Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (138)

choze 

všetky recenzie používateľa

"PANENKY SE BOJÍ V LESE?" Oba Bergmanovy výlety do středověku se mi líbily, ale faktem je, že PRAMEN PANNY působí vedle SEDMÉ PEČETĚ jako chudý příbuzný. Jak napsal už Roy, postrádá její myšlenkové zázemí, pak také humor a navíc pokud šlo Bergmanovi skutečně o konflikt víry a touhy po pomstě, jak je film prezentován, nikde ho tam nevidím, snad jen úplně na konci. SPOILER: Postavy sice jsou hluboce věřící, ale když se dozvědí o tom, že mají pod střechou vrahy své dcery, žádné hamletovské váhání se nekoná, Sydow vezme nůž a jde je pomordovat. Také mi nějak uniklo, proč pastevci nabídli svým hostitelům k prodeji šaty jejich mrtvé dcery, když se hned po příchodu dozvěděli, že to jsou rodiče jejich oběti a proč vůbec šli směrem, kterým jim Karin řekla, že leží její statek. KONEC SPOILERU Postavy a jejich vztahy, stejně jako dialogy jsou ale napsány dobře, i když se o pastevcích prakticky nic nedozvíme, pochvalu si zaslouží i kamera a výprava a Sydow mi svým vznešeným, mocným projevem evokoval nějakého severského boha. "LES JE TEMNÝ A JÁ NEMůŽU DÁL." ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Moje první setkání s Bergmanem a jsem z něj trochu na rozpacích. Ne že by se mi film úplně nelíbil, ale čekal jsem něco složitějšího. Tohle je zkrátka jen o tom, jak otec pomstí znásilnění a smrt své dcery. Nějaký konflikt víry coby důvod, který by v pomstě bránil, jsem tady nezpozoroval. Snad jen na konci, ale to už bylo spíš mlácení prázdné slámy. Navíc mi tu vzhledem k tématu chyběla trocha poetické vláčilovské deprese. Natočené je to hezky, zahrané také, ale připadá mi, že hodnocení je tak vysoké jen proto, že se jedná o Bergmana. 60% ()

Reklama

Mononoke. 

všetky recenzie používateľa

Jak už tu bylo víckrát napsáno, Sedmé pečeti se Pramen Panny nevyrovná, přesto se mi moc líbil. Místy mi připomněl Markétu Lazarovou - neurčitost doby, kulisy, charaktery některých postav.Plusem nebyla rozvláčnost děje, děj se soustředil jen na jednu zápletku. Pravdou je že znásilnění a vraždějí bylo pouze v jakémsi náznaku a trocha větší syrovosti by zde byla namístě. Otcova láska působí opravdověji než láska matky. Výkony herců nebyly nijak exceletní, ale kamera byla skvělá. Jasná čtyřka! ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Jednoduchý, přímočarý příběh, ze kterého by každý jiný režisér uhnětl průměrný film. Ale mistr Bergman z něj vytvořil něco neopakovatelného. Každý pohled, každé gesto, každé slovo, kterých je pomálu - jen tolik, kolik jich tam patří, každý záběr na krajinu, všechno má význam a hraje přesně to, co má. Po pětapadesáti letech, černobílé - a jako by to natočil včera. ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

Styl Ingmara Bergmana mě po asi sedmi filmech trochu omrzel. Některé prapodivné a nevěrohodné herecké výkony (ano, i Sydowa) zejména v akční scéně a poté ve znásilnění, které bylo samotné značně obelháno a na mě působilo až amatérsky a také ještě s mým přesvědčením nekorespondující závěr, tvoří fragmenty, které plné hodnocení citelně skrouhly. Jinak je to ale, pokud to není příliš hrubé vyjádření, Bergmanův kvalitní standard, s výbornou kamerou, kterou oceňuji i já, člověk, jenž si podobných věcí nevšímá. Dále mě mrzí, že režisér tak často ve svých dílech opomíjí hudbu. Jinak ale příběh byl fajn a líbí se mi takovéto filmové pojetí středověku. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (7)

  • Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)
  • Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)
  • Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)

Reklama

Reklama