Umučenie Krista

Umučenie Krista je komorný, až divadelný film s dych tajacim veľkoplátnovým pojatím. Jeho podstatou nie je mohutná historická výprava, ale pôsobivosť perfekcionisticky nakrútených scén, odohrávajúcich sa - či už v interiéroch alebo exteriéroch - na niekoľkých desiatkach metrov štvorcových. Film začína scénou honu na "nejakého zúfalého mladíka", pokračuje jeho lynčovaním a končí jeho smrťou. O tom, kto sa skrýva pod kapucou a kto sú ostatné tváre na plátne, sa dozvedáme až z krátkych flashbackov počas jeho mučenia. Odhalenie ich identity prehlbuje náš vzťah k Ježišovi z Nazaretu a tiež precítenie bolesti, ktorou sami prechádzajú. Sila filmu spočíva v zobrazení neopísateľného utrpenia človeka s veľkým srdcom, spôsobeného ľudmi bez srdca. ___ Mel Gibson volí čestnú cestu rozprávania bez náznaku sentimentu. Zostáva nestranný a v lynčovaní muža sa doslova vyžíva. V spomalených záberoch, v navršujúcej sa bolesti trpiteľa nám dáva v rovnakom pomere pocítiť aj jeho fyzickú bolesť, aj zverstvo sadistických pudov jeho katov. Tento šokujúco chladný nástup v prvej tretine nás priklincuje do sedadiel, aby neskoršími flashbackmi s Ježišovými duchovnými výrokmi celú makabrozitu prehĺbil a dal jej zmysel, emócie a filozofický rozmer. Mučeník a jeho katovia sa stávajú čoraz výraznejšími stelesneniami hodnôt dobra a zla a spolu vytvárajú "dielo", ktoré navždy zmení ľudské dejiny. ___ Film si drží pomalé tempo a trvá cez dve hodiny, no nenájdete v ňom jediný záber, zvuk, strih, ktorý by v ňom nemal svoje miesto a nevyvolal by vo vás potrebnú emóciu. Je to hypnoticky plynulá, ponurá báseň, nesúca na chrbte obrovskú, každou minútou sa ešte viac prehlbujúcu váhu naliehavosti. Buď odvraciate zrak, alebo zatajujete dych, alebo premýšľate nad tým, čo bolo povedané. (16.03.2004)

Žádná hyperagitka obracející na víru a v důsledku naštěstí ani žádná přehnaná kontroverze. Umučení je surové i kruté, ale stejně tak i působivé, dojemné a překvapivě velkolepé. Jeho fascinující atmosféra mě i přes menší předsudky vtáhla a jsem rád, že deset let po svém vzniku Gibsonův opus alespoň dodatečně získává kladná hodnocení. Film, který rozhodně není lehké si zamilovat, ale zůstat u něj překvapeně žasnout lze zcela snadno. (14.04.2006)

Film je dělán ve stylu pašijových her, tedy jakéhosi komentáře k obecně známé tematice. Pokud se neorientujete v biblických postavách, může na vás působit jako závěr seriálu, u kterého netušíte kdo je kdo, co a proč se děje. Oceňuji třeba i použitou (neamerickou) řeč, i když slyšet, jak obyčejní římští žoldáci mluví knižní a básnickou latinou, je spíš úsměvné. Jakékoli hlubší (natož univerzální) poselství je tady ovšem nulové. Jestli si Gibson myslí, že k tomu stačí zpomalené záběry (a těch si tu opravdu užijete!), plačící Kristus či sadomasochistické lámání kostí, tak se šeredně mýlí. (19.09.2005)

Posledných dvanásť hodín Ježiša Krista, ktoré strávil medzi nami muselo byť pre neho bolestnou skúsenosťou. Mel Gibson to vo svojom filme zobrazuje s reálnou autentickosťou, ktorá miestami až mrazí. Ale najväčšou zbraňnou tohoto snímku je to, že je celý natočený v hebrejštine. To, že tu nebola použitá angličtina, ale práve tento jazyk, dodáva "Umučeniu Krista" silnú dobovú atmosféru. I keď sa názory na toto dielo rôznia, ja sa smelo hlásim k jeho zástancom. "The Passion Of The Christ" je film, na ktorý sa nezabúda. **** (29.01.2008)

Jako správný pohan (pohanka zní jak ta kaše) sem se tomuhle filmu vyhýbala jako čert kříži, ale poslední dobou si píšu se silně věřícím člověkem a tak sem si říkala, že se na to křesťanství teda podívám po dlouhý době trochu blíž a byla jsem ráda, že mi to zabere mnohem míň času než tehdy četba Bible, kterou jsem žvejkala měsíc v kuse, než jsem byla vysvobozena. Takže hip hop hurá na dvě hodiny pod aktovkou Gibsona a jak říkáme my ateisté "S boží pomocí do toho". Začnu klady - Hraje tam Monica Bellucci, se kterou bych hřešila a rozhodně se mi na ní vždy krásně kouká. Další klad tohohle filmu určitě je, že nemá třeba tři hodiny a já tak byla po cca 120 minutách propuštěna z očistce, páč tohle byla kolosální píčovina a fuckt, že někdo kvůli tomuhe filmu páchal sebevraždu, svědčí o tom, že někteří věřící jsou opravdu na palici. Každopádně pokud by třeba film "Umučení Alláha" donutil islámské radikály se v kině hromadně odpálit, klidně bych jim to natočila a promítala čistě jen a pouze pro ně, alespoň by bylo o pár "bombových" lidí méně. Jinak u téhle pasti na pohany sem chcípala u "oficiálního textu distributora" páč, aby někdo vykecal kompletně celej film, na to bývám většinou expert já, když sem nasraná, ale že i distributor, to sem nevěřila. Násilné scény, ze kterých se spousta lidí mohla posrat, se mnou teda neudělaly absolutně nic a když naskočily titulky, bylo to pro mě vykoupení. Takže opět jasný důkaz, že křesťanství a cokoli s ním spojený fakt není pro mě. PS : Nic proti křesťanům, já nesnáším všechny náboženství, jelikož se vždy najde parta zmrdů, co si ho obrátí tak, aby mohli páchat ve jménu víry ty největší zvěrstva. Proto zakládám nové náboženství - Mámvpičismus - to by se mohlo chytit a pokud ne...mám v piči. (05.11.2019)