto skvělým představením nejen pro milovníky koní. Dobrá voda je totiž především o koních, ale hned zatím o lidech. O jejich radostech, smutcích a charakterech. Kapitán nebo Hanousek jsou lidé, kteří pod tvrdou slupkou skrývají své osobní lidská neštěstí. Každé v jiné podobě. Stejné prožívá i Hovora, kterého nejprve na chvíli zklame syn a pak mu chtějí zrušit chov. A zajímavě vykreslených postav je zde víc. Například Ladislav Mrkvička a Ivana Andrlová. Petr Haničinec vůbec sehrál skvělý výkon. V podstatě se jedná o jeho životní roli. Zahrát milovníka koní, koňáka srdcem i duší, když ještě před natáčením seriálu se těchto zvířat bál, je majstrštyk, který zvládne jen vynikající herec. Jiří Hubač byl vůbec vynikající scénárista. Jeden z nejlepších v naší historii. Lístek do památníku, Pozdní léto či Fany. To je jen výběr z těch nejlepších děl. Děl, která jsou především o olidech a jejich malých neštěstích. O síle vůle a charakterů. A to uměl Hubač skvěle. Dobrá voda je celkově skvěle obsazený seriál a skvěle napsaný, takže ani jinak dopadnout nemohl. Trochu asi překvapí režie Františka Filipa. Trošku mi to nesedí do jeho ostatních děl. A pak samozřejmě legendární hudba. A nemluvím jen o úvodní znělce, ale také o dramatické hudbě ve chvílích, kdy napětí vrcholí. Díky hudbě je vyhnáno do extrému a mě běhal chvílemi až mráz po zádech. Dobrá voda je podle mě neprávem zde odsouzený seriál mezi spoustu průměrných televizních. Po všech stránkách je to skutečný klenot mezi seriály. (27.07.2020)

Za socialismu frekventované téma: syn musí jít v otcovských šlépějích, nebo gorilí samec (například chirurg sova) roztříská vše nádobí. Manželka Janžurová jako domácí otrokyně, levná pracovní síla. Těm umakartům vzkazuji přes vlny času - uvolněte se trochu, jste strašně vystresovaný. K zupřímnění seriálu by pomohlo, kdyby Andrlová ve stáji brutálně znásilnila subíka Dlouhého, nebo mu aspoň dávala obskurní povely, směřující třeba proti autoritářskému husákovskému režimu. On jí dost zobal z ruky, takže by to šlo a příběh by to oživilo. (19.07.2023)

Inženýr Haničinec již dvacet let buduje chov stáda koní a stáda lidí. I díky tomu je obklopen mnoha koňmi a řádkou pečlivě vybraných nespolehlivých pracovníků: pospávajícím senilním důchodcem, zakrslým ožralou, vysloužilou gumou, standardním troubou Hanzlíkem a dalšími. I rodinný krb si věru zařídil chytře, dědek je zapšklej škarohlíd s kolotočářským snem, manželka pitomá slepice a synáček rozmazlený budižkničemu, zkrátka životní opora. Ostatně sám inženýr je zoofil s úchylkou na koně a hlavní hřebec svého chovu. Proto se zdráhá uvěřit floutkovství svého syna, ač se z něj vyklube kuchařinka a milovník bičování. To však vycítí hlavní buchta seriálu, zubatá domina Andrlová, a milého synáčka si rázně osedlává. Tedy do doby, než jí zbouchne Lothar fon Dojčland. A jelikož velkochov v těchto ideálních podmínkách veselé upadá, každý den je bojem o budoucnost celé estrády, vrcholící rozhodujícím závodem. Naštěstí je tu nenápadný hrdina Vaculík, jediná nedebilní postava, který, ač dlouho podceňován, všechno zachrání v pravý čas v sedle svého koně a zařídí tak hepyjend. Až se soudruzi podiví... (20.04.2014)

Natáčení seriálu (stejně jako chov koní) by mělo mít svá pravidla ... a pravidla, jak známo, je třeba (až na odůvodněné výjimky) dodržovat, a ne se k nim stavět tak, jakoby někdy platila - a jindy zase ne. Občas jsem měla dojem, že zápletka je ponechána svému osudu, aby mohla růst jako pověstné dříví v lese ... aby se mohla poflakovat kdoví kde a lelkovat, kdy ji zrovna napadne. Její laxnost patrně nakazila i Lukáše Vaculíka a Vladimíra Dlouhého, kteří díky svému mládí ještě nebyli imunní vůči jejím rozmarům ... neboť jejich herecké výkony v některých scénách by se daly označit jako tragické. A jenom na okraj: TAK fádně nasnímané dostihy se hned tak nevidí. Nezbytný (nikoli nadměrný) ideologický balast ponechávám stranou jako úlitbu době ... nakonec, je to trochu i o vlastenectví, o národní hrdosti a identitě - což jsou vesměs atributy v současné době nedostatkové. Pro konzum a preferované globální evropanství jsme na ně jaksi skoro zapomněli ... 2,5* (13.08.2015)